Mezi 3. a 9. listopadem, tedy v době sněmovních obstrukcí, schvalování reformních zákonů, ale i koaliční nevěry při hlasování o stravenkách, mezigenerační solidaritě nebo odvodech z hazardu, uskutečnila agentura SANEP exkluzívní internetový průzkum volebních preferencí na vybrané skupině 14 384 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let.
Všechny průzkumy společnosti SANEP ZDE
Stejně jako v říjnovém průzkumu se nejvíce respondentů vyslovilo pro ČSSD, které by svůj hlas dalo 29,6 procenta dotázaných, což ale ve srovnání s předchozím obdobím znamená úbytek 0,9 procenta. Na 19 procent se mírně posunula z 18,8 procenta druhá ODS, nepatrný nárůst o 0,1 procenta zaznamenala na 14,9 procenta třetí KSČM.
Balancování těsně nad hranicí Bělobrádkovi nestačí
Poslední stranou, která by se do sněmovny dostala pohodlně, je TOP 09, pro niž se vyslovilo 13,5 procenta dotázaných. Rozhodující pětiprocentní hranici by podle průzkumu překročila i KDU-ČSL se ziskem 5,7 procenta, což je téměř totožný výsledek jako v říjnu (5,8 procenta). „Představoval bych si daleko více. Pokud zůstáváme mezi pěti a šesti procenty dlouhodobě, je to nejednoznačné," obává se v reakci pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Jen trochu se šéf lidovců utěšuje tím, že specifika internetového průzkumu SANEP by mohla ve skutečnosti předznamenat pro jeho stranu ještě lepší výsledek. „Věkový průměr našich voličů přesahuje pětašedesát let, a tak se dá předpokládat, že na internetu je drtivá menšina našich příznivců. Proto by měl být skutečný výsledek lepší," odhaduje Bělobrádek.
Véčkařům by ani zlepšení do sněmovny nepomohlo
Průzkumům volebních preferencí přikládá předseda KDU-ČSL velký význam, protože ty často bývají vodítkem pro nerozhodnuté voliče. „Jsou sice orientační, ale především tři měsíce před volbami jsou dost významným parametrem, který ovlivňuje, koho budou lidé volit. Ale i v mezičase vypovídají dost o náladách voličů," domnívá se Bělobrádek.
Zatímco KDU-ČSL není ve sněmovně, ale průzkumy ji tam v posledních měsících čím dál častěji posílají, Věci veřejné jsou na tom přesně opačně. SANEP ale v listopadu zjistil jejich mírný růst preferencí, přesto by 4,1 procenta na poslanecká křesla nestačila. „Jak říkal Winston Churchill, věřím jen těm průzkumům, které si sám zfalšuji," poznamenává pro ParlamentníListy.cz místopředseda VV Tomáš Jarolím, že na průzkumy moc nedá a to, co dělá, jimi nepoměřuje.
K růstu pomohly úspěchy ve sněmovně i pracovní nasazení
To poslankyni Lenku Andrýsovou zlepšení její strany potěšilo. „Růst našich preferencí mohly přinést aktuální úspěchy Věcí veřejných. Jednak schválení zákona o veřejných zakázkách, nebo zachování stravenek, za které někteří naši představitelé urputně bojovali. Velmi dobře na lidi působí podle mého názoru i pracovní nasazení Karolíny Peake nebo Pavla Dobeše," dodává pro ParlamentníListy.cz Andrýsová.
Archiv průzkumů: CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Čtěte také:
- Češi vidí budoucnost EU černě a euro nechtějí, vyplývá z průzkumu
- Mezi ústavními činiteli je nejdůvěryhodnější Rychetský
- Každá druhá domácnost dluží. V součtu bilion korun
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
