Svého času byl jedním z vrcholných českých politiků. Stal se senátorem a předsedal dnes již zaniklé ODA. Řeč je o Danielu Kroupovi, který se dnes věnuje především filosofickým a politologickým otázkám a vyučuje na univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dlouhá léta také spolupracoval s Václavem Havlem. V rozhovoru pro server ParlamentníListy.cz zmiňuje nejen politiky, kteří by mohli navázat na Havlovy politické ideje.
Pokračovatelé Václava Havla? Může to být ministr Vondra či senátorka Paukrtová
Navázat na Havla může podle Kroupova názoru znamenat dvojí. První možnost se týká v obrovské propagaci České republiky a před tím Československa díky Havlově osobnosti, ale obávám se, že na tuto linku těžko může v současných podmínkách někdo navázat.
Vše k tématu skon Václava Havla
„V druhém smyslu lze navázat na politické cíle, které Havel sledoval, a myslím, že tuto ambici u nás má a bude mít více politiků. Tato ambice spočívá především v následování jeho myšlenky jednoho světa založeného na lidských právech. Právě tu myšlenku, vůči které polemizoval Huntington v knize Střet civilizací, zadruhé podporovat sjednocení Evropy do funkčního celku. Zatřetí usilovat o to, aby i takové země jako je Ruská federace se mohly těšit z požehnání svobody a demokracie. Možná bych měl ještě dodat, že Václav Havel byl rozhodným zastáncem pluralismus. Což ale není totéž jako multikulturalismus,“ zdůrazňuje Kroupa.
Filosof vysvětluje, že multikulturalisté se dívají na člověka především jako na člověka určité kulturní skupiny, zatímco Václav Havel ctil jedinečnost každého člověka. Za zmínku také stojí, že Havel až do konce svých dnů ostře kritizoval poměry panující v Rusku, naproti tomu prezident Klaus na při nedávné návštěvě ruské hlavy státu v Praze prohlásil, že ruské parlamentní volby jsou vnitřní záležitostí Ruska a nebude se k nim vyjadřovat.
Nakonec bývalý vrcholný politik vyslovil i konkrétní jména možných pokračovatelů. Nabízí se jméno Karla Schwarzenberga (TOP 09), ale mohli by se jimi stát i někteří senátoři jako ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) nebo nezávislá senátorka Soňa Paukrtová zvolená za severočeský senátorský obvod města Jablonce nad Nisou.
Havel prosazoval myšlenku svobody. Neztratíme ji ale díky sjednocení Evropy?
S již zmíněnou myšlenkou sjednocení Evropy do funkčního celku se nabízí jedna námitka. V roli prezidenta Havel mimo jiné prohlásil, že díky Sametové revoluci se vrátila do rukou občanů možnost rozhodovat o svém osudu. Není pak lepší si tuto možnost ponechat ve svých rukou a nepředávat ji do Bruselu? Podle bývalého senátora tomu tak není.
„Stálo by za to vzpomenout si znovu na T. G. Masaryka a přečíst si znovu jeho Českou otázku, kde hovoří o tom, co dělá český národ národem. Je to především samostatnost vzdělanostní a kulturní, což jsou oblasti, které Evropská unie plně podporuje. Když si představíte rozpad EU, tak uvidíte na jedné straně stát Německo a na straně druhé Rusko. Ti, kteří prosazují národní suverenitu a sledování vlastních zájmů, by neměli zapomínat, že samostatné Německo by sledovalo jen své vlastní zájmy a Rusko by dělalo nepochybně totéž,“ varuje Kroupa.
Pro příklad odkazuje na politickou zkušenost Mirka Topolánka (ODS), který byl českým premiérem v době, kdy naše země předsedala unii, tedy v první polovině roku 2009, a Evropa jako celek se potýkala s plynovou krizí. Pokud by Topolánek zastupoval jen a pouze Českou republiku, nikdo z velkých hráčů by mu nevěnoval pozornost. V pozici evropského lídra ovšem mohl „bouchnout do stolu“ a Rusko s Ukrajinou museli situaci nějak společně vyřešit.
Lze dovodit, že filosof vyučující na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem považuje Masaryka za jednoho ze zastánců evropského federalismu a také to, že prvního polistopadového prezidenta považuje za jeho pokračovatele. Podle Kroupy je spojovala nejen idea sjednocené Evropy, ale především fakt, že oba zdůrazňovali potřebu stavět politiku na morálních základech.
„Havel o to ovšem usiloval bez Masarykova mravního rigorismu. Václav Havel nebyl kazatel morálky a nikoho nemoralizoval. Naopak měl velké pochopení pro hříšníky, protože se sám hříšníkem cítil,“ dodává myslitel.
Klaus možná ztratil paměť
Prezident Klaus ve svém nedělním projevu k úmrtí svého předchůdce prohlásil, že to byl právě Václav Havel, kdo ho pozval do Občanského fóra. Kroupa si to ale pamatuje trochu jinak.
„Poukážu na to, že pan prezident Klaus utrpěl poruchu paměti, když říkal, že ho Václav Havel pozval do Občanského fóra. Nebyl to Václav, ale byl to jeho bratr Ivan. Václav Klaus se objevil v Laterně magice, kde bylo koordinační centrum OF, v době, kdy jsem tam já pozval Tomáše Ježka. I Václav Havel si totiž všiml, že mezi disidenty absolutně chybí ekonomové. Proto jsem pozval pana Ježka, kterého jsem znal už z dřívějška, a Ivan Havel pozval Václava Klause,“ Kroupa s úsměvem vzpomíná, že pánové Ježek a Klaus na sebe z počátku hleděli dosti nevraživě.
Kritizovat Havla v tyto dny je nevkusné
Politolog Jiří Pehe, jenž měl k Havlovi blízko, pře dár dny prohlásil, že první polistopadový prezident by rád slyšel nějaké kritické zhodnocení své osoby a vzápětí zmínil situaci, kdy Havel podle jeho mínění chybu udělal. Bylo to prý tehdy, když překotně jmenoval úřednickou vládu bývalého guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Kroupa k tomu říká, že by se sice našlo několik momentů, kdy s Havlem zásadně nesouhlasil, ale v pietních dnech mu připadá nevkusné vyslovovat kritické myšlenky.
„Na zhodnocení Havla bude třeba především odstup. Ten nemá nikdo z lidí, kteří se o to pokoušejí již dnes,“ zdůrazňuje exsenátor.
Nakonec se Kroupa dotýká roviny, kterou u Václava Havla zná většina občanů jen mlhavě. Roviny Václava Havla jako filosofa. I Kroupa, stejně jako mnozí další, říká, že Havlovy filosofické myšlenky najdeme v jeho divadelních hrách.
Havel ukázal, jak můžeme vyslovováním pravdy lhát
„Z tohoto hlediska je pro mě nejvýznamnější hra Pokoušení, kdy se znovu pokusil promyslet téma do dnešní doby naprosto se nehodící, totiž téma Fausta. To je téma, které vyžaduje náboženský kontext. Václav Havel dokázal promyslet poselství Faustovského mýtu radikálně novým způsobem, který odpovídá současné době. Udělal z toho zábavnou a živou divadelní hru,“ prohlašuje filosof.
Následně zmiňuje Havlovu snahu klást si otázku po smyslu lidské existence a odpověď nacházet v lidských hodnotách. Prosazovat lidské hodnoty navzdory totalitním režimům, je velmi obtížné. Sám Havel sám na to několikrát málem doplatil. Jedním z nesmírně objevných filosofických prvků jsou prvky z filosofie jazyka.
„Havel ukázal, jak můžeme vyslovováním pravdy lhát. Dokázal upozornit na mocenský základ jazyka. Jeho analýza je přitom zcela nezávislá na tom, k čemu v jiné části světa dospěl filosof Michel Foucault, i když některé závěry jsou velice podobné,“ míní Kroupa.
Stejně tak prý nesmíme zapomenout na náboženskou dimenzi Havlova uvažování. Exprezident se neztotožňoval s žádným konfesionálním přístupem, ale náboženský základ mravního života nejen cítil, ale také reflektoval.
„Já naopak doufám, že Václav Havel odešel proto, aby své myšlenky zdůraznil. V mladé generaci se kupodivu objevují lidé, které to zajímá a dnes k jejich studiu mají i dobré prostředky. Na závěr bych si dovolil malý bonmot. Václav Havel odešel spolu s Kim Čong-ilem a já doufám, že ti dva pánové už se snad nesetkají,“ uzavírá Kroupa.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
