"Zabýváme se kovovýrobou, výrobou regálové techniky, shop in shop systémů, průmyslových výrobků, školního, kancelářského a speciálního nábytku, včetně komplexních návrhů a realizací interiérů. Základní cíle naší strategie spočívají ve schopnosti přizpůsobit se potřebám trhu a zákazníků ve smyslu rychlé reakce na jejich požadavky, podněty a současně neustále udržovat a zvyšovat jak kvalitu samotných výrobků, tak i kvalitu výrobních technologií," vysvětlil redakci Zděblo.
Více čtěte:
Podnikatel bezdomovec vzpomíná na komunisty: Nečas nás nechá chcípnout
5 milionů na stroje
Jedním ze stěžejních úspěšných projektů jeho firmy byl projekt Zvýšení efektivnosti a užitnosti modernizací strojního parku.
"Na pořízení strojů a nutných stavebních úprav pro tyto stroje jsme využili dotace 5 milionů korun. Projekt skončil v roce 2010 a když jsme si ho vyhodnotili, zjistili jsme, že jsme oproti předchozím rokům zvýšili přidanou hodnotu přepočtenou na zaměstnance o 17 procent. Takže je vidět, že projekt byl úspěšný a pomohl nám v tom, v čem jsme očekávali," zhodnotil Zděblo a pokračoval.
"Jelikož jsme firma, která vyrábí hlavně na export, celkem 60 procent naší produkce jde na západní trhy, do Velké Británie, Německa, Francie, Nizozemí a Belgie, potřebovali jsme pomoci při výstavách a internetových stránkách. V té době se otevřel program marketink, takže díky dotacím v hodnotě 1,400 tisíc korun jsme uskutečnili dvě výstavy a vylepšili webové stránky."
Bez projektů ano. Ale pomaleji
Dalších 13,9 milionu korun čerpala firma z Velké Polomi z Programu Rozvoj II. A díky evropským penězům si pořídila nové výrobní CNC stroje. "Cílem projektu bylo zvýšení efektivnosti výrobních procesů zpracování plechů a kovovýroby se zaměřením na zvýšení kvality produkce - zvýšení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích," uvedl Zděblo. Podle něj díky tomu, že přemýšleli a naučili se projekty využívat, mohli uskutečnit svoje nápady a sny. Každý projekt je posunul o kousek dál. "Asi bychom všechno realizovali i bez dotací z projektů, ale určitě by nám to daleko déle trvalo, čímž bychom se mohli hůře vyrovnávat s konkurencí," zhodnotil Zděblo pro ParlamentniListy.cz.
EU má i negativa
On sám dotace vítá, ale zároveň upozorňuje, že kromě plusů to nese také svá negativa. "Je to organizačně a administrativně velmi náročné. Velkou administrativní náročnost vyžaduje jak vlastní příprava žádostí, tak potom jednotlivé kroky plnění projektu. Člověk si musí uvědomit, že pokud je žádost schválená a podepsaná, pak musí splnit všechny podmínky poskytování dotací. A není toho málo," dodal podnikatel.
Více čtěte:
Podnikatelka z lázní je na dně. O peníze ji připravili Rusové a Albánci
Každá firma nebo instituce, která čerpá dotace, musí podle jeho slov splnit potřebné náležitosti toho daného dotačního titulu a podle podmínek musí vše náležitě vykazovat. Navíc, finanční prostředky firma nedostává automaticky ihned. Nejdříve musí všechno řádně profinancovat a vlastně musí uhradit 50 procent ze svého. Pak musí být všechno řádně zkontrolováno jak ze strany CzechInvestu, tak i ministerstva průmyslu a obchodu a až pak se uvolňují peníze z dotací. Materiály z projektu se musí pak archivovat po dobu 10 let.
Administrativa se emailovou komunikací urychlila
"Ale zase musím říct, že v dnešní době se naštěstí komunikace oproti minulosti výrazně zlepšila. Například u dotací z programu Phare jsme museli s každou věcí jezdit do Prahy a komunikovat a přepracovávat. Stálo nás to zbytečně příliš mnoho času. Dnes se veškerá komunikace se zadavatelem projektu děje pomocí emailu elektronicky. Výrazně to zrychlilo práci a nemusí se nikam jezdit. Takže pro nás je to velmi vítaná úspora," řekl pro ParlamentníListy.cz. Zděblo.
Bez dotací se musí vydělávat
Přiznal, že i proto, že mají projektů spolufinancovaných z evropských peněz více, preferují spolupráci s poradenskou firmou, která jim pomáhá s větší částí administrativy. "Tím nemusíme zatěžovat naše lidi a můžeme se soustředit na výrobu. Naše úspěšnost v žádostech o dotace je velká a už máme nachystané další věci, o které bychom chtěli zažádat. Samozřejmě pokud dotace dostaneme, bude lépe, protože nám to pomůže projekt urychlit. Kdyby nebyly, museli bychom čekat, než si na to vyděláme, o něco déle. Věřím, že všechny projekty, na které jsme dotace dostali, nám řádově pomohly posunout se kupředu o několik let. Přece jenom je v dnešní době těžké se udržet s výrobní firmou na trhu, který se tak strašně rychle mění. Díky krizím jsme poměrně hodně tlačeni do velmi vysoké kvality a musíme velmi rychle reagovat na požadavky zákazníků. Takže nám tyto finanční prostředky velmi výrazně pomohly obstát v konkurenci."
Více autentických příběhů ZDE
Nejtěžší je vědět co chceme a kam kráčíme
Co bylo nejtěžší? Podle Ivana Zděbla zejména na začátku zjistit, že něco takového jako dotace vůbec existuje a dostat to do povědomí. "My dnes víme, co chceme dělat, kam se chceme ubírat a co potřebujeme. Takže se rovnou a konkrétně ptáme, je nějaké pro naše záměry vhodné zadání? Otevírá se, nebo se bude otevírat? Spolupracujeme na tom s firmou, která ty zkušenosti má, ale můžeme se dotazovat také na Agentuře pro regionální rozvoj nebo u CzechInvestu. Pomáhá nám i to, že díky tomu, že jsme už zvládli tolik projektů, máme potřebné zkušenosti a žádosti máme v podstatě už předchystány. Už víme o co žádat a jak, protože je to zpracováno z předchozího projektu. Ty zkušenosti jsou zároveň obrovská pomoc," vysvětlil pro ParlamentniListy.cz. Zděblo.
Realizované projekty firmě zároveň pomohly udržet zaměstnanost. "Ale nejsou prioritně cílené na zvýšení zaměstnanosti, spíše na zvyšování produktivity práce. Kdysi jsme měli nějaké projekty na zvýšení zaměstnanosti a ty nám pomohly. Před krizí jsme měli více zaměstnanců, ale nijak zvlášť nás to nepostihlo, takže teď se snažíme zaměstnanost udržovat," řekl Zděblo.
V Moravskoslezském kraji žádat o evropské peníze umí
Žadatelé o evropské dotace z Moravskoslezského kraje podali podle náměstka hejtmana pro regionální rozvoj Mariana Lebiedzika (ČSSD) zatím mimo Regionální operační program 3700 úspěšných projektů za téměř 43 miliardy korun. To představuje 11,6 procentní podíl Moravskoslezského kraje v ČR.
Více příběhů:
-
Nejsme zboží ze sekáče. Všechno nám berou, zvedli hlas důchodci
-
Vozíčkářka je na dně. Kvůli škrtům EU prý přijde o smysl života
-
Zpověď sestry Mašínů. Pomýšlela na sebevraždu, ale zachránil ji manžel
„Od roku 2008 jsme se výrazně zlepšili, tehdy jsme se na celorepublikovém čerpání podíleli 9,4 procent. Největší finanční podíl tvoří sice žádosti z oblasti dopravní infrastruktury, ale to jsou obecně finančně nejnáročnější projekty a není jich mnoho. Hned na druhém místě je podnikání a inovace, ale ty jsou zase nejlepší v počtu podaných a úspěšných žádostí. Je vidět, že i podniky a podnikatelé obecně umějí využít možností, které jim EU dává a že máme zájem na modernizaci a inovativních přístupech," uvedl náměstek Lebiedzik. Samotný Moravskoslezský kraj je také v porovnání s jinými kraji nejaktivnější jako předkladatel projektů a v objemu již nasmlouvaných finančních prostředků je v tematických operačních programech také v republice nejlepší.
Více čtěte:
Rozčilený podnikatel: Kocourek mi kazí obchody s Ruskem
Krachující podnikatel: Stát to hraje na velké firmy. Já na to nemám
Ilustrační foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Anna Vidiševská
