Obří průplav za 200 miliard. Už i Zeman mu věří. Pro zelené fantasmagorie

Projekt propojení tří moří - tedy Černého, Baltského a Severního - vodní cestou, se nazývá Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, zkráceně D-O-L. Jeho stavbu podporují jak levicoví, tak i pravicoví politici. Nicméně se s tím stále otálí. Pouze Strana zelených je proti výstavbě podle Matěje Stropnického obrovské betonové obludy.

Pro obchod s Čínou nezbytné

„V případě propojení vodních cest Dunaj – Odra – Labe je potřeba projednat záležitost s dotčenými státy. Rakousko i Německo toto propojení nepodporují, respektive ho nepovažují za důležité zařadit do hlavní sítě evropských tras. Nicméně i nadále budeme vyvíjet aktivitu ohledně vodního koridoru. Začneme analýzou, která by měla prokázat potřebnost průplavu,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

Expremiér a čestný předseda Strany práv občanů – Zemanovci Miloš Zeman nejdříve pro stavbu průplavu nebyl, ale pak názor změnil. „Vycházel jsem z toho, že dopravní spojení severojižním směrem je už dostatečně obslouženo jednak budovanými železničními koridory a také dálnicí D7. Neuvědomil jsem si, že vedle dopravní funkce má průplav i funkci energetickou, rekreační a vodohospodářskou. Argumenty skutečných vodohospodářů, protože zelené nepovažuji ani za vodohospodáře ani za kvalifikované ekonomy, mě přesvědčily. Tvrdí, že jeho vybudování by mělo i protipovodňovou funkci, a náklady na škody po povodních by tím pádem klesly,“ prohlásil Zeman pro naši redakci.

„Už desítky let se hovoří o tom, že by se měl vybudovat průplav Dunaj, Odra, Labe. Dnes se stává Čína nejsilnější ekonomikou světa a my jsme údajně na posledním místě v obchodu s Čínou. Je to naší blbostí, ale i dopravní spojení na Čínu je špatné. Jak tam dovážet výrobky? Po železnici přes celé Rusko anebo po vodě. Průplav je pro obchod ve velkém nezbytný, ale přitom se dnes pro něj dělá nejméně. Neříkám, že by průplav vše spasil, ale jde o jednu z cest,“ doplnil strategický význam pro dopravu jeho stranický kolega a předseda bývalého JZD Slušovice František Čuba.

Korektní debata prý neproběhla

Zástupce hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš (ODS) podotkl: „Tyto rozvojové záměry trvají už čtyři sta let. Důležité je držet závazky Česka s mezinárodní souvislostí. A v tomto ohledu platí dohoda, kterou Česko podepsalo a hovoří o propojování evropských vodních cest. Jako představitelé veřejné správy se držíme těchto závazků a držíme územní rezervu. Realizace stavby však není nyní na spadnutí a nemá společenskopolitickou prioritu. Navíc by bylo třeba zpracovat studii proveditelnosti. Jako bibli mám knihu: Budujeme stát pro 40 milionů lidí od Jana Antonína Bati a v ní píše o propojenosti jednotlivých koridorů.“ Nicméně korektní debata na toto téma podle něj ještě nikdy neproběhla. Pokud se prokáže, že bude mít koridor pro Česko blahodárný vliv, šel by do toho.

Od roku 2005 se tomuto tématu věnuje poslanec TOP 09 Stanislav Polčák. „Vedle Temelína koridor podporuji jako nejvýznamnější stavbu, která má však svá úskalí. Nekonzultoval jsem to s žádnou komisí životního prostředí v naší straně. Nicméně jde stále o zemědělsky významnou oblast a vedení vody z Alp přes tu vodní cestu by bylo důležité pro Česko. Navíc vybírání mýtného by také něco přineslo. Je pravda, že spojení s Labem je dost komplikované. Tam by musely být podzemní tunely s převodovými stupni a tak. A bez Labe by to nemělo význam. Všichni, co se tím zabývají a nejsou ekologicky předpojatí, tak přesto asi budou pro,“ zmínil Polčák pro ParlamentníListy.cz.

Podle zelených betonová fantasmagorie

„V tom máme určitý programový vnitřní rozpor. Vždy ale převáží názor, že by se měla odstranit stavební uzávěra, která blokuje celou trasu koridoru, aby to dílo nemohlo být postaveno. Nicméně druhý postoj je, že má uzávěra i velmi dobrou funkci, protože se tam nesmí nic stavět. Kanál jako obrovské betonářské dílo prostě odmítáme. Vždy nemusí platit, že vodní doprava je nejekologičtější a nejlevnější. Navíc u nás splavnost vodních toků není až tak ideální, takže vodní elektrárny na výrobu energie nelze využívat v takovém rozsahu jako třeba v Rakousku či severní Itálii. Z toho historicky vyplývá orientace na železnici, což je dáno přírodními podmínkami,“ vysvětlil Matěj Stropnický ze Strany Zelených.

Stropnickému vodní koridor D - O - L prý připadá jako betonová fantasmagorie. „Ne všichni vodohospodáři si myslí, že to pomůže od povodní. Jsou zapříčiněny tím, že koryta byla v minulosti, hlavně za komunistů, vybetonována. My navrhujeme prodloužit toky a umožnit jim rozlévání do krajiny, což ale žádný kanál nevyřeší. Žádné betonové koryto přece tolik vody, která se valí o povodních, nemůže pojmout. Takové argumenty nejsou postaveny na znalosti skutečných faktů,“ doplnil Stropnický ParlamentnímListům.cz.

Peníze na průplav z Evropské unie

Podle bývalého kapitána vnitrozemské plavby a poslance ČSSD Jaroslava Foldyny jde o velký evropský projekt. „Francouzi vyčerpali sedmdesát procent peněz z rozpočtu Evropské unie určených na vodní dopravu. A vložené peníze mají nejlepší efekt. Turistika, doprava, vodohospodářství. To jsou dobře investované peníze. Existence lodní dopravy v Česku koriguje ceny na německé železnici o deset procent dolů. Až padne poslední rejdař v Česku, zvýší se i zatížení našeho hospodářství. S tím je taky třeba počítat. Tomáš Baťa opravdu přemýšlel, zato někteří politici si na to jen čtyři roky hrají,“ řekl Foldyna.

V souvislosti s budováním průplavu je nejčastěji slyšet částka 200 miliard korun. Rozhodující množství peněz by ale nejspíš přišlo z Evropské unie. „Z fondu soudržnosti Evropské unie bychom v případě připravenosti mohli dostat většinu prostředků. Tato možnost bude platit i po roce 2013. Nebude–li projekt připraven, a když se s ním nepřihlásíme do patřičné soutěže, tak nás předběhne třeba Francie, protože Nicolas Sarkozy otevírá jeden průplav za druhým a Francie z evropských prostředků inkasuje značné částky. Nechat si ujít tuto příležitost by bylo projevem politické hlouposti. Nehledě na to, že by kanál po dobu deseti až patnácti let zaměstnal čtyřicet až padesát tisíc lidí, což by mohlo vést k výraznému snížení nezaměstnanosti,“ dodal k otázce financování Zeman.

Každý dobrý politik by měl podle Zemana ukázat, že za ním něco zůstalo. Populistické sliby prý v dějinách stopu nezanechávají, zatímco dobře vybudované dílo, což uměl Karel IV. anebo Tomáš a Jan Baťovi, ano. Zeman by si proto nakonec přál, aby si tyhle věty jakýkoliv ministr dopravy z jakékoliv strany konečně uvědomil.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.