Lidé začínají volat po ekonomické globalizaci. "Jde o druh globálního vnímání politiky, který ale není nic nového. Už za dob bolševiků se čekalo na spasitelnou světovou revoluci. Ta nepřišla, ale podobné nálady mohou v lidech klíčit opět nyní," říká Zdeněk Zbořil. Lidé totiž podle něj nejsou ochotni si přiznat, že za stav společnosti u nás, ale i ve světě, nesou i oni sami svůj díl zodpovědnosti. A to tím, že těm, kteří nyní vládnou, dali sami při volbách svůj hlas. Zároveň však připustil, že jsou voliči mnohdy politiky obelháváni.
Čtěte také:
"Všeobecná naštvanost je vidět na celém světě, nejen u nás, stačí, když se připojíte do jakékoli komunikační sítě, všude se nadává a hledá viník," vysvětluje Zbořil stav, za kterého mohou v lidech narůstat ne právě obvyklé politické ambice a snahy.Podle něj takovéto situace historie zaznamenává, neuropatologové o ní pak mluví jako o jevu skupinové hlouposti. "Lidé si prostě nechtějí logicky vysvětlit, proč dochází k zvratům, jakými jsou svědky. Každý další projev bankovní krize v souvislosti s návratem lidí ke znovuobjevování podstaty marxismu, může vést k tendencím a zrodu nového náboženství a ideologie. A s tím souvisí i to, že může dojít k revoluci bez vůdců," vyslovil už na jaře své varování politolog Zbořil pro ParlamentníListy.cz.
Čtěte také:
Situace, která v současné době zavládla ve Velké Británii, ale nějaký čas zmítala i Španělskem, by se proto mohla jevit jako signál toho, že slova Zbořila začínají nabírat na pravdivosti.
"No ještě bych to v tak zásadních souvislostech neviděl," říká politolog. I když důsledné varování by pro nás situace v zemích kolem Česka měla být.
"Schopnost napodobovat chování a jednání, je lidem blízká - a to bez ohledu na to, že tady je situace jiná, odlišná. Nejsme ale na jiné intelektuální úrovni, hodnotově jsme dokonce možná ještě více dezorientovaní než jinde. Přesto si myslím, že je v nás stále ještě brzda, která brání tomu, aby se v ulicích rozpoutalo to, co v jiných zemích světa. Problém však může nastat, pokud budou i u nás lidé - tedy většina - mít stále intenzivnější pocit, že jsou ponižováni a ožebračováni," upozorňuje dále Zdeněk Zbořil.
Čtěte také:
Podle něj zatím v Česku není zaznamenáno rozrůstání nějakých extremistických skupin, možná i díky represím, které byly vůči nim uplatněny. "Ty skupinky jsou většinou řádově v desítkách členů, vidíme tam stále stejné tváře," poukazuje Zbořil, který je zároveň odborníkem na extremismus, na situaci v Česku.
Podle něj zásadní posílení extremismu a radikalismu v Norsku či v Anglii jen těžko můžeme přirovnávat ke stavu, který známe v naší zemi. "To jsou bývalé koloniální země, přistěhovalectví a imigrace je tam ve zcela jiném měřítku, než u nás. U nás podobné problémy, se kterými se tam potýkají, známe zatím pouze ze soužití s Romy," dodává politolog pro ParlamentníListy.cz.
Důvod, proč je Česko zatím mimo děj všech nepokojů, je podle Zbořila pak ještě jiný - lidem se podle něj daří stále lépe, než tomu bylo dříve. "Ne z hlediska sociálních jistot, to ne, avšak z hlediska cestování, svobody, dostatku i určitého dříve naprosto nedosažitelného sortimentu zboží. Lidé nadávat budou i dále, ovšem dokud nebudou někde stát se žebračenkami a čekat na příděl jídla, od křesla v televizi s pivem na stole se jim bude těžko zvedat k tomu, aby vyráželi do ulic a vytvářeli nepokoje," pokračuje ve svých prognózách Zbořil.
Čtěte také:
Na závěr dodal, že spouštěčem a hlavním iniciátorem nárůstu extremismu a radikalismu, je zhroucení očekávání v něco a případně někoho. To, že k této situaci lidé nemají daleko, dokládají i obavy ekonomů z další finanční krize, jež by opět zasáhla celý svět.
"Lidem se tím pádem hroutí nyní takzvaný "americký sen". A oni se v důsledku toho skutečně mohou začít chovat zběsile, protože se najednou cítí zrazeni," uzavřel pro ParlamentníListy.cz politolog.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
