Romové jdou do politiky. S jejich voliči ale bude problém. Jsou "nájemní"

02.10.2011 22:40

POLITOLOGOVÉ Několik přesahů do politické roviny mohou mít události ve Šluknovském výběžku. Kromě zvýšené aktivity vlády při snaze najít uspokojivé řešení pro soužití menšin a zvýšené činnosti neonacistů, se aktivovali i sami Romové. Ti v průběhu týdne přišli s nápadem na založení vlastní politické strany, která by ovlivňovala dění v regionech.

Romové jdou do politiky. S jejich voliči ale bude problém. Jsou "nájemní"
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomáš Ščuka

Romská občanská iniciativa je v insolvenčním řízení a současným politickým stranám Romové nevěří, pronesl Čeněk Růžička, jeden z organizátorů středečního mítinku na připomenutí obětí romského holocaustu v Letech u Písku. Bez vlastního politického subjektu se podle Růžičky situace Romů v Česku lepšit nebude.

Zelení, třeste se

Politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš připomíná faktor, který vždy stál za krachem jakýchkoli pokusů o vytvoření romského politického subjektu. "Řada romských stranických projektů doposud zkrachovala, protože nebyla schopna obsáhnout větší počet proudů či klanů v romské komunitě. Dílčí výjimkou - navíc pouze krátkodobou - byla Romská občanská iniciativa na počátku 90. let, která však svého největšího rozmachu dosáhla díky začlenění do Občanského fóra," připomíná pro ParlamentníListy.cz Mareš.

Levice se podle politologa již dříve snažila část romských voličů podchytit. V této souvislosti Mareš vzpomíná třeba výzvu Romské demokratické sociální strany k volbě ČSSD, ale efekt byl prý sporný. "Hlasy odevzdané pro takovou romskou stranu by asi nyní nejvíce chyběly Straně zelených, která balancuje na pětiprocentí hranici a snaží se na pomoci romským lokalitám i na antirasismu profilovat," míní Mareš. Podle něj je však třeba také připomenout i skutečnost, že lidé z tzv. sociálně vyloučených lokalit patří často mezi nevoliče nebo (jak ukazují opakované volby v Krupce) mezi "nájemní voliče".

Související: Profesor Keller v úspěch partaje Romů nevěří. Rozhádají se


Ta strana je potřebná

Oproti tomu politolog Zdeněk Zbořil soudí, že je třeba uvítat každý pokus Romů o založení třeba i etnické politické strany, "Je to věc mimořádná, ale asi v současné politické situaci v ČR věc potřebná. Jednak by to umožnilo prezentovat politické osobnosti schopné hájit zájmy skupiny občanů, kteří jsou uměle oddělováni (kým a jak, je jiný problém) od ostatních a jednak by to umožnilo poznat, zda je možné vyjádřit zájmy Romů na nějaké politické úrovni. Třeba i jako mimoparlamentní opozice," argumentuje ParlamentnímListům.cz politolog.

Pokud by založení romského subjektu ubralo "levici" nějaké voliče, nebyla by to prý žádná škoda. "Jen by to vyvolalo větší zájem ČSSD nebo KSČM a ostatních "levých" o řešení aktuálních problémů. Přesněji, přece nejde o boj o moc, ale o nalezení způsobu, jak překonávat problémy," uzavřel Zbořil.


Komunisté i socialisté, buďte v klidu

Levice o voliče podle Josefa Mlejnka z FSV nepřijde. Romové volit prostě nechodí. To je zároveň hlavní problém pro jejich novou stranu, neboť pokud má být úspěšná, vyžaduje to takovou míru občanské angažovanosti, jaké dosud Romové nebyli schopni," soudí Mlejnek. Jejich snahu však politolog nezatracuje. "Je potřeba podobné snahy přivítat, poněvadž představují šanci do budoucna na alespoň drobný posun k lepšímu." chválí také Mlejnek.

Vznik nové strany, zpočátku nejspíše hnutí, prý Romové nechtějí unáhlit. Jejich snahou apriori je hledat v regionech schopné lidi, kteří by mohli ovlivnit komunální politiku. Zázemí by pro ně zajišťovaly dvě tři mobilní stranické skupiny, které by reagovaly na kdekoliv vzniklé mimořádné situace. V hledáčku spolupracovníků mají být podle organizátorů především lidé, kteří mají zkušenosti s romskou kulturou.


Související:


Čtěte také:


Foto: Hans Štembera


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Pavel Kozdera

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…