Krize zasáhla i dětské domovy. Mají ale víc hraček než v rodinách

08.12.2011 10:26

Jsou jim tři až devatenáct, popřípadě i více let. Dost často se stává, že už v dětství kouří víc cigaret, než by se na neuvážený pubertální pokus slušelo. Mají obvykle skoro všechno. teplo, dost hraček, vlídné zacházení, teplo, jídlo. Čisté bydlení. A večer někdy prázdnou duši a smutek v ní. Děti z dětských domovů. I za dveře jejich často pěkných „bytů" či rodin se všudypřítomná mrcha krize nenápadně dere. Zatím to ještě příliš nepociťují. Ale kdoví, co bude zítra, či za týden?

Krize zasáhla i dětské domovy. Mají ale  víc hraček než v rodinách
Foto: rep
Popisek: Romské děti si hrají na hřišti

 Jsme v dětském domově na okraji jihomoravského regionu. Záměrně neříkáme kde. Vychovatelé mají hodně ostrých názorů a všudypřítomný strach o místo se nevyhýbá ni jim. Domov je pro celkem dvaatřicet dětí, které zde žijí ve čtyřech rodinách.

Každá z nich je ohraničena nejen počtem dvou tet, které se o maximálně osm dětí starají, ale i samostatným vchodem do bytové jednotky. V každém z bytů jsou mimo ložnicí také samostatné rozlehlé obývací kuchyně. Vybavené, vždy v jiné barvě. Na první pohled pohoda a možná pro někoho i přepych, který nezná z vlastního domu. Po materiální stránce zdě dětem prakticky nic nechybí... I když jen na první pohled.

Více o dětských domovech ZDE

 „Je fakt, že se už podařilo konečně vytvořit docela fungující systém péče o děti, které se z různých příčin ocitnou v dětských domovech. Máme je zde od tří let, poté, co odejdou z kojeneckých ústavů a horní hranice je ohraničena devatenácti léty. I když ani to nemusí být pravda, pokud chtějí studovat tak tu azyl najdou, dokud školu nedokončí skoro až do třicet let. To je v pořádku. Bohužel, signály, které se k nám dostávají tak zcela v pořádku nejsou," říká vychovatelka a naráží nejen na stále se ztenčující tok peněz.

Víc hraček než doma. Zázemí chybí

"Děti zde mají opravdu často i více hraček, než třeba děti v chudých rodinách. Ale musíme si uvědomit, že jim prostě pravé rodinné zázemí chybí a s přibývajícím věkem si to vždy stále silněji uvědomují. Proto se je snažíme rozptýlit, zabavit. A k tomu nestačí jen člověče nezlob se, plyšák či televize. Chtějí sportovat, vydat se za plaváním a podobně. A to už je problém. Na to jsou potřeba peníze, které se někdy nedostávají, ovšem mnohem horší jsou vyhlídky, kterých se obáváme," říká vychovatelka Lída. Naráží tak na různé stále se opakující návrhy na rušení současného systému v péči o děti bez rodin a snahami o vybudování jakýchsi profesionálních rodin za účelem péče o děti z domovů.

„Předpokládáme, že jde o další snahu jak ze systému vytáhnout peníze, které tam pořád ještě jsou. Pokusy o profesionalizaci pěstounů zde nejsou poprvé a občas se zprávy o nic objevily a objevují na veřejnosti. A i když je nelze všechny házet do jednoho pytle, obávám se, že by se mohlo stát, že z vidiny jistého příjmu pro některé dobrodruhy s osudy dětí, by se mohl stát velmi rychle hodně smutný problém pro celý stát. Navíc by to zřejmě mělo zcela zlikvidovat i dosavadní fungující zařízení, jako je třeba náš domov," uvažuje vychovatelka. Ta se zároveň domnívá, že na objekty, které jsou často ve velmi dobrém stavebním stavu a na dobrých místech by se určitě našel zájem z řad "nezištných" kupců.

Na alkoholiky páka není

Podle vychovatelů je přitom ve společnosti ještě množství nedokončených legislativních kroků, které by měly posloužit hlavně pro ochranu a úspěšnému vývoji opuštěného dítěte. „Proti matce, která je alkoholička a zřejmě i ne zcela duševně v pořádku jsme my v domově bezmocní, když stále nechce dát souhlas k osvojení své dcery. Ta je přitom v péči kojeňáku a nyní nás v dětském domově od narození. Už jí bylo pět let a byl by o ni zájem. Moc by si rodinu přála, ale jakmile se náhradní rodiče doví celou pravdu a zjistí, že osvojení je nejisté, ustupují. A děvčátku přitom zoufale utíká čas a brzy si začne své postavení uvědomovat. To jsou pak ty nejhorší chvíle a přelom v dětské duši. To jsou problémy, kterými by se měli zabývat patřiční experti ve vládě a ne přemýšlet nad tím, jak rozbít něco, co se aspoň do určité míry podařilo za dvacet let vybudovat," míní vychovatelka.

„I když nemám rád strašení ekonomickou krizí, které se objevuje stále častěji," je možné, že se ekonomická úsporná opatření mohou dotknout i této velmi citlivé oblasti. „Protože se o tuto problematiku zajímám a například úzce spolupracuji s nemocnicí pro děti s vážnými zdravotními problémy v Blansku, domnívám se, že musíme udělat všechno proto, abychom takto fungující zařízení i nadále udrželi v provozu i když i zde může možná dojít k určitým úsporným opatřením," domnívá se například Michal Babák, poslanec za Věci veřejné.

TÉMA: Sociální dávky

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Martin Šimák

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Co to je? Knihu koupili, ale prodávat ji nechtějí? Miloš Zeman zakročil

15:15 Co to je? Knihu koupili, ale prodávat ji nechtějí? Miloš Zeman zakročil

Kniha Spiknutí, která byla v minulém týdnu v pražském Arcibiskupském paláci slavnostně uvedena na tr…