České politické elity se přou o to, jak se máme postavit k připravované fiskální unii. Výklad této rozepře přináší komentátor Martin Weiss. ODS by nejraději neřekla ani ano ani ne, TOP 09 momentálně říká hlasité ano a dodává, že je to proto, abychom se nestali přisluhovači Ruska, a ČSSD prosazuje obecné referendum. Jak dlouho ale levici vydrží deklarovaná podpora fiskální zodpovědnosti? Weisův komentář přinášejí dnešní Lidové noviny (LN).
Jen další a další smlouvy, které mnoho neřeší
Weiss se domnívá, že politický spor o přistoupení Česka do fiskální unie je od počátku nepřehledný a občané mu proto přestanou věnovat pozornost. Pokud už to neudělali. To, zda naše země smlouvu podepíše, je z jistého úhlu pohledu zcela bezpředmětné. Podle Lisabonské smlouvy totiž stačí podpisy většiny, tedy nikoli všech členů. Představitelům EU jde jen o to, aby jich nakonec bylo co nejvíc. Unijní divadlo pak bude vypadat o něco lépe.
Takže spor se povede v zástupné terminologii hmotařské a moralistní: ODS se bude kroutit a podprahově upozorňovat, kolik nás vstup do eurozóny bude stát peněz, jak to už vlastně nepříliš podprahově nastínil premiér na středeční tiskové konferenci, když začal vyčíslovat finanční částky, jež bude přijetí eura obnášet. TOP 09 bude hrát na strach z izolace: kra, na níž leží ČR, se už bude oddělovat od Evropy, kdo není pro kazajku, je spojenec komunistů a později jistě i pomahač Kremlu - jako u Lisabonské smlouvy, vzpomínáte? Další dohoda, s níž bylo životně důležité souhlasit. Kromě posílení moci velkých zemí nepřinesla nic, skutečné problémy Unie, na něž dnes zíráme, nepředvídala.
Nejde přitom o tak přelomovou smlouvu, která by vedla ke zklidnění finančních trhů. K čemu tedy je? K dalšímu převodu pravomocí na evropskou úroveň. Komentátor k tomu dodává, že brzy může přijít další smlouva, která bude údajně přelomová a na dlouhou dobu poslední. Ale brzy po ní možná přijde další.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
