Po Kocourkovi na ministerstvu potopa? Spíše hodně velké desky

„Já jsem se na ministerstvu nikdy moc nezabydloval. Když jsem proto odcházel z postu, nebyly to žádné plné krabice papírů. Sebral jsem ze stolu jen pero a šel jsem," řekl kdysi médiím někdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec (US - DEU) , který působil ve vládě Jiřího Paroubka a předtím i v kabinetu Stanislava Grosse. (V čele úřadu resortu spavedlnosti stál Němec od 4. 8. 2004 do 16. 8. 2006).

Jako on to ale ostatní tak jednoduché "s papíry v krabici" nikdy neměli. Předchůdci a následovníci Němce si svou ministerskou kancelář zabydleli totiž poněkud více a někdy tato místnost - jako v případě ministryně Daniely Kovářové - sloužila i jako milenecká skrýš.

Jak ale ministři resortu odcházeli, to zůstává tajemstvím. „Já se k tomuto tématu nechci vyjadřovat. Vážil jsem si té práce na ministerstvu a chtěl bych k těm všem exministrům být loajální," řekl ParlamentnímListům.cz někdejší mluvčí a posléze šéf tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček. „Zažil jsem dvanáct ministrů a někteří z nich tam byli i dvakrát, na ministerstvo se totiž vrátili v jiné vládě," dodal Voráček.

Ministerstvo zdravotnictví ale při odchodu například Tomáše Julínka (na postu byl od 4. 9. 2006 do 23. 1. 2009) zažilo i nějaké to ťuknutí sklenkou něčeho ostřejšího. Julínek si to podle svého mluvčího mohl dovolit, neboť byl prý pilným nejvyšším úředníkem.

Úředníci Julínkovi říkali, že to bylo fajn

„Když odcházel, tak lidi za ním chodili a říkali, že to bylo fajn a tak. Žádná větší ´rozlučka´ se ale nekonala. To obyčejně jde tak rychle....premiér se rozhodne, no a vy máte jen pár dní na to, udělat jen těch několik zásadních věcí," vysvětlil ParlamentnímListům.cz Tomáš Cikrt. (Tomáš Julínek byl odvolán premiérem Mirkem Topolánkem 23. ledna 2009).

Podle exmluvčího Cikrta ale Julínek udělal spolu se svými náměstky soupis o tom, co se ještě musí udělat. „Po Tomáši Julínkovi tam navíc zůstaly hotové zákony a hotový reformní plán. Takže on to vše měl už připravené. K tomu pak mohl nový ministr jen přijít a pokračovat, aniž by cokoliv nového musel vymýšlet, což se také stalo u jeho následovnice Daniely Filipiové. Vlastně ještě dodnes z jeho práce tohle ministerstvo žije. Všechny ty zákony, které později prošly sněmovnou, tak vlastně ty základy přišly již za Julínka," zmínil dále Cikrt.

„Julínek nastavil fungující tým - protokoly, zodpovědnosti - a to já považuji za vizitku dobrého šéfa. Když odešel, tak to takhle fungovalo ještě dlouhou dobu dál a to také proto, že tam dokonce po nějakou dobu zůstali i ´jeho´ náměstci. Takže tam ta kontinuita byla velmi plynule zachovaná," doplnil Cikrt redakci.

Je to, jako když se mění ředitel

Socialista Milan Urban z ČSSD ParlamentnímListům.cz vysvětlil, že on odcházel na konci volebního období, takže to prý byl „úplně standardní odchod" s celou vládou.

„My jsme čekali na to, než po volbách bude sestaven a jmenován nový kabinet. Takže ten náš odchod nebyl tak rychlý, měli jsem hodně času na to, abychom mohli dokončit všechny věci, které byly potřeba a měli jsme je v povinnostech," řekl Urban redakci.

Legislativní proces končí volbami, takže nebylo prý komu co předávat. „Jsou tam ale hmotné majetky, které má ministr na zodpovědnost, jako je to v každé jiné firmě. Takže je potřeba udělat nějakou inventuru všech záležitostí, předat telefony a podobně a tyto věci uspořádat. Myslím, že to ale není nic mimořádného. Je to standardní proces, jako když se mění ředitel nějaké firmy," dodal.

O tom, že by si ale na ministerstvu bouchli šampaňské, prý nemůže být řeč. „Tam se žádné velké oslavy nekonaly. Byl jsem se ale posadit se svými nejbližšími spolupracovníky do restaurace, až tam jsme se rozloučili dá se říct ´přátelsky´," dodal Urban.

John si na vnitru připil asi vínem

Ani kupodivu Radek John z Věcí veřejných neodcházel náhle a prý ani nemusel sepisovat nějaké sáhodlouhé protokoly. „Na základě jednání jsem se měl stát místopředsedou vlády pro boj proti korupci, to znamená, že jsem plynule přešel z vnitra na Úřad vlády, kde jsem stavěl svůj tým. Až později jsem se rozhodl odejít z této vlády. Takže nebylo nic, co by bylo z hodiny na hodinu. Bylo to mé rozhodnutí, které jsem řešil jeden měsíc," konstatoval pro ParlamentníListy.cz John.

„Na vnitru jsem se se svým týmem rozloučil oslavou, to ano. Ale poté, co jsem ještě měsíc pracoval v pozici místopředsedy vlády, tak tam už jsem jenom spolupracovníkům řekl: ´Je mi líto, sbohem´," dodal John s tím, že pouze musel obvolat všechny své spolupracovníky, s nimiž se domlouval, že nastoupí do týmu na vládě, a slib zrušit.

S Kocourkem se rozloučí podobně jako s Tošovským

Tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček pak naší redakci prozradil, že již se loučil loni v červnu s ministrem Vladimírem Tošovským, jenž působil v kabinetu Jana Fischera a stejný plán co se týče rozlučky má i pro Kocourka. „Podobně se rozloučím i s panem ministrem Kocourkem. Mám pro něj tedy překvapení," zmínil.

SLEDUJEME témata Kocourek a zbohatnutí Kocourkovy matky

„Bývá zvykem, že se spolupracovníci vzájemně loučí, když ta spolupráce byla hodně příjemná. A samozřejmě určitě něco takového bude. Kdy to bude, to nevím, ale určitě to bude. Chceme ale, aby to bylo překvapení pro pana ministra, tak si to snad u vás nepřečte," zmínil tajuplně Vlček, jenž na konci středečního a zpackaného brífinku s Martinem Kocourkem řekl, že kdyby nebylo jednoho nepodařeného manželství, tak by ani nemusela být tato kauza, tedy tajuplných Kocourkových 16 milionů korun, jež prý "odklonil" na účet své matky, neboť se nechtěl při rozvodu dělit se svou manželkou.

Psali jsme:

A co dnes tedy ministr Kocourek dělal? Kromě toho, že se účastnil 7. zasedání česko- ruské Mezivládní komise pro hospodářskou a průmyslovou spolupráci, o čemž jsme informovali včera, a jednal dnes i s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Žukovem, s nímž projednal detaily budoucí Deklarace o partnerství v zájmu modernizace s Ruskem, tak na něj dnes čekalo vypracování předávacího protokolu.

Předávací protokol? To jsou hodně velké desky

„To se vždycky dělá při výměně ministrů, kde se informuje o tom, v jakém stavu jsou práce na jednotlivých legislativních úkolech. Je tam také legislativní plán prací, no a samozřejmě, se dělá takové vyúčtování toho, co je splněno, na čem se pracuje, v jakém je to stavu. Všechno to se nyní zpracovává," shrnul mluvčí dnešní práci Kocourka.

Bývá ale podle něj zvykem, že nastupující a odcházející ministr spolu pohovoří, popřejí si hodně štěstí a řeknou si i několik věcí, které považují za důležité, aby ten druhý věděl. „Poté se samozřejmě předává ta formální část. To je ale tlustý spis a jsou to hodně velké desky," informoval dále mluvčí.

Kocourek je ale podle něj rád, že ve středu prošel sněmovnou zákon o podporovaných zdrojích, což je hodně důležité pro to, aby byly co nejmenší dopady obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny. Zákon vlastně jen potvrzuje, že Česko si v této oblasti nastavuje stropy, po jejichž překročení už nedá na podporu jednotlivých obnovitelných energií ani korunu.

„Kocourek každopádně musel řešit důsledky nesmyslného a ekonomicky škodlivého solárního boomu, který sám nezpůsobil. Bylo nutné hledat pojistky proti tomu, aby podobné škody ani státu, ani občanům nezpůsobil žádný jiný zelený zdroj," uvedl k tomuto zákonu dnes deník E15.

„Pikantní je, že ve středu dopoledne tento zákon schválila Poslanecká sněmovna a stejný den večer už pan ministr podal demisi," poznamenal k tomu smutně Vlček.

Nastoupí teď Doktor?

To ale není a ani nebyl prý jediný zásadní zákon, na němž prý Kocourek „klečel". „Samozřejmě jsou tam do konce roku v plánu další věci, které on rozpracoval a nyní je potřeba je dotáhnout, ale jsou již v hlubokém stavu rozpracování. Mezi nejzákladnější patří exportní strategie, státní energetická koncepce a surovinová politika a implementace strategie mezinárodní konkurenceschopnosti," doplnil ParlamentnímListům.cz Vlček náčrt dalších prací Kocourkova nástupce.

A kdo jím bude? Již ve čtvrtek ParlamentníListy.cz psaly o tom, že koho premiér Petr Nečas do funkce ministra průmyslu a obchodu jmenuje, zatím není jasné. Mezi občanskými demokraty se ale začíná spekulovat a padají různá jména.

Například místopředsedy rozpočtového výboru sněmovny Michala Doktora, bývalého ministra průmyslu Martina Římana či předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury. Martin Kocourek je členem pražské ODS, čili by tento region logicky svého ministra chtěl. V tomto smyslu padlo jméno šéfa pražské ODS Borise Šťastného, o němž se v minulosti již několikrát spekulovalo jako možném kandidátovi na ministra.

Související:

Kdo po Kocourkovi. Tady jsou jména z ODS

„Premiér nějaká jména v hlavě určitě má, ale není rozhodnuto. Například nástupce Pavla Drobila také nebyl vybrán okamžitě. Čili se může jednat o otázku několika týdnů," řekl ve čtvrtek naší redakci zdroj z okolí premiéra.

Lidové noviny ale dnes napsaly, že Michal Doktor je ke jmenování nejblíže ze tří možných kandidátů. Prozradil to deníku údajně zdroj blízký premiéru Nečasovi. Tentýž zdroj ale popřel, že by se skrze post ministra průmyslu vrátil do vlády exministr životního prostředí Pavel Drobil. Něco takového prý nepřichází vůbec v úvahu.

Je ale zajímavé, že právě Doktor byl ve čtvrtek hostem pořadu České televize Události, komentáře a tam zmínil, že již o postu s premiérem hovořil. Zda mu ale Nečas místo po Kocourkovi přímo nabídl, tak to Doktor pozradit nechtěl, pouze sdělil, že teď se musí premiér "rozhodnout o pokračování jejich spolupráce."

K věci:

Foto: Hans Štembera

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.