"Každý víkend si ji prohlédne zhruba 600 zájemců. Největší rekord jsme měli letos v červenci, kdy si ji za měsíc prohlédlo na 1100 lidí. V příštím roce chystáme malou inovaci - noční prohlídky," řekl pro server ParlamentníListy.cz Petr Musil z Úřadu vlády ČR, který objekt spravuje.
Poslední možnost podívat se do míst, kde se dělala politika za první republiky i těsně před převratem v roce 1948 a kde také druhý československý prezident 3. září 1948 zemřel, mají lidé v sobotu a v neděli od 10 do 16 hodin.
"Prohlídky jsou v organizovaných skupinách za doprovodu průvodce. Délka je vždy 40 minut. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout jak exteriér vily, jejíž fasáda se navrátila do původního barevného pojetí s typickými zelenými okenicemi, tak i část interiéru. Příchozí uvidí oblíbené prezidentovo zákoutí, které se nachází v přízemní hale, dále jídelnu a pracovnu, jež se spolu s ložnicí nachází v prvním patře," podotkl Petr Musil z Úřadu vlády.
Ve vile v Benešově ložnici je dokonce i lůžko, na němž právě prezident zemřel. Dole pod vilou, ve spodní části parku je pak hrobka manželů Benešových. Ta je přístupná téměř po celý rok a bez registrace.
Vila je vládní a návštěvníci se musí hlídat
"Jde o objekt, který je v péči a vlastnictví Vlády ČR. A není možný jej zcela otevřít veřejnosti. Ty prohlídky je potřeba korigovat už z kapacitních důvodů," dodal Musil.
Dalším důvodem je, aby se z domu nic neztratilo, a také to, aby sem například někdo nedal odposlouchávací či jiné zařízení. Vila stále slouží jako "vládní". Čas od času se zde konají důležitá jednání představitelů vlády - ministrů. Před časem se zde sešel i bývalý premiér Jan Fischer s tehdejším slovenským premiérem Robertem Ficem.
Benešova vila však už více než dva roky neslouží jako rekreační sídlo "papalášů", což kdysi bývalo pravidlem. Dovolenou zde trávil například tehdejší ministr Karel Březina se svou ženou, spisovatelkou Bárou Nesvatbovou, nebo expremiér Stanislav Gross a mnoho dalších.
Poté, co v letech 2006 až 2009 prošel dům rekonstrukcí a vrátily se sem i původní prvky, včetně historického nábytku, utnul tehdejší premiér Mirek Topolánek možnost, dělat si z toho zotavovanu.
Komik Vlasta Burian hrával s Benešem za vilou tenis
Náklady na rekonstrukci přišly na 20 milionů korun a dnes objekt vypadá z naprosté většiny tak, jaký býval za dob manželů Benešových.
Tady se dělala politika, vedla se důležitá jednání. Jezdil sem třeba Jan Masaryk, Klement Gottwald, či mnoho dalších tehdejších představitelů politické scény.
Jezdili sem i slavní umělci. Edvard a Hana Benešovi měli přátele i mezi umělci. Častým hostem zde býval třeba spisovatel Karel Čapek nebo herec a komik Vlasta Burian. S tím prezidentský pár hrával na kurtech v zadní části zahrady tenis.
Úřad předsednictva vlády ČSSR, do jehož vlastnictví byl objekt převeden v roce 1975 po smrti Hany Benešové, zadal adaptaci vily Projektovému ústavu výstavby hl. m. Prahy. Pod vedením architekta Jana Šrámka byla vila v letech 1977 - 1978 adaptována na vládní rezidenci. A poměrně nevkusně. Proto jak členové vlády, tak i občané Sezimova Ústí vítají, že se dům vrátil do původní podoby.
V listopadu 2000 prohlásilo ministerstvo kultury někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku.
Dříve bývala vila přístupna veřejnosti nejen každý poslední víkend v měsíci, ale především ve všech státních svátcích a při datech, které měli nějakou spojitost s manželi Benešovými. Dnes je podle Úřadu vlády návštěvní režim nastaven nově takto a zatím se neuvažuje o jeho změně.
- SLEDUJEME státní svátek: 28. říjen
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
autor: Radek Kraus
