Z těch, kteří na dobročinnost přispívají, dá 64 procent lidí ročně částku do 500 korun, příspěvek většiny z nich činí nejvýš 100 Kč. Částky do 1000 korun dává 15,5 procenta, do 2000 Kč devět procent a do 3000 korun 4,2 procenta dotázaných. Necelá dvě procenta věnují na dobročinnost příspěvek do 5000 korun, stejný podíl dává částku do 10.000 korun. Jen necelé procento dotázaných uvedlo, že přispívá částkami od 10.000 do 50.000 korun.
Rodiče své děti k dobročinnosti příliš nevedou
Lidé nejčastěji posílají peníze obětem živelních katastrof, podporuje je asi 87 procent, 54 procent dává peníze handicapovaným a 52 procent dětem. Nejmenší zájem je o podporu seniorů, azylových domů nebo vzdělání, na tuto otázku odpovědělo kladně méně než deset procent účastníků průzkumu. Asi čtvrtina věnuje peněžní dary na pomoc obyvatelům třetího světa.
Názory na charitu se různí, více než třetina dotázaných si myslí, že přispět na charitu nikomu neublíží, 14 procent má za to, že pomoc potřebným je samozřejmá. Naopak 28 procent uvedlo, že charita je jen pro ty, kteří mají peněz nazbyt, a šest lidí zastává názor, že jde o citové vydírání těch, kterým nic nechybí. Desetina Čechů prý přispívá proto, aby se necítila hloupě, že se mají lépe než druzí.
Autoři průzkumu se také ptali, zda rodiče vedou k dobročinnosti své děti. Polovina lidí odpověděla, že tento aspekt při výchově zcela opomíjejí. "Pokud se lidé nebudou již od raného věku seznamovat s oblastmi, kde je lidská solidarita nezbytná, nebude otázkou let, ale desetiletí, než se stav české společnosti v otázce charity a dobročinnosti zoptimalizuje," uvedla manažerka společenské odpovědnosti ČSOB Pavlína Housová. Průzkumu se zúčastnilo 961 respondentů starších 15 let.
Související:
Petice „ANO CHARITĚ"
autor: čtk, mp