Ředitelka nejmenované státní jazykové školy ParlamentnímListům.cz prozradila pod podmínkou anonymity, k čemu pravděpodobně v souvislosti s rušením sociálních výhod dojde. Učí na této škole už deset let a celý život se věnuje jazykům. Učit je pro ni poslání, nikoliv byznys. Je však možné, že si bude od příštího roku muset hledat jinou práci, protože její škola skončí kvůli plánovaným škrtům v sociální oblasti.
„Pomaturitní studium mělo až dosud přesnou osu, kterou museli dodržovat všichni. I soukromé i státní školy. Všichni jsme měli dané, že vyučování musí být dvacet hodin týdně, čtyři hodiny denně. Bylo to napasováno na pravidla tak, aby to vyhovovalo všem pro sociální účely," řekla pro ParlamentníListy.cz ředitelka s tím, že pokud to pro sociální účely spadne ze stolu, může zaniknout také tato forma studia.
V současné době jazyková škola, kterou řídí, zaměstnává podle jejích slov několik zaměstnanců. „Několik z nich následně s největší pravděpodobností přijde o práci," dodala.
Podle ní pomaturitní studium kopíruje situaci ve společnosti. „Před čtyřmi lety, kdy v Česku hospodářství vzkvétalo, jsme měli studentů mnohem míň, protože absolventi středních škol našli práci nebo se dostali na vysoké školy. Už druhým rokem ale máme mnohem víc studentů než předtím a je to jednak proto, že vysoké školy už nepřibírají až tak moc studentů, ale především nenajdou práci," konstatovala pro ParlamentníListy.cz.
Rušit statut studenta je nesmysl
Rušit statut studenta na jazykových školách je podle ní největší nesmysl, jaký může v současné době vzniknout. „V tuto dobu těmto mladým lidem vzít možnost chodit každý den do školy za jejich peníze a nechat je sedět na úřadech práce považuji za velký omyl," prohlásila.
A pokračuje: "Všichni, kteří dnes vychází ze střední školy, tak teoreticky mají za sebou deset let angličtiny, což může někomu připadat, že už není třeba se o tyto lidi starat a není potřeba jim nabízet tento komfort. Ale na druhou stranu, když ti lidé skutečně nenajdou práci, jestli bude sociální a zdravotní pojištění odvádět úřad práce nebo se to bude odvádět prostřednictvím naší školy, přijde mi to úplně stejné, protože stejně to vysoké školné, které se pohybuje okolo 25 tisíc korun, studenti musí zaplatit ze svého, takže tam státu žádné další náklady nevznikají. Dost dobře tedy nechápu, proč k takovémuto kroku stát hodlá přistoupit."
Pokud prý dnes někdo chce doložit, že umí jazyk, nemá nic, čím by to doložil, i když se ho učí deset let. „Maturita z angličtiny povinná není a jaká byla kvalita vzdělání se tudíž nepozná. A jestli my je ještě vybičujeme a na konci si od nás odnesou certifikát o znalostech jazyka, tak jsou vybaveni pro trh práce mnohem víc než po té maturitě," řekla redakci.
Učitelka pomaturitního studia Jana k tomu dodává: „Často se setkávám s názorem, že na pomaturitní studium chodí pouze ti studenti, kteří byli prostě špatní a nemají na to, aby byli přijati na vysokou školu a pomaturitní studium jen tak flákají, aby nemuseli do práce. Jenže takových studentů je jen minimum. Naopak, velmi mnoho z nich jsou velice inteligentní lidé, kteří se hlásili na prestižní obory a prostě neměli napoprvé štěstí. Podle mě by mělo být v zájmu státu, aby jim umožnil pomaturitní studium. Pokud totiž, byť jen na rok, vypadnete ze studia, může být velice těžké se vracet."
Stát: Ušetříme 100 milionů
Stát má ale jasno. „K tomuto kroku přistoupilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na doporučení ministerstva práce a sociálních věcí. Lze očekávat úsporu v cca 100 milionů korun ve státním rozpočtu. Dle návrhu by tato změna mohla začít platit po školním roku 2012/2013. Od školního roku 2013/2014 se podle demografických údajů očekává výrazný pokles počtu absolventů středních škol s maturitní zkouškou, a v důsledku toho také prakticky minimální počet potenciálních uchazečů o studium v pomaturitních jazykových kursech," sdělila ParlamentnímListům.cz Jana Holíková z tiskového odboru ministerstva školství.
Na otázku redakce, zda může být rušení sociálních výhod pro studenty likvidační i pro školu, bylo řečeno: „Opravdu nevím. Záleží na rodičích, zda budou akceptovat to, že kromě školného svým dětem zaplatí i zdravotní pojištění, než aby jim děti seděli doma," odpověděla ředitelka s tím, že si neumí představit, kdo by kupříkladu zajišťoval zkoušky z češtiny pro cizince, které škola organizuje.
Je možné, že stát případnou ztrátu jako garant této školy nějak vykompenzuje? „Nemyslím si to. Naopak tendence jsou přenést vše na soukromníky s cílem, aby jazykový trh obstarali oni. Mám dojem, že dneska spíš každý ukáže prstem a řekne, že revoluce byla v roce 1989, tak proč ten jazyk neumíte. Možnosti přece byly."
-
Další autentické příběhy ČTĚTE ZDE
Čtěte také:
-
Sociolog nemá práci. Prchá do Holandska. Drábek: Smutný to případ
-
Životní zlom živnostníka: Končím s podnikáním. Dřu jen na daně
-
Samoživitelka zuří na vládu: Je mi zle, když je slyším říkat "šetřete"
-
Na hranici přežití: Rodina se děsí zdražení. Už teď jde od nuly k nule
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
