Šluknovsko, tam je klid a mír. Takhle se chválil vládní úřad pro Romy

25.10.2011 15:26

AKTUALIZOVÁNO Senátor KDU-ČSL Jiří Čunek se pozastavil nad tím, jak vláda řeší romskou problematiku. Příkladem je podle něho to, že Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách ještě v únoru popisovala Šluknovsko jako příklad úspěšného fungování agentury. Šéf agentury si ale stojí za tím, že v místech, kde agentura působí, je situace lepší než v jiných lokalitách.

Šluknovsko, tam je klid a mír. Takhle se chválil vládní úřad pro Romy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cedule města Rumburk

Agentura totiž v tiskové zprávě z 3. února letošního roku, tedy poměrně krátkou dobu, než na Šluknovsku vypukly nepokoje a rapidně narostla romská kriminalita, psala pravý opak.

SLEDUJEME téma: Romové

„Šluknovsko je jednou z velmi úspěšných lokalit z těch, kde agentura působí. V tuto chvíli je zde rozpracovaná řada rozsáhlých projektů do evropských fondů, které by jednotlivé obce bez podpory agentury nedokázaly dokončit. To byl jeden z hlavních důvodů pro setrvání agentury v této lokalitě," vysvětlil v únoru ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček, proč bude agentura pokračovat ve svém působení v regionu Šluknovsko až do konce roku 2012.

Psali jsme:

Čunek: Havlovi a knížeti se to radí. S Cigány nikdy nebydleli a v noci se vyspí

Rumburk a Varnsdorf

Sdružení Cedr podle tiskové zprávy díky projektu za 10 milionů korun mohlo zakoupit objekt pro azylový dům v Rumburku a brzy začne s jeho opravou. Dům po dokončení nabídne nouzové ubytování pro 22 osob a zázemí pro terénního sociálního pracovníka.

V Rumburku v srpnu přepadla dvacítka místních Romů přepadla šest mladíků z většinové společnosti. V Novém Boru nedaleko od Šluknovska zase došlo k mačetovému útoku v místním baru.

Čtěte také: Šéf mostecké policie: Z deseti Cikánů je devět šmejdů

Jako příklad úspěšného působení agentury je uváděn i Varnsdorf. „´Díky prostředkům z Úřadu vlády mohlo měst Varnsdorf rozšířit terénní práci i do tří okolních obcí, které by samostatně tuto službu nezajišťovaly,´popisuje jedno z úspěšných opatření lokální konzultantka Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Hana Volfová," píše se též v tiskové zprávě.

Vyhozené peníze

„Jestliže tady máme Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách, která je živena a placena státem, je jedním z odborů Sekce pro lidská práva při Úřadu vlády ČR, a ona 3. února 2011 vydá tiskovou zprávu, ve které se chválí a říká, že Šluknovsko je jednou z velmi úspěšných lokalit z těch, kde agentura působí, tak je to smutné. Podívejte se, co se tam děje teď a kolik se tam dalo peněz, kolik milionů. Je to na nic. Já tvrdím, že toto je skutečně jenom vyhazování peněz," řekl ParlamentnímListům.cz senátor Jiří Čunek.

Psali jsme: Na Cikány platí jen tvrdá ruka. Drsná reportáž z Ústecka

„Je to jako kdybyste každý den sypal pět kilo písku do Vltavy s tím, že budujete přehradu Orlík. Takhle tu přehradu těžko postavíte a takové je řešení, které předkládá ta agentura. My přehradu, která zamezí tomuto problému, musíme postavit úplně jinak. Ne tím, že vláda schválí bezzubou koncepci, která není tak špatná tím, jak je napsaná, ale která říká, že nebudou potřeba žádné peníze ze státního rozpočtu. Tím říká: neuděláme zase vůbec nic. Myslí si, že pouze těmi pendreky, které dodneška na Šluknovsku stály sto milionů korun, něco změní. Jenom silou se nezmění nic," dodal Čunek.

Psali jsme: Senátor Čunek: Lidi vezmou na nepřizpůsobivé vidle. Tak to dopadne

Obce, kde působíme, jsou na tom lépe, hájí se Šimáček

Reakci agentury se zpočátku nepodařilo zjistit.Nakonec se ozval ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. "Šluknovsko má 18 obcí, z toho s námi spolupracovalo 12. Stále si stojím za tím, že v těch obcích, které s námi spolupracovaly, je situace lepší. Podle mě se spolupráce daří a má pozitivní výsledky například v Krásné Lípě. Například Rumburk s námi ale spolupráci odmítl," řekl ParlamentnímListům.cz Šimáček.

Ten ale zdůraznil, že agentura může poskytnou spíše poradenský servis a nemůže mluvit do kompetencí samospráv a nahradit starosty a zastupitelstva. Pokud jde o Čunkovu kritiku, že neexistuje celostátní koncepce a finančí prostředky, tak s tím Šimáček nesouhlasí.

"Pan Čunek vládní koncepci očividně nečetl. Sice není ideální, ale je zatím nejprogresivnějším dokumentem týkajícím se problematiky a pokud říká, že tam nejsou alokovány finanční prostředky, tak ať si ten dokument opravdu přečte a shledá, že financování řešení problematiky obsahuje," říká Šimáček.

"Především mě překvapuje ale kritika od člověka, který na Vsetínsku svým zásahem způsobil jeden z nejhorších migračních problémů v České republice," uzavřel Šimáček.  

Celostátní koncepce a finance

Čunek míní, že je nutná rozsáhlá celostátní koncepce práce s romskou minoritou od nejútlejšího věku až k přivádění dospělých jedinců k práci. Jednotlivé izolované kroky bez komplexního řešení podle Čunka ničemu nepomohou. Je podle něho nutné počítat s tím, že by takové celostátní řešení ale něco stálo.

Podle něj je třeba klást důraz na vzdělání Romů od útlého věku. Romové by též podle něho neměli žít v izolovaných lokalitách.

Čtěte také: Odvážní politici: Útok na Roma je rasismus, Rom s mačetou rasista není

S celou romskou komunitou se podle senátora KDU-ČSL za Vsetínsko musí pracovat dohromady. Romové by měli své děti posílat do škol. Děti z této komunity by měly chodit do přípravných mateřských školek. Děti věku základní školy zase mají každý den po vyučování navštěvovat ještě družiny a zde být hodinu dvě pod dohledem vychovatelů, kteří s nimi zpracují domácí úkoly. V tomto nelze spoléhat na rodiny. Ty se s romskými žáky doma neučí. To se týká i učňů a středoškoláků.

Naučit Romy pracovat

Dále se má pracovat s matkami a otci. „Je třeba Romy k práci přivést. Tito lidé mají na trhu práce jednoznačně ztíženou pozici kvůli nedostatečnému vzdělání a díky tomu, že nemají pracovní návyky. Proto musejí mít tito lidé speciální režim," říká pro ParlamentníListy.cz Čunek.

Čtěte také: Čunek: Romy je potřeba k práci přivést. Nemají pracovní návyky

Romové se podle něj těžko pohybují v režimu klasické měsíční výplaty, protože to, co dostanou, hned utratí. Pracovat by měli pod nějakým kurátorem, nebo by se měla přizpůsobit výplata mzdy, aby ji dostávali buď každý den nebo maximálně každý týden. „Není možné, aby na romskou komunitu platila stejná kritéria jako na lidi, kteří celý život pracovali a pak ztratili práci," dodal Čunek.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…