Pěstujte trávu, navrhuje v krizi EU. Šéfzemědělec vzpomíná na Moskvu

18.12.2011 9:46

Evropská komise nedávno představila návrh Společné zemědělské politiky pro období let 2014 – 2020 a někteří politici včetně ministra zemědělství Petra Bendla upozornili na to, že některé navrhované body mohou vést k podstatnému zvýšení cen potravin, což při současné krizi povede k dalšímu prohlubování chudoby nižších vrstev obyvatel. Ozývají se především proti návrhu nechat sedm procent zemědělské půdy povinně ležet ladem a "ozelenit" ji trávou nebo stromy. Návrh směrnice nepodporuje ani šéf české agrární komory Jan Veleba.

Pěstujte trávu, navrhuje v krizi EU. Šéfzemědělec vzpomíná na Moskvu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pole s mákem

Před problematickou regulací jako první varoval europoslanec Hynek Fajmon z ODS, který na svém blogu varoval, že plánovaná podoba Společné zemědělské politiky EU nepřijatelně zasahuje do činnosti zemědělců a nepřináší nic pozitivního.

Další směšný plán po pohromě s biopalivy

„Navrhované opatření je motivováno snahou "ozelenit" zemědělskou politiku, což má údajně vést k obnově biodiversity. Tento záměr je naprosto směšný v situaci, kdy EU svou politikou podpory biopaliv dovedla krajinu do stavu obrovských monokulturních lánů řepky, které jsou pohromou pro zvířata i pro samotnou zemědělskou půdu,“ píše Fajmon.

Pro celý agrární sektor podle něho samotné toto opatření představuje obrovské náklady v řádech miliard Kč ztracených výnosů a zbytečně zaplacených nájmů ročně. „Co s tím hospodáři udělají? Pokusí se přenést tyto náklady na spotřebitele. Nic jiného jim prostě nezbude. Výsledkem nebude nic jiného než růst cen veškerých zemědělských komodit. Plocha pro pěstování těchto plodin se v celé EU zmenší o 7% a tím pádem poklesne celková produkce,“ uvádí dále europoslanec a dodává, že „potřebujeme udržet českou krajinu jako kulturní krajinu, kde se na půdě hospodaří. Představa uměle vyvolaného návratu do středověké divočiny je scestná.“

EU funguje jako RVHP

Podle prezidenta české Agrární komory Jana Veleby nemá tento návrh nic společného s odborností. „Připadá mi to jako archaické, protože v současném světě, který má sedm miliard obyvatel, by měli všichni usilovat o to, aby se planeta uživila. Ostatní agrární systémy, například ve Spojených státech, dělají maximum pro to, aby zvýšili zemědělskou produkci, Evropa se tím naopak vzdává podílu na krmení planety a to v situaci, kdy už v potravinách není soběstačná. Ten návrh je pro mě velkým zklamáním a zároveň poznáním, že se ve vrcholných evropských strukturách nerozhoduje na základě odbornosti, ale jsou to rozhodnutí politická, ne nepodobná éře fungování RVHP. O to je to mé zklamání větší,“ vzpomněl si ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz Veleba na Radu vzájemné hospodářské pomoci, která z moskevského sídla řídila obchod mezi někdejšími socialistickými státy.

„Samozřejmým důsledkem toho bude růst cen potravin a zvláště v této době, kdy vývoj v EU je naprosto nečitelný a víme pouze, že bude ještě hůř. Založit si ještě na snížení výkonnosti zemědělství, to osobně pokládám za sebevražedné a naprosto nesmyslné,“ kritizuje politiku Unie prezident Agrární komory ČR.

„Můžu říct, že jsem v rámci nevládních agrárních organizací neslyšel ani jeden jediný názor, který by tento krok v rámci Evropské unie hodnotil pozitivně a podobný názor mají i ministři zemědělství. Je to jen politické rozhodnutí několika lidí a sám se domnívám, že to nemá šanci projít Evropským parlamentem. Ať si někdo zkusí představit, že se nebude obdělávat sedm procent půdy třeba v Polabí, na Hané nebo kolem Hradce Králové a podobně, to je zkrátka absurdní,“ kroutí nevěřícně hlavou Jan Veleba.

Bendl: Budu bojovat za zdobrovolnění tohoto postupu

Ministr zemědělství Petr Bendl je rozhodnut takovému plánu bránit, respektive alespoň prosadit jeho zdobrovolnění. „Klíčové pro nás také je, abychom při tom ekologickém tlaku Evropské komise na zemědělce, zabránili povinnosti ozeleňování plochy, kterou zemědělec využívá. Musíme se pokusit prosadit, aby to bylo pouze na bázi dobrovolnosti. V Česku jsou lokality, které jsou díky kvalitě zemědělské půdy doslova předurčeny k zemědělské produkci a bylo by hříchem zemědělce nutit tyto plochy obleňovat,“ řekl nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ministr.

„Trochu s nadsázkou jsem řekl, že v Evropské komisi musí sedět nějaký zástupce Číny, protože v okamžiku, kdy tady budeme produkovat na menší rozloze půdy méně plodin a z nich potravin a přitom bude po potravinách poptávka, uvolňujeme tím prostor pro čínské exportéry, kteří budou skákat radostí. Na radě ministrů při podobných návrzích na sebe s kolegy z dalších zemí tak jenom nevěřícně koukáme a v kuloárech či při bilaterálních jednáních či trilaterálních jednáních s předsednickou zemí a komisí, to natvrdo odmítáme,“ uvedl nekompromisně ministr Bendl.

Nepřijatelný zásah do svobody podnikání

Uvažovanou regulaci kritizuje také poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček. „Další ochranářské opatření, jehož výsledkem bude zdražení zemědělské produkce a další přerozdělování zemědělských dotací. O omezování svobody podnikání už ani nemluvím, to je pro bruselské regulace charakteristické,“ odsuzuje bruselské úředníky Strejček.

Další z europoslanců, Jaromír Kohlíček z KSČM se k návrhu oproti svým kolegům nestaví tolik kriticky. „Myslím si, že sedm procent není příliš mnoho, pokud to bude z celkové rozlohy. Důležité je, jak se to bude hodnotit, tedy zda to bude na celou rozlohu v České republice nebo jestli bude těch sedm procent muset dodržovat každý zemědělec. To by pak byl obrovský problém, jako například nerovné podmínky při získávání dotací,“ uvedl v reakci pro ParlamentníListy.cz Kohlíček.

Mám i na svém půlhektaru oddělovat sedm procent?

Dodržování této regulace nebude podle něho příliš problematické pro velké podniky, horší je to ale u malých zemědělců. „Já třeba mám půl hektaru, a pokud bych na tom chtěl realizovat zemědělskou výrobu, tak budu mít velký problém, protože to je ucelený pozemek a na něm vytvořit oněch sedm procent je nesmysl. Důležité opravdu bude to rozvržení, zda půjde o procenta z celku v celé zemi nebo to budou muset jednotlivě dodržovat všichni,“ dodal europoslanec.

S direktivou nesouhlasí ani místopředseda zemědělského výboru Sněmovny a poslanec za ČSSD Ladislav Skopal. „Pokud bude toto nařízení skutečně schváleno, tak dojde nejen ke zdražení potravin, ale vzhledem k tomu, že celkově ve světě dochází k nedostatku potravin, tak se může prohloubit i potravinová krize. Nesmíme se na to dívat jen z pohledu Evropy, kde je zatím potravin dostatek, ale je nutné na to nahlížet celosvětově,“ domnívá se Skopal.

„Je to nešťastné rozhodnutí. Bylo by přece možné se dohodnout, že část výměry bude použita na nepotravinářskou produkci, což se v případě biopaliv dnes již děje,“ dodává ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz poslanec Skopal.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…