Proti nominaci se žádný z členů výboru, v němž měli stejně jako v Senátu převahu zástupci levice, před hlasováním nevyslovil. Sváčka se dotazovali na rozhodování Ústavního soudu ve vazbě k Evropské unii, na což reagoval spíše v obecné rovině, nebo na kompetence přímo voleného prezidenta vzhledem k dalším ústavním institucím. Soudce mimo jiné uvedl, že zařazení prezidentského úřadu do moci výkonné se mu "nezdá zcela logické" vzhledem k tomu, že hlava státu zasahuje i do moci zákonodárné a soudní.
Sebevědomí i pokora
Nejdůležitější vlastností soudce je podle Sváčka "kombinace sebevědomí a pokory". Sebevědomí má podle něj plynout ze znalosti zákonů, judikatury a nezkorumpovatelnosti, pokora pak s ohledem na účastníky soudního řízení, kteří se ne vždy vlastní vinou ocitli ve složité situaci. "Nejsložitější je namíchat ten správný koktejl mezi pokorou a sebevědomím. Pokud se podaří ten správný poměr nastavit, rozhodování soudce je správné," uvedl.
Sváček by měl podle prezidenta Václava Klause v týmu ústavních soudců nahradit místopředsedkyni soudu Elišku Wagnerovou, které v březnu končí mandát. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let.
Ústavní soud zaznamenal největší obměnu v souvislosti s ukončením funkčního období části svých členů v roce 2003. Senátoři a prezident Klaus se od té doby dostávali do sporu o některé kandidáty. Z 19 nominovaných, které Klaus nabídl Senátu, mu horní komora odmítla šest. Jmenováním soudce Vladimíra Kůrky v roce 2005 ale byl soudcovský sbor Ústavního soudu naplněn.
Pokud průtahy přetrvají, ÚS možná omezí svou činnost
Letos v červnu skončí mandát ještě soudci Františku Duchoňovi, příští rok hned osmi soudcům včetně předsedy soudu Pavla Rychetského. Pokud by se i vzhledem k volbě příštího prezidenta opakovaly průtahy a spory při jmenování nových soudců, je možné, že Ústavní soud znovu dočasně omezí svou činnost.
Na Ústavní soud jako garanta ústavnosti se mohou za určitých podmínek obracet skupiny zákonodárců, prezident, ale také občané. Ústavní soudci mohou mimo jiné rozhodnout o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, pokud dospějí k závěru, že jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny soudy i státní orgány.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
