Pět dnů namísto současných tří budou mít odbory na to, aby zaměstnavateli oznámily konání stávky, týkající se kolektivních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Nově také budou muset 24 hodin před zahájením stávky nahlásit jména stávkujících zaměstnanců, nejen jejich počet jako dosud. Navíc nebudou moci již stávkovat v plné síle lidé pracující v drážní dopravě. Omezení budou mít i lékaři. Počítá s tím věcný záměr zákona o stávce, který Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo na webu vlády.
„Zatím je to jenom návrh, Takže vycházím z toho, že to jde teprve do připomínkového řízení. Nevím, jak zareagují odbory, asi spokojeny nebudou, ovšem z hlediska podnikatelsko – zaměstnavatelského si myslím, že je dobře stanovena například ta ohlašovací doba pěti dní. Totiž každý den navíc, po který má zaměstnavatel nebo firma možnost se na tu stávku připravit, je správně. Nám se ten zákon bude proto nejspíše líbit,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Upozornil však, že zákon ještě neprošel připomínkovým řízením a ani pracovními týmy tripartity. „Nebyl tady k tomu ani sociální dialog na plénu tripartity,“ podotkl.
Podle Hanáka je ale brzy na to komentovat třeba to, že seznam oborů, které by měly být v budoucnu v souvislosti se stávkou limitovány, bude oproti dnešnímu stavu rozšířen. „Myslím si však, že určitě velice negativně se k tomu budou stavět železničáři, protože to je právě skupina, která tady od roku 1989 stávkovala nejvíc spolu s lékaři, takže to nebude jednoduchá záležitost, tohle obhájit,“ řekl dále Hanák.
Podnikatelé ve stavebnictví: Nebudeme dávat vyjádření, budou ještě změny
Naopak Svaz podnikatelů ve stavebnictví podle své mluvčí Aleny Čechové nemá ještě k normě žádný konkrétní postoj. „Vzhledem k tomu, že jde teprve o věcný záměr zákona, který se ještě může mnohokrát změnit, nebudeme se zatím vyjadřovat. Asi by bylo vhodnější obrátit se přímo na jednotlivé společnosti, které vám sdělí svůj názor,“ sdělila pro ParlamentníListy.cz Čechová.
Předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša ale již teď míní, že nový zákon o stávce je proti ústavě. Loni v červnu dokonce k připravované normě Pejša zmínil, že to není ani v souladu s pravidly Evropské unie. Odboráři proto již tehdy pohrozili, že mohou kvůli zákonu podat ústavní stížnost, protože v připravované normě spočívá velké nebezpečí. „Stávka poskytuje krajní řešení pro zaměstnance. Výsledkem jsou lidé v ulicích,“ obhajoval Pejša takovou formu protestu.
Loni v červnu po železničářské stávce Pejša navíc zmínil, že podstatou tehdejší stávky na železnici byla sociální práva. Nelíbí se mu hlavně vysoký věk odchodu do důchodu pro zaměstnance na dráze. „Odboráři prý již tři roky nabízejí řešení tohoto problému, vláda je ale neposlouchá,“ podotkl tehdy.
Jde o omezení možnosti stávkovat
Předseda odborového svazu KOVO Josef Středula pak k normě tvrdí, že nejde o nic jiného, než omezit možnost stávkovat. Poukazuje i na to, že se vláda pokoušela poslední stávce proti chystaným reformám zabránit i předběžným opatřením soudu, který nakonec první termín chystané stávky zatrhl.
"Dá se předpokládat, že něco se tady chce omezit. Otázkou je, čeho se ta omezení budou týkat," komentoval pak loňského léta Středula vládní snahu a to ještě předtím, než se na půdě Ministerstva práce a sociáních věcí vůbec sešla pracovní skupina k řešení problému stávek.
"Jestliže o tom začali mluvit těsně před připravovanou stávkou, tak je jasné, že je to v přímé souvislosti s ní," rozčiloval se tehdy trefně Středula.
A skutečně. Krátce poté vláda Petra Nečase uložila ministrům práce a spravedlnosti úkol vypracovat stávkový zákon a to "v souvislosti s vyhlášenou stávkou některých odborových svazů na den 13. června 2011". Přesně takto je to napsané v tehdejším usnesení vlády.
ČSSD: Vyvoláme hlasování o nedůvěře kabinetu
Vládě už kvůli stávkovému zákonu pohrozila před časem opoziční ČSSD: Je připravena vyvolat další hlasování o nedůvěře Nečasovu kabinetu, pokud se vláda pokusí omezit právo na stávku.
„Právo na stávku je jedna z klíčových svobod, budeme bojovat, aby občanům zůstala zachována," prohlásil k tomu tehdy předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Na tomto jeho postoji se prý nic nezměnilo.
„Ano, jde o základní demokratickou svobodu získanou v roce 1989, a jejímu případnému nedemokratickému omezování budeme bránit všemi parlamentními prostředky," prohlásil nyní Sobotka a naznačil, že ČSSD se může připojit i k možné ústavní stížnosti.
Drábek: Pouze naplňujeme dikci ústavy
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek je ale klidný. Podle něj resort v žádném případě nechce jít do návrhu nějaké úpravy, která by dávala záminku a tušení, že by byla v rozporu nejen s evropskými předpisy, ale i s ústavou a Listinou základních práv a svobod.
„Přímo ústava říká, že právo na stávku je upravené prováděcím zákonem. Nerozumím tomu, proč chce opozice něco takového udělat, když pouze naplňujeme dikci ústavy," reagoval Drábek.
Resort práce a sociálních věcí již včera k normě uvedl, že nová pravidla stávkujícím naopak pomohou - stávkovat totiž například budou moci také zaměstnavatelé.
„Zákon upraví i pravidla pro jiné stávky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, nejen ohledně kolektivních smluv. Stávkovat budou moci také zaměstnavatelé, zákon jim dá možnost takzvané výluky. Tu dosud měli jen při sporech o kolektivní smlouvu,“ tvrdí se v návrhu normy.
Právo na stávku bude ale přitom omezeno pro lidi, kteří pracují ve zdravotnických zařízeních, tedy pro lékaře, sestry, či laboranty. Ani zaměstnanci letového provozu nebo pracovníci drážní dopravy nebudou moci stávkovat jako dosud. Pokud se ale tak rozhodnou, budou muset po dobu stávky zabezpečit minimální služby.
Levice: Je to návrat k totalitě a bude to jak v Bělorusku
Co to ale v praxi bude znamenat? To dosud nikdo neví. Levicovému poslanci Miroslavu Opálkovi (KSČM) se ale právě tyto pasáže pranic nelíbí. „Jde o průlomový návrh zákona, který v podstatě pošlápává principy, které se tady vydobyly po roce 1989. Je to postupný návrat k totalitárnímu řízení společnosti,“ zmínil Opálka pro ParlamentníListy.cz.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) je pak ještě kritičtější. „Navrhovatel se asi v současné době bojí týdnů a let budoucích a chce nějak ty lidi, u kterých čeká, že od nich přijdou nějaké reakce na reformy vlády, svázat. To si ale myslím, že by nás posouvalo někam k Bělorusku a k těmto zemím,“ řekl ParlamentnímListům.cz Štěch.
„Já ten zákon detailně neznám, ale obecně jsem proti tomu, aby se u nás upravovaly stávky zákonem, vždyť jich není ani tolik! Mám obavu, že ti, kteří nový zákon navrhují, se něčeho bojí a potřebují se tomu předem bránit. A já takové návrhy podporovat nebudu,“ dodal senátor.
V současnosti upravuje možnosti stávky zákon o kolektivním vyjednávání, který byl naposledy novelizovaný v roce 2006. Podle něj může být stávka vyhlášená jako krajní prostředek v případě, že nedojde k uzavření kolektivní smlouvy. Stávkou se pak rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Olga Böhmová
