Záchrana eura: Nečas váhá. Opozice varuje. Ve hře je 89 českých miliard

09.12.2011 15:55

Prezident Václav Klaus označil výsledek bruselského summitu EU za pragmatický. Novou reformní smlouvou, která má vyřešit záchranu eura, nepodpořily čtyři země. Mezi ně patří Česko, které chce nejdříve návrh projednat ve svém parlamentu. Klaus v pátek novinářům v Praze řekl, že výsledek nočního jednání v Bruselu vítá a je dobře, že si Česká republika vzala čas na rozmyšlenou. Jiného názoru na postup ČR je ale parlamentní opozice. Ani politologové nejsou zajedno.

Záchrana eura: Nečas váhá. Opozice varuje. Ve hře je 89 českých miliard
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Nečas

O tom, zda se Česká republika připojí k nově vznikající evropské mezivládní smlouvě o záchraně eura, se teprve rozhodne. Řekl to v pátek po skončení summitu EU český premiér Petr Nečas. Podle něj vše bude záviset na konečné podobě dokumentu, z něhož jsou zatím k dispozici jen teze. 

"Nebylo možné přistoupit k této mezinárodní dohodě z celé řady důvodů. V prvé řadě z důvodu, že nikdo vlastně nezná její obsah," podotkl Nečas. Konkrétní podoba dokumentu, z něhož jsou zatím známé podle premiéra jen obecné teze, by měla být hotova do března. 

Řada věcí, které hodlá eurozóna pomocí smlouvy zavést, je Česku sympatická a má její podporu. Jde třeba o usilování o vyrovnané rozpočty či o automatičtější trestání těch, kteří poruší dohodnutá pravidla. 

Na druhou stranu se Praha podle premiéra obává možnosti ohrožení rozpočtové suverenity či zásahů do kompetencí jednotlivých zemí, například v sociální a důchodové oblasti. Není prý rovněž jasné, jaké by měla smlouva dopady na vnitřní trh a na posuzování národních rozpočtů.  

"Myslím, že není třeba naskakovat na tento rozjetý trend. A tento rozjetý trend je hájit špatný projekt, kterým je společná evropská měna za každou cenu. Ta cena je vysoká již teď a ta cena bude narůstat. Myslím, že je třeba chovat se rozumně," řekl v pátek k rozhodnutí české delegace prezident. 

Průzkum: Euro padne, myslí si téměř polovina Čechů


Česká levice je proti

„Česká republika by se měla určitě připojit k dohodě o záchraně eura. Případný pád eura by znamenal hluboký propad českého hospodářství a velmi pravděpodobně také pád české koruny," reagoval pro ParlamentníListy.cz expremiér a předseda LEV 21 Jiří Paroubek.

„Nejprve vyhodnoťme obsah takové dohody. V každém přápadě se orientujme na jádro Evropské unie a netrucujme někde na periférii. Nějaká fiskální integrace je nutná," vyjádřil se redakci poslanec KSČM Jiří Dolejš.

John Hudson z University of Bath dnes na konferenci Finanční krize - existuje ještě dobré řešení? řekl, že po dnešku je ještě patrnější, že se EU bude muset rozdělit na tvrdé jádro a země na okraji. Místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD Libor Rouček uvedl, že ČR bude muset dát během několika týdnů jasnou odpověď, zda se k tvrdému jádru připojí, nebo ne. "Osobně jsem pro připojení k tvrdému jádru. Odpůrci tohoto kroku by měli říct, jaká je k tomu alternativa, co chceme dělat," dodal.

SLEDUJEME téma: Záchrana eura


Politologové na vážkách

České republice se může stát, že kvůli váhavému postoji k nově vznikající evropské mezivládní smlouvě o záchraně eura zůstane stát mimo hlavní proud v Unii. ČTK to v pátek řekla politoložka Vladimíra Dvořáková.

Naopak politolog Zdeněk Zbořil uvedl, že přijetí záchranného plánu může zúčastněným zemím přinést řadu nových problémů. Vrcholná schůzka o dalším osudu Evropské unie a jednotné evropské měny v pátek skončila v Bruselu. Premiér Petr Nečas po jejím skončení oznámil, že to, zda se ČR k nové smlouvě připojí, bude záviset na konečné podobě dokumentu. 

Česká pomoc v podobě 89 miliard z rozpočtu

Eurozóna ve svém prohlášení ze summitu uvedla, že její členové i další státy budou zvažovat, a do deseti dnů potvrdí, možnost poskytnutí dalších zdrojů pro Mezinárodní měnový fond (MMF). 

Mělo by jít o sumu až 200 miliard eur ve formě bilaterálních půjček. Ty by mohly být použity pro boj s krizí, například pro zabránění přelití dluhové krize do zemí jako Itálie a Španělsko. 

Uvažovalo se o tom, že by 150 miliard eur mohly poskytnou země eurozóny, zatímco zbylých 50 další státy EU. Na ČR by připadlo zhruba 3,5 miliardy eur, tedy kolem 89 miliard korun. Nečas ale zdůraznil, že toto byla jen úvaha. Jde o myšlenku, kterou obsahuje prohlášení eurozóny. Nic takového není rozhodnuto, zdůraznil. 

"Není to žádný tvrdý závazek a nečlenských zemí eurozóny se to týká v podstatě v podobě, řekl bych, výzvy, přání, prosby," řekl Nečas. "Nás eurozóna jako nečlenskou zemi nemůžeme k ničemu zavázat," dodal. 

Stejně jako při čtvrtečním příjezdu na summit Nečas zopakoval, že by to pro ČR představovalo problém a bylo by to zřejmě těžko přijatelné. Suma totiž odpovídá zhruba jedenácti procentům devizových rezerv České národní banky.

"Čili my po diskusi s Českou národní bankou to vidíme jako velmi problematické a velmi těžko akceptovatelné," řekl Nečas ve čtvrtek při příjezdu na neformální večeři s dalšími lídry EU, která zahajovala protikrizový summit. 

  • SLEDUJEME téma Euro


Čtěte také:

Ilustrační foto: Hans Štembera


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: joh

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zaorálek přednášel o přínosu Havla a dobré značce ČR. Došlo i na Putina a pátou kolonu

8:43 Zaorálek přednášel o přínosu Havla a dobré značce ČR. Došlo i na Putina a pátou kolonu

„Včerejšek nefunguje, nefungují ani včerejší kontakty“ – to byla slova ministra zahraničí Lubomíra Z…