Otázka sociálně vyloučených občanů, to je otázka, kterou nevyřešíte žádným zákonem ze dne na den. Jestliže to většinové společnosti vadí, tak se bude muset pořádně zapotit, aby to změnila. Nestačí říct: odstěhujte se. Tím se to nevyřeší, oni sice mohou jít jinam, ale ten problém zůstane. Jenom se přesune. My jsme s kolegou Štěpánkem zahájili program, na který jsme dostali posvěcení od Evropské unie. Náš program by měl do jisté míry kopírovat to, co se podařilo v Madridu, kde už to běží 30 let. Tam se podařilo téměř všechny Romy resocializovat.
Čtěte také: Pracovitý Rom: Nesnáším kradení, černej nebo bílej, sekal bych ruce
V čem spočívá ten program?
Na jedné straně je velká pobídka, že se Romům pomůže sehnat práci, zajistit bydlení. Na druhé straně pokud neuspějí, tak jsou z toho programu vyloučeni, a už se s nimi nikdo nebaví. Takže je tam jak velká motivace, tak velká restrikce. Co nás zaujalo, že v Madridu platí podmínka pět let trvalého pobytu v tom místě. Nemůže se tedy do programu přihlásit každý, který přijde, protože chce získat výhody. Pochopili jsme, že ten program musí být skutečně dlouhodobý, protože pokud tam nikdo nikdy neviděl nikoho pracovat, tak potom těžko můžete chtít po dětech, aby volili normální způsob obživy. V Madridu je nezaměstnanost Romů 40procentní. Nezaměstnanost celková v té oblasti je 20 procent, čili i tam jsou Romové hůře zařaditelní, přesto je to obrovský výsledek. U nás je romská nezaměstnanost téměř 100procentní. Odhadem je v Ostravě asi 15 000 Romů a kdyby se podařilo zaměstnat 1000 z nich, tak to je velký úspěch. Coby primátor jsem se setkával s představiteli různých charitativních organizací, kteří se věnují práci se sociálně vyloučenými. Mluvil jsem o tom například se Selesiány, kteří to dělají jako charitu, mluvil jsem i s dalšími a pochopil jsem jednu věc. A to je dnes skutečně problém v České republice. Nikdo nevede podobný program dlouhodobě, není tam nějaká stálá jistota. Oni vysoutěží grant na dva roky, a potom ho buď dostanou nebo ne. Oni udělají kus práce a pak je to přerušeno. Nebo se starají o volný čas dětí, ale už se nestarají o to, aby pomohli rodičům najít zaměstnání. Čili to je úsilí, které do jisté míry přichází nazmar.
Čtěte: Romský strach: Oni nás chtěli vypálit. Černé svině, křičeli
Našli jste nějaké řešení?
My jsme vybrali nejlepší z tech, kteří se o tuto problematiku starají a zkoušíme sestavit komplexní a dlouhodobý program. Vytvořili jsme pracovní skupinu. Najali jsme firmu, která to organizuje a která udělala tři workshopy k tématu bydlení, vzdělání, práce. Daly se dohromady podněty všech lidí, kteří mají obrovskou zkušenost, protože my máme v Ostravě slušný komunitní plán. Město se o tuto problematiku delší dobu stará a dává do toho docela dost peněz. A ty výsledky jsou vidět. Zatímco na Šluknovsku velice rychle vzplanou nepokoje, tady Dělnická strana v minulých dnech prošla a nevzbudilo to nějaké velké napětí. To je výsledkem toho, že tady jsou desítky a stovky lidí, kteří velmi usilují o to, aby se ta situace zlepšila. Ale zjistil jsem, že to nestačí. Je to třeba integrovat do jednoho programu, dát mu minimálně desetiletou perspektivu, najít pro tento program financování. Příští rok bychom měli začít s 10 romskými rodinami jako prvními. A já říkám, že když by se nám podařilo zaměstnat 1000 lidí, tak ten projekt je zaplacený. Myslím si, že je to nutnost, co musí většinová společnost udělat.
Kajnar udělal z privatizace dopravního podniku reality show
-
Více o Moravskoslezském kraji ZDE
Pokud se tak nestane, hrozí podle Vás eskalace napětí?
Ano, ty problémy se většinou jenom odloží nebo přesunou. Většinová společnost musí tyto problémy vyřešit. Kromě toho, že je to etická povinnost se snažit o ty lidi postarat, tak je to samozřejmě ekonomicky výhodné. Když to udělám, když tu práci tomu věnuji a ty prostředky v Evropské unii na to dokonce jsou, tak bude na tom český stát jenom profitovat. Ale my jsme 20 let ztratili, 20 let se tomu nikdo pořádně nevěnoval. To je podobné jako se zónami. První podnikatelkou zónu jsem otevíral já v Ostravě za peníze města. My jsme do toho dali 600 milionů, stát asi 150. V zóně dnes pracuje 7 000 lidí, stát na tom profituje, ale my od něj nemůžeme získat finance na další zóny, byť by se to hodně vyplatilo. To, co českým vládám dlouhodobě chybí, je schopnost nějakého ekonomického uvažování, toho co je návratné a co není a schopnost to zorganizovat a jít za tím.
Myslíte si, že pokud uspějete v dalších volbách budete mít sílu to prosadit?
Nezakrývám to, že bych se rád dostal do příští vlády a nedělám to pro nic jiného, než abych tohle prosadil.
Co si slibujete od petice proti odstoupení Petra Nečase?
My jako strana, která je v parlamentu v opozici, nemáme jinou možnost, než dát najevo svůj nesouhlas tím, že sbíráme podpisy. Nesouhlasíme s důchodovou reformou a pokud budeme mít možnost podílet se na vládě, zcela jistě ji nezachováme a budeme se snažit ji změnit. V této chvíli tu možnost nemáme, a tak se snažíme co nejjasněji upozornit na to, že se děje něco, co se těžko vrací a co je velkou hrozbou i pro lidi, kteří si dnes myslí, že je to tak v pořádku. Ale i oni se jednou dožijí důchodového věku a pak třeba zjistí, že fondy pohltila inflace, nebo je někdo vytunelovat a stejně se nakonec jako vždycky obrátí na stát, aby je zasanoval. Je nezodpovědné vytahovat teď část finančních prostředků z průběžného systému a kvůli tomu všechno zdražovat, vlastně podvazovat ekonomiku. Je nezodpovědné přesunout finance do soukromých fondů a vlastně vsadit na to, že se důsledky těchto činů budou řešit za nějakých 30-40 let, když to už nikoho z těch, kteří to provedli dnes, už nebude zajímat. Toto opravdu považujeme za velké nebezpečí.
Související: Kajnar: Bez pomoci státu se ovzduší na Ostravsku nezlepší
- SLEDUJEME téma Romové
Psali jsme:
- Trápíte Romy, vzkazuje nám Kanada. A Schwarzenberg přikyvuje
- Cikánský teror a policejní zvůle, popsal pravičák Ústecko
Ilustrační foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Anna Vidiševská
