V minulých senátních volbách jste kandidoval za Českou pravici. Proč na podzim do Senátu již nechcete kandidovat?
Česká pravice mi v roce 2006 nabídla, že mě zaštítí, ale nakonec strana téměř žádnou podporu neposkytla. Celou kampaň jsem si proto musel financovat sám. Takže to nakonec byla kampaň nezávislé osoby. Kandidovat nechci, protože bez strany, která vám nezajistí marketing, účast na diskusních tématech a nepředstaví vás v médiích, není šance na zvolení. Nechce se mi vyhodit další milion jen proto, abych měl někde na náměstích stánek s plakáty.
Dlouho jsem o České pravici nic neslyšel. I webové stránky se vztahují pouze k senátním volbám v roce 2006. Jak strana nyní funguje?
Panu Simkaničovi jsem řekl, že už s nimi nechci mít nic společného. Takže vůbec netuším, jak na tom strana v současné době je, a ani mě to nezajímá, abych pravdu řekl. Nerozešli jsme se ale ve zlém.
Jaký byl Michal Simkanič předseda strany v době, kdy jste s ním byl v kontaktu?
Byl schopný rétorik. Uměl dobře popisovat politickou situaci. Měl i nějaké kontakty na různé lidi z ODS a různých politických sfér, ale neměl důvěru mezi sponzory, kteří by byli ochotní dát do strany nějaké peníze. Tak se chtěl zviditelnit zapálením směnky Stanislava Grosse, od čehož si velmi sliboval, ale nakonec se ukázalo, že to bylo k ničemu.
Jak hodnotíte současné dění na české politické scéně? Co vás na současném dění nejvíc štve?
Chaos. Absolutně nespolehliví véčkaři a vláda, která nemá žádnou koncepci. Všechno se lepí nějakým projektem na dva na tři roky, pak to zamázne nějaká jiná strana a je konec. Není dlouhodobý konsensus. To je katastrofa. Jsme pouze odpadem nekvalitních potravin a dalších věcí, které se sem dováží. Hodně jezdím do Rakouska na lyže, tak můžu porovnávat, jakým způsobem se tam prodávají například regionální výrobky a jak tam fungují služby. To se nedá vůbec srovnat. Přitom Rakušané jsou zemědělci tak jako my, ale vědí, co chtějí dělat. U nás to nikdo neví. A když se už najde nějaký ministr, který má odvahu a dlouhodobé plány, tak musí odejít. Řeč je o Josefu Dobešovi. Snad možná ještě Ministerstvo obrany má dlouhodobější vize. Jinak nikdo ve vládě.
Kde jsou podle vás kořeny špatné nálady, která dnes panuje ve společnosti?
Na začátku roku 2000. Po skončení velkého paktu mezi Klausem a Zemanem. Oba měli vizi, kam by měla země směřovat, ale pak už si jen dělali naschvály, kdy jeden něco vymyslel, druhý to pak zrušil. Další příčinu současného stavu české společnosti vidím ve vstupu do Evropské unie. Lidé byli plni očekávání, co nám EU všechno dá, jak se nám bude žít skvěle a ukázalo se, že unie nás spíš drží pod krkem, než aby nám umožnila lépe dýchat. Vozí se sem nekvalitní zboží, dotace nejsou tak vysoké, jak v západní Evropě.
Trošku na mě působíte jako euroskeptik….
Nejsem euroskeptik, spíše eurorealista. Byl jsem pro vstup do EU. Nechci ale, aby to byla politická unie, jakýsi druhý Sovětský svaz a RVHP. To už jsme tady měli. Na Evropské unii se mi líbí ekonomický svazek, kdy se mohou volně pohybovat lidé, zboží, služby. Ale ovládat jednotlivé státy přes Brusel se mi opravdu nelíbí.
Je něco, co vás naopak v poslední době potěšilo co se týče naší politiky?
Velmi mě potěšil postoj premiéra Nečase k takzvané fiskální unii. Je dobře, že se k paktu nepřipojil, protože to je cesta ke dluhům. Tento jeho krok vnímám velmi pozitivně. Pak mi ještě udělal radost Petr Bendl, který je snad první ministr zemědělství, který doporučil českému národu, aby kupoval české produkty.
Vede podle vás Petr Nečas zemí správným směrem?
Je dobrým premiérem. Je to velmi inteligentní a schopný člověk. Přesto, že má velkou podporu v parlamentu, dost ho brzdí problémy, které musí řešit s Věcmi veřejnými. Zatím to zvládá docela dobře. Bude to asi tím, že má velmi dobré vyjednávací schopnosti. Proto vláda ustála několik krizí.
Jak by měl ideálně fungovat náš stát?
Máme parlamentní demokracii, máme dvoukomorový parlament, prezidenta. Teď se prezidentovi snaží posílit pravomoci. To jsou všechno záruky demokracie. To jsou takové nástroje, které by měly zamezit jakýmkoliv excesům a ubránit tuhle zem a národ uživit. Že to někdy funguje lépe, jindy hůř, to je realita. Je to o lidech. Po čtyřiceti letech komunismu, kdy do nás od šesti let tlačili Lenina, kdy se donášelo a podvádělo a okrádal stát, nemůžete čekat, že to lidé dělat nebudou. Tehdy bylo zcela běžné krást například ve fabrikách. Kdo to nedělal, byl divný. Nemůžete najednou chtít, že se tato generace najednou změní. Zachránit nás může jedině generace nezatížená bolševikem a Rusy.
Jaké je postavení českých pravicových stran od roku 1989?
Začaly dobře, ale pak se ta pravice posunula na střed. My tady klasickou konzervativní stranu, která by hájila čistě svobodné podnikání jako konzervativní strany v Anglii nebo USA, nemáme. Ale je fakt, že i v USA i v Anglii se pravice a levice sbližuje. Témata jsou podobná. ODS si na konzervativní stranu jen hraje. Je to jen trošku jiná verze sociální demokracie.
Co TOP 09?
TOP 09 jsem volil, ale už je znovu volit nebudu. Hrozně mě totiž zklamal kníže, který až moc inklinuje k Evropské unii a snaží se nás tlačit někam, kde se mi to nelíbí. Na druhé straně je ale v této straně ekonomickým lídrem Miroslav Kalousek, kterého považuji za velice schopného člověka z pohledu státního rozpočtu. Bez něj se sestavování rozpočtu neobejde minimálně ještě několik dalších let.
Zabýváte se poradenstvím v oblasti dotací z Evropské unie. Co dělá náš stát v tomto směru špatně?
Největší chyba státu, kterou provedl po roce 2007, byla, že zavedl strašně moc operačních programů. V letech 2004-2006 byly tři hlavní programy. Byl to společný regionální operační program, infrastruktura a sociální program. To stačilo. Bylo to řízené z jednoho nebo ze dvou míst. Dalo se vybrat z dobrých projektů. Byla tam fungující kontrola, která byla jednotná. Také byly jednotné předpisy. Dneska máme 24 programů. To je šílenství, chaos a hokej. Každý kraj má navíc svoje operační programy, svoji kontrolu, svoje předpisy, metodiky. Nikdo se v tom nevyzná. Já se v tom těžko orientuji, natož ten, kdo se tomuto oboru přímo nevěnuje. Na příští rok se plánuje, že bude jen šest programů, což velmi vítám.
|
Ing. Vladimír Trunda (51) usiloval v roce 2006 o křeslo senátora za Prostějovsko. Kandidoval za Českou pravici – stranu Michala Simkaniče, jenž je veřejnosti známý především jako „spalovač směnek“, který v roce 2005 koupil a následně spálil směnku, jež měla dokázat, kde vzal někdejší premiér Stanislav Gross peníze na svůj luxusní byt. Trunda je podnikatel. Zabývá se poradenstvím v oblasti získávání dotací z Evropské unie. Je ženatý, má tři dcery a žije v Přemyslovcích na Prostějovsku. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
