Nová směrnice Bruselu vás může stát stovky miliard

Jak ParlamentníListy.cz již psaly, členské státy EU budou muset podle již schválené směrnice EPBD II (2010/31/EU) do roku 2018 zajistit, aby nové a nově významně rekonstruované budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Do roku 2020 mají tuto podmínku splňovat dokonce úplně všechny nové budovy, včetně soukromých.

Není znám odhad nákladů EPBD II.

Lze tedy očekávat, že tyto nároky Evropské unie výrazně prodraží výstavbu nových veřejných budov, ale i soukromých bytů či bytovek, což velice zatíží nejen veřejné rozpočty (jak státu, tak i krajů a obcí), ale i rozpočty jednotlivých domácností.

Zatím dle vyjádření ministerstva průmyslu není znám odhad nákladů, protože neexistuje přesná parametrická definice pro ČR, co je dům s téměř nulovou spotřebou. Tyto definice se budou lišit stát od státu podle jeho geoklimatických podmínek. Definice pro ČR se nyní připravuje ve spolupráci s vysokými školami a Hospodářskou komorou. Výpočet by měl být předložen dle požadavků Bruselu nejpozději do 30. června.

Požadavky na zpřísňování technických norem budou uplatňovány již před lety 2018 a 2020. Požadavky by se měly podle představy MPO postupně zvyšovat od roku 2014 ve třech krocích, a to v letech 2014, 2016 a 2018 s tím, že by v roce 2014 měl být nárůst pouze mírný. A skokový by měl být v roce 2016.

Náklady Směrnice o energetické efektivitě až ve stovkách miliard

Směrnice EPBD II. však není jediným problémem v souvislosti s domy s nulovou spotřebou energie. Nový, ještě neschválený návrh Směrnice o energetické efektivitě, o kterém se ještě vyjednává, obsahuje povinnost pro státní orgány rekonstruovat tři procenta podlahové plochy ročně podle nízkoenergetického standardu, který se bude teprve definovat.

Čili zatímco již schválená směrnice EPBD II. ukládá povinnosti zateplit dům až v okamžiku, kdy se orgán veřejné správy rozhodne rekonstruovat, nový návrh směrnice ukládá dokonce samotnou povinnost rekonstruovat.

Studie, kterou má k dispozici Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odhaduje náklady takové rekonstrukce pouze u budov centrální správy na 10 až 30 miliard. Pokud by nakonec platil původní návrh směrnice, tedy pro všechny budovy státní správy, odhadují se náklady dokonce ve stovkách miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží, aby byla směrnice změněna tak, že by se jednalo pouze o budovy centrální státní správy a rekonstrukce nebyla povinná. Výsledek je však nejistý.

Chalupa chce pomoci z peněz získaných z povolenek

Parlamentní Listy.cz též informovaly, že ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se snaží minimalizovat dopady schválené směrnice EPBD II., kterou v červnu 2010 podpořila vláda Jana Fischera. Plánuje, že by šla část výnosu z aukčního prodeje povolenek na financování zateplování veřejných budov.

Česká republika má podle MŽP k dispozici 640 milionů povolenek na vypouštění CO2 na období osmi let. Z toho půjde 44 procent do aukce. Z peněz získaných v aukci poputuje půlka do státního rozpočtu a polovina právě ministerstvu životního prostředí. MŽP bude tedy mít k dispozici prodej 140,8 milionu povolenek.

Povolenky přinesou asi méně finančních prostředků

S jakou lze počítat získanou částkou? Podle asi rok starého odhadu Evropské komise bude možné získat zhruba 20 až 22 eur za povolenku.

Ministerstvo životního prostředí však pracuje s mnohem střízlivějším odhadem jedné povolenky zhruba za 13 eur. Pokud budeme tedy počítat, že jedna povolenka se prodá za 13 eur, vyjde nám, že by MŽP mělo k dispozici 1830,4 milionů eur, tedy 1,83 miliardy, což při kurzu 25 korun za euro činí 45,76 miliardy korun. Velká část této částky by měla být právě ministerstvem věnována na programy, které budou spolufinancovat zajištění energetické nenáročnosti veřejných budov.

Problém je, že dnešní tržní cena povolenky se pohybuje kolem 7 eur (údaj ze 4. ledna 2012). Čili by získané prostředky mohly být jenom poloviční. S předpokládaným příchodem ekonomické krize lze navíc očekávat pokles výroby, a tím pádem i nižší poptávku po nákupu povolenek.

Tři miliardy z Operačního programu Životní prostředí

Podle vyjádření MŽP jsou další možnosti financování z různých zdrojů stále diskutovány. Operační program Životní prostředí by měl v rámci výzvy, jejíž vyhlášení se plánuje v nejbližších měsících, rozdělit v roce 2012 přes tři miliardy korun na zateplení veřejných budov nebo výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Obce mohou peníze využít například na snížení energetické náročnosti mateřských školek, škol či panelových domů.

Podle vyjádření MŽP jsou zástupci měst, obcí a krajů, včetně Svazu měst a obcí informováni o problematice EPBD II. Zúčastnili se prý řady jednání například formou kulatých stolů a Svaz měst a obcí rovněž připomínkoval příslušné legislativní návrhy.

Implementace v ČR

Co se týče České republiky, tak implementace již schválené směrnice EPBD II. (neplést s zatím neschválenou Směrnicí o energetické efektivitě) má proběhnout novelou zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Ministerstvo průmyslu připravilo návrh novely, který prošel mezirezortním připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady Vlády.

MPO rovněž pracuje na změně na zákon navazující vyhlášky č. 148/2007 Sb. Návrh byl již dvakrát připomínkován a nyní MPO pracuje na 3. verzi.

Zároveň již byly připomínkovány návrhy novely vyhlášky o kontrole klimatizačních systémů, vyhlášky o kontrole účinnosti kotlů; dále nových vyhlášek o energetickém auditu, energetickém posudku, energetických specialistech a osobě oprávněné provádět instalaci zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů energie.

Schválení novely zákona č. 406/2000 Sb. se předpokládá v období únor/březen 2012 a schválení novely vyhlášky č. 148/2007 Sb. v období duben/květen 2012. Oba předpisy by měly nabýt účinnosti od 1. ledna 2013.

Protitržní bruselské plánování a regulace

Europoslanec Ivo Strejček upozornil, že tato agenda je výsledkem dlouhodobě chybné politiky unijních institucí i nerozvážných závazků, které na sebe členské státy unie přijaly v Lisabonské strategii z roku 2000 a jejím ekologickém pilíři včetně boje s údajným globálním oteplováním.

Dalším klíčovým bodem podle něho jsou závěry Evropské rady z 8.-9. března 2007 požadující zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a spotřebě energie a vyšší uplatnění biopaliv a energetických rostlin a potvrzení cíle EU, kterým je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 30 procent ve srovnání s rokem 1990, i přijetí závazku dosáhnout do roku 2020 snížení emisí skleníkových plynů přinejmenším o 20 procent ve srovnání s rokem 1990 .

Budovatelský závazek zdůrazňuje, že je třeba zvýšit energetickou účinnost v EU, a dosáhnout tak cíle úspory spotřeby energií v EU ve výši 20 procent oproti výhledům na rok 2020, a zmiňuje závazný cíl 20procentího podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU do roku 2020. Dalším důležitým dokumentem je Strategie „Evropa 2020“, který nahrazoval Lisabonskou strategii z roku 2000.

Laxní přístup administrativy Mirka Topolánka a Jana Fischera

Ivo Strejček též upozorňuje, že české státní instituce k projednání legislativního návrhu směrnice EPBD II. přistoupily z meritorního hlediska laxně a z hlediska rychlosti projednávání nezvykle čile. „Nutno přitom podotknout, že část negociací na úrovni EU se odehrávala i za českého předsednictví v Radě primárně za vlády Jana Fischera a ministrů Gustáva Slamečky a Vladimíra Tošovského,“ řekl Strejček.

Na úrovni ČR lze podle něho za nejvíce zarážející označit to, jak rychle bylo k dispozici předběžné stanovisko vlády Mirka Topolánka k předmětnému návrhu. Obě komory parlamentu jej získaly již 22. 12. 2008, tedy pouhých 20 dní poté, co byla textu přiřazena zpravodajka v Evropském parlamentu.

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny i Výbor pro záležitosti EU Senátu vzaly návrh pouze na vědomí (Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR zprávu socialisty Břetislava Petra 22. ledna 2009, Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR zprávu socialisty Otakara Veřovského 4. března 2009), a to ještě předtím, než do textu zanesl zásadní změny Evropský parlament.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.