Sundejte vládu, huláká jeho auto. Vězení se nebojí a nikdy to nevzdá

21.02.2012 4:21

JINÝMA OČIMA Zdeněk Ponert jezdí po Praze vozem taxislužby počmáraným různými nápisy. Když je někde nějaký protivládní protest, přijíždí na místo a mává z něj českou vlajkou. V současné době se angažuje v aktivitách Holešovské výzvy – nově nazývané Národní rady, a navštěvuje tak různé kouty České republiky, kde vyzývá lidi k tomu, aby se postavili na odpor proti současným (ne)pořádkům.

Sundejte vládu, huláká jeho auto. Vězení se nebojí a nikdy to nevzdá
Foto: Vladimír Škarda
Popisek: Zdeněk Ponert

Když se představuje na svém blogu, uvádí následující slova: "Už mi došla trpělivost s cenzurou jak v novinách, tak v televizi. Vždy jsem se držel rčení: Co na srdci, to na jazyku, ačkoliv mně to činilo vždy problémy jak v soukromí, tak v práci. Dnes říkám, že co na srdci, to na jazyku a na mém autě!"

A co tím myslí? Začneme-li od toho posledního, pak opravdu to, že všechny své stesky a výtky směrem "nahoru" píše na kapotu svého auta. S ParlamentnímiListy.cz si však povídal i o zásadnějších věcech.

„Přišlo to jako lusknutí prsty a změnil se mi naráz život. K horšímu. Stal se ze mě psanec,“ popisuje ParlamentnímListům.cz začátek toho, co ho motivovalo k tomu, aby se politicky angažoval. Zdeněk Ponert je totiž taxikářem, který v roce 2005 jako mluvčí odborů taxikářů veřejně na televizní kamery řekl, že ne všem taxikářům v Praze se líbí nové předpisy pražského magistrátu. Ty stanovovaly maximální možnou cenu, za kterou by měli řidiči taxislužeb po hlavním městě jezdit, v případě nedodržení následovaly přísné sankce i s možností odejmutí licencí. Vše gradovalo ještě několik let poté a vyvrcholilo rvačkou taxikářů a strážníků na Staroměstském náměstí.

„Mezitím se mi zásadně změnil život. Po Praze ze mě byl udělán zlosyn, který údajně inkasoval až 1000 korun na kilometr, což samozřejmě nebyla pravda. Dle zákona jsem měl uvedeno na dveřích, že maximální sazba na kilometr je 90 korun, což jsem dodržoval, přesto mně bylo magistrátem bráněno všemi možnými prostředky ve výkonu mé práce. Byl jsem kriminalizován, popotahován řadou správních řízení, jsem v exekuci, na svou dospělou dceru, která studuje vysokou školu, platím výživné jen s velkými potížemi. Uvědomil jsem si, že proti zlovůli té mašinérie, která dokáže jedním lusknutím prsty jako v mém případě člověka zničit, musím nějak začít bojovat. I proto vznik 8. 8. 2008 „osmý odboj“. Je nás zhruba patnáct, ale jsou to dobří lidé, kteří cítí, že ten vývoj tady nemůže takto dál pokračovat. Jména ani nějaké upřesnění členů po mně ale nechtějte, nechci ty lidi vystavovat nějakým potížím,“ říká dále Zdeněk Ponert.

Podle něj je potřeba udělat v Česku novou Sametovou revoluci. „Ale ta už se musí povést, ne aby dopadla jako ta v roce 1989. Tehdy to Václav Havel myslel dobře – zvítězila skutečně pravda a láska nad lží a nenávistí, ale dál už to nechal volně plynout. Jsem přesvědčený o tom, že i chtěl do vývoje zasáhnout, ale že to bylo i duchovně nastíněno, možná Dalajlámou – abychom sami našli správnou cestu a pochopili, která je ta špatná,“ myslí si Ponert. Ten během posledních roků měl možnost nahlédnout i pod pokličku různým iniciativám, které hlásají jako svůj cíl dosažení demise současné vlády. Poznal však, že ve skutečnosti většinou jde takovým uskupením o nějaké vlastní cíle a naplnění svých ambicí. Navíc prý je většina z nich v přímém napojení na některou z politických stran. „Když jsem jim přednesl to, že cesta, jak ze všeho ven, by byla v tom, aby zmizely všechny politické strany, pochopil jsem, že už se mnou nemají zájem se stýkat, vadil jsem jim,“ připouští Ponert. Přesto prý nelituje toho, že měl možnost tyto lidi poznat. Dostal se tak až k uskupení Skutečná demokracie, absolvoval řadu seminářů, které mu pomohly se vzdělat a rozvíjet v celé řadě různých politických souvislostí. A v té se prý zhlédl, protože té věří. Stejně tak jako myšlence Holešovské výzvy, ze které vznikla současná Národní rada.

„V lidech to po celé zemi moc, moc bublá, oni už si to, co se tu děje, nenechají dlouho líbit. Vidím to, když jezdím autem po vískách i českých a moravských městech, viděl jsem to, i když jsme přijeli na Slovensko. Lidi po té změně touží. A je dojemné, když přijde stařenka a říká: Musíte nám pomoci to změnit, takto to přece nemůže jít dál. Je dobře, že se o to snažíte, moc vám za to děkuju,“ popisuje výjezdy s ozvučeným autem po republice Ponert. V některých městech prý lidé sice ještě sklání hlavu, když slyší slova nabádající k protestu proti stavu země, v dalších městech však otevírají do široka okna, dveře a s úsměvem na rtech mávají či jinými gesty naznačují sympatie a podporu.

I pokud by se ocitl ve vězení, bude lidi vyzývat k revoltě

„Víte, to se nedá dělat pro peníze, to se musí dělat z vnitřního přesvědčení, ze srdce, člověk si musí prožít něco, co ho k tomu, aby se pokoušel o změnu poměrů, přiměje, motivuje. A mě to opravdu hodně psychicky nabíjí, vidím, že i když mám velké potíže, tohle, co dělám já a další zainteresovaní lidé, má svůj smysl,“ přiznal ParlamentnímListům.cz Zdeněk Ponert. Na dotaz, zda se neobává kvůli různým restům z minulých let toho, že by mohl být poslaný do vězení, odpovídá odhodlaně, že nikoli.

„Nevzdal bych se svých aktivit ani tam, to mi věřte. Snažil bych se i tam obrátit spoluvězně k názoru, že to takto dál u nás už nejde,“ říká Ponert.

Možná je celoevropská revoluce i válečný konflikt

Podle něj je situace nejen u nás, ale v celé Evropě v rámci stávajícího systému neudržitelná. Proto se dá očekávat, že proroctví Mayů o možném konci světa bude znamenat spíše závěr starých pořádků. „Vše, co se děje, nasvědčuje tomu, že na konci tohoto roku přijde zřejmě celoevropská revoluce, ve které lidé povstanou a dají jasně najevo, že takto dál pokračovat nechtějí. Moc bych si přál, aby nebyla krvavou, ale dokončením té Sametové revoluce, jakou jsme již zažili. V ní se ale nesmí ani u nás objevit jen jeden Havel – musí být takových osobností podstatně více. Pokud by se však přece jen revoluce zvrtla, pak podle předpovědí lidí, které znám a kteří se zabývají skutečnou ezoterikou, může přijít válečný konflikt, který potrvá dva roky,“ varuje na závěr kontroverzní aktivista Ponert.

Co uvádí (mimo jiné) o Zdeňku Ponertovi Wikipedie:

Za přítomnosti advokátky Kláry Samkové vypukla 16. července 2009 na Staroměstském náměstí rvačka městských policistů s taxikáři poté, co se na místě na protest shromáždilo asi 20 vozidel taxislužby a městská policie se pokusila odtáhnout vůz Zdeňka Ponerta z bývalého stanoviště taxislužby. To město na základě výsledků jednoho soudního sporu, ale navzdory předběžnému rozhodnutí soudu vydaném v rámci jiného sporu, zrušilo a přeznačilo na parkovací místo pro invalidy, a pokusili se násilím dostat Zdeňka Ponerta do policejního automobilu, načež ho další přítomní taxikáři fyzicky bránili. Ke zraněním došlo na obou stranách sporu. Státní zástupkyně podala na tři účastníky rvačky z řad taxikářů obžalobu pro útok na veřejného činitele a výtržnictví. Obvodní soud pro Prahu 1 v únoru 2011 však rozhodl, že se zúčastnění taxikáři svou účastí ve sporu nedopustili trestného činu. Taxikáři podali na činitele města trestní oznámení pro podezření z maření úředního rozhodnutí a zneužití pravomoci veřejného činitele.

V lednu 2007 Ponertovi Magistrát hlavního města Prahy odebral taxikářskou licenci. Náměstek primátora Rudolf Blažek v únoru 2007 uvedl, že byl Zdeněk Ponert 33krát přistižen při páchání přestupku a třikrát dostal pokutu, celkově za 90 tisíc korun.

V únoru 2007 držel Zdeněk Ponert před magistrátem 11denní hladovku o pouhém čaji s mlékem a medem na protest proti tomu, že mu město nedovolilo jezdit za "tržní" ceny. Hladovku ukončila kvůli křečím v břiše hospitalizace na jednotce intenzivní péče v nemocnici, po propuštění vzkázal všem taxikářům, že před magistrátem seděl pro ně. Městské regulační nařízení označil za vykořisťování.

Ponert zasáhl i do jednání Poslanecké sněmovny PČR, a to 20. října 2009 odpoledne, tím, že z galerie pro veřejnost vykřikoval, že pražský magistrát porušuje zákony. V reakci na to nechal tehdejší předseda PČR Miloslav Vlček vyklidit celou galerii, včetně diváků, kteří jednání nenarušovali

Další protestní akce

Ponert na sebe opět významně upozornil i 16. dubna 2011, v den protivládní demonstrace před ministerstvem financí. Zaparkoval na místě ještě před příchodem demonstrujících svůj 21 let starý žlutý mercedes ověšený vlajkami a popsaný nápisy vyzývajícími k revoluci, rozdmýchával emoce a po příchodu davů vylezl na střechu svého auta a s praporem v ruce a trikolórou na saku vykřikoval požadavek na zrušení politických stran, aby se demokracie očistila od zlodějů.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

reklama

autor: Alena Hechtová

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

vedení

Pane Nachere, jste hodně výrazná osobnost a jako jeden z mála z ANO máte podle mě i schopnost se domluvit i s ostatními stranami. Proč tento váš potenciál nevyužijete a nekandidujete do vedení? Nebo to není podle vás možné, když je tam Babiš a jeho nejvěrnější? Podle mě je škoda, že vedení ANO není ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

4:44 Na akci Konečné se muž bál o život. Skončilo to bouřlivě

V diskusi plzeňských občanů s předsedkyní KSČM a koalice STAČILO! Kateřinou Konečnou projevil obavy …