Další díl pořadu Suma sumárum ukáže na dvou příbězích, že i půjčka blízké osobě může přivést pro dobrotu na žebrotu a že z malého dluhu může časem vzniknout milionová zátěž.
Odborníci poradí, jak se do takové situace nedostat a co dělat, když nám dluhy přerostou přes hlavu. Svůj názor na dluhy uslyšíte od psycholožky, dětí i známých osobností. A proč střídmost považoval Aristoteles za jedinou ctnost, kterou nelze přehnat, osvětlí ve čtvrtek večer v pořadu ČT makroekonom Tomáš Sedláček (NERV).
SLEDUJEME téma: SUMASUMÁRUM
Půjčky a úvěry lákají na každém rohu. V novinách, v televizi, v rádiu, na plakátech, na rohu ulice. Člověk musel být asi hluchý a slepý, aby jim nepodlehl - zvlášť, když jsou prezentovány jako výhodné...
Čtěte také:
Dlužíte pár korun, jdete pod most. České exekuce krutější než v USA
Okamura: Zastřel svého exekutora?
A což teprve, když se ještě k tomu někdo ocitne v nouzi, bez práce, nebo ve složité rodinné situaci. Peníze mu "ti hodní lidé" přinesou až do domu, někdy dostanou k tomu i malý dárek. Ne vždy to však spokojeností, která z toho na počátku bývá, také končí.
Například příběh paní Boženky je plný lásky. Lásky k dětem, lásky k rodné vesničce, lásky k životu. Ale co když jí na něj zbývají měsíčně jen čtyři stovky?
Dluhy z lásky
„Celý život jsem pracovala," vypráví paní Božena z malé vesničky u Rožmitálu. Vychovala sama čtyři syny.
„Ale vídám jen jednoho a ten se před pár lety dostal do velkých problémů. Neměl práci a nemohl splácet hypotéku na barák. Bylo mi ho líto," popisuje sedmdesátiletá paní, která by za své děti dala všechno.
"Bála jsem se, že přijde o baráček. Já bych ho k sobě ani nemohla vzít, mám jen garsonku v bytovce a ta ještě není ani moje, je obecní. Tak jsem přemýšlela, jak mu pomoci. Taky kdo jiný, než máma?" myslela si. Nikdy před tím prý žádné dluhy neměla, jen pracovala, syny vychovávala a když přišel důchod, začala se ještě starat o nemocnou maminku.
Další příběhy čtěte ZDE
Peníze na ruku
Paní Boženka si proto řekla, že syna v problémech nenechá. V obci se „naštěstí" objevila jistá paní, která nabízela různé půjčky.
Čtěte také:
„Byla milá, vše za mě vyřídila i v bance. Jen mi přišlo divné, že s mým důchodem 7200 korun, šlo vyřízení úvěru jako po másle. Neptala jsem se, úvěr podepsala a měla pocit, že synovi zachráním střechu nad hlavou. Půjčili mi dokonce devadesát tisíc, což je pro mě obrovská částka. Věděla jsem, že peníze budu muset splácet a moc mi nebylo jasné, kolik vlastně přeplatím. Podstatné bylo, že to pomůže klukovi, který byl v nouzi," popisuje dále paní Boženka.
Oči pro pláč
Jenže peníze zadlužený dům nezachránily. Bylo už pozdě. A tak vlastně vyletěly komínem, protože exekuce už byla natolik rozjetá, že i devadestát tisíc bylo málo. Božence zbyly jen oči pro pláč a syn musel stejně dům opustit. Břemeno splátek za podivnou půjčku přes hodnou paní z Rožmitálu ovšem zůstalo na paní Božence.
Čtěte také:
„Nikdy za celý život jsem neměla dluhy, až teď na stáří jsem do toho tak hloupě spadla. Ale poctivě jsem splácela, do doby, než mi před rokem umřela maminka, o kterou jsem pečovala. To jsem nemohla zaplatit tři splátky, neměla jsem na její pohřeb. Syn byl často bez práce a peníze mi dávat nemohl, to je doba, ani mladí nemají práci," snaží se i nyní zadluženého syna Boženka omlouvat. A dodává, že je to hodný kluk a nemá to lehké. "Jezdí kamionem a vždycky v sobotu ke mně přijde, tak se na něj moc těším," svěřuje se v pořadu stařenka.
Čtyři stovky na život
„Když vše zaplatím, strhávají mi to z účtu, tak mi na měsíc zbydou čtyři stovky.
Co mám dělat? V létě tedy chodím do lesa na dříví, na borůvky, jablek je tady všude kolem dost. Co jím? Ráno housku, v poledne polívku, večer housku.." popisuje s pláčem Boženka. „Letos nebyly borůvky, ale hub bylo dost, tak nějak žiju. Nestěžuji si, z brambor se dá uvařit spoustu dobrot, když má člověk doma brambory a sádlo, tak má vždy co jíst," dodává pak přece jen s jisotu dávkou optimismu.
Zaplať do tří dnů sto tisíc
Jak už se měli možnost přesvědčit mnozí Češi, život není pohádka. Když má člověk dluhy, je to spíš ruská ruleta se životem a smrtí.
Čtěte také:
„Málem jsem omdlela, pošťačka mi podala psaní a tam byla složenka, že mám do tří dnů zaplatit bez pár korun sto tisíc. Zprvu jsem nechápala, co se stalo, ale pak mi došlo, že je to asi trest za to, že jsem tři měsíce neplatila, kvůli maminčině pohřbu. Když jsem se trochu vzpamatovala a probrala situaci s mými sousedy, došlo mi, že nezbývá než rychle volat do banky a vysvětlit jim moji situaci. Třásl se mi hlas, synovi jsem vše řekla, ale byl někde na cestě a nepovedlo se mu nic zjistit. Volala jsem tedy do banky sama. Nejprve mě trochu odbyli, ale pak, když pochopili, co se mi stalo, tak byli vlídnější. Nedej se, radili mi sousedi, kteří mě léta znají a ví, že nejsem člověk, který by si hloupě půjčoval třeba na dovolenou, nebo na Vánoce. Vědí, jak žiju, a tak s jejich pomocí jsem našla opakovanou odvahu a celou situaci začala řešit. Po několika telefonátech mi přišlo písemně, že sice budu muset sto tisíc uhradit, ale mohu dluh opět splácet. Chyba byla, že jsem prostě nesplácela tři měsíce, kvůli pohřbu mojí maminky. Pochopili a já jsem dostala opět splátkový kalendář, musím platit tři tisíce měsíčně. Na své čtyři stovky měsíčně jsem už aspoň zvyklá..," konstatuje paní Boženka.
Čtěte také:
Jak tento příběh dopadne? Kdo nakonec skutečně pomůže staré paní, která si možná do konce života neužije nic jiného, než bídu a starost, aby její čtyři synové se měli v životě dobře, i když o třech už léta vůbec nic neví? Nechce je obtěžovat. Vědí oni, jak se daří jejich mamince?
Tento příběh uvidíte v pořadu Suma sumárum dnes - tedy ve čtvrtek na ČT 1, ve 21 hodin.
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
