Spekulace na téma místa posledního odpočinku prezidenta Havla jsou u konce. Sám zesnulý se v této věci vyjádřil už v knize Prosím stručně, nicméně definitivní rozhodnutí měla v rukou Dagmar Havlová.
Pokračovat ve skromné masarykovské tradici, které ovšem předcházelo velké oficiální i neoficiální rozloučení je podle politologa Josef Mlejnka i historika Oldřicha Tůmy správné. Byť se v minulých dnech objevily i myšlenky, že by si jako jedna z největších osobností českého národa zasloužil navěky odpočívat na místě, odpovídajícím jeho významu. Například na vyšehradském Slavíně. K Havlovi by to ale nesedělo, shodují se oba.
Fotogalerie: - Havlova hrobka
Prezidentskou hrobkou měl být Vítkov
"V Česku neexistuje takové ústřední pohřebiště významných politiků, státníků a vojáků, jako například v USA Arlingtonský hřbitov ve Washingtonu. Nemám evytvořenou tradici, kdy stát určuje, kam uložit významnou osobnost. A ono je to asi dobře," řekl ParlamentnímListům.cz Tůma.
ČR by se podle něj neměla o zavedení podobné tradice ani pokoušet, pokud ji do počátku 21. století nevytvořila. "Poslední takový pokus, s Gotwaldem, kterého se snažil glorifikovat komunistický režim, skončil totálním fiaskem," připomíná Tůma jednu z mála výjimek, kdy byl státník pohřben na vyjímečném místě, v tomto případě na pražském Vítkově.
Psali jsme:
Zdejší nepříznivé prostředí a pozdní mumifikace ale úmysl Gottwaldovo tělo vystavit pro ty, které jako první komunistický prezident "osvobodil," totálně zhatilo. Po devíti letech musel být dělnický prezident zpopelněn a ostatky se nyní nachází na pražských Olšanech. Gottwald ale nebyl na Vítkově sám, v mramorovém sarkofágu zde byla uložena i urna Antonína Zápotockého. Komunističtí prezidenti, kteří zemřeli po skončení funkce, mohli na takovou poctu zapomenout. Včetně druhoválečného velitele zahraniční armády v Rusku Ludvíka Svobody.
Pokračujme v masarykovské tradici skromnosti
Vítkovský památník je stavbou, jejíž původní funkcí bylo především poskytnout místo posledního odpočinku už pro prvního československého prezidenta Masaryka. Zde měl být po smrti symbolicky obklopen "svými" legionáři. TGM ale založil tradici, v níž vzhledem k okolnostem možná trochu nedobrovolně pokračoval i Edvard Beneš a jinak tomu není ani u v pořadí třetího prezidenta zvoleného za demokratických poměrů. Tedy místo okázalosti odpočinek na místě, ke kterému měl dotyčný určitý vztah.
"Spontánní několikatisícový smuteční průvod i na české poměry velkolepý státní pohřeb ke skonu tak významné osobnosti bezpochyby patří a funguje i jako forma sebeprožívání společnosti, chcete-li. Ale ty opravdu poslední záležitosti by dle mého osobního názoru měly i napříště zůstat v soukomé rovině," uvedl pro ParlamentníListy.cz historik.
Václav Havel, víc se možná nedočtete
"Rozloučení s Václavem Havlem je velmi podobné skonu TGM, v Praze se i tehdy děly podobné věci. A jde o první prezidentský pohřeb od toho Masarykova, protože Edvard Beneš zemřel až po nástupu komunistů k moci. Mně je to mnohem bližší než nějaké velké okázalosti s místem posledního odpočinku," říká politolog Josef Mlejnek. Pokud by se stát v budoucnu rozhodl vytvořit jakousi prezidentskou hrobku či něco podobného, česká společnost by to podle něj nepřijala příliš dobře. I v tom Václav Havel naváže na TGM, který si výslovně přál být uložen na prostém hřbitově v Lánech.
V knize Prosím stručně hovoří první český prezident mimojiné o tom, co by si přál, aby bylo na náhrobku po jeho smrti. „Žádný zvláštní nápis nechci, ba ani žádný titul či povolání. Jako u ostatních pouze jméno a datum narození a smrti,“ píše. Server Lidovky.cz ale připomíná, že mužští členové rodiny mají u jmen uvedeno víc informací. Například otec Václava Havla má přídomek „budovatel Barrandova“. V současnosti se hrobka nachází na Vinohradském hřbitově, ale původně – od 18. století – byli Havlovi pohřbíváni na Smíchově. Je zde pochován třeba Václav Julius Havel, pradědeček prezidenta.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
