„Církevní restituce samy o sobě jsou velmi sporné. Dokonce si myslím, že bude-li nyní něco odhlasováno, tak to bude v budoucnu revidováno, protože ten návrh nevychází z konsensu všech politických stran, opozice je proti. Máme tu Velikonoce. Jestli církev požaduje odškodnění za pronásledování, tak zapomněla na své poslání, protože Kristus posílal své učedníky do světa, aby byli pronásledováni. Jestli chce církev odškodnění i za utrpení Krista, chce finanční náhrady, tak prostě skončila. Taková církev už nemá lidem co říct,“ řekl ParlamentnímListům.cz Payne.
Pronásledování? Právo?
„Já jsem doteď čekal, že vstane nějaký prorok a řekne: ´my jsme to jen tak zkoušeli. My žádný majetek nechceme.´ Žádat restituce je popřením principu křesťanství. Jestli křesťané požadují odškodnění za své pronásledování, být pronásledováni je jejich posláním, jejich povinností, tak se zpronevěřili Kristu a už dál tu nemají co dělat. Ať si vezmou majetek, odejdou, přestanou si říkat církve. Stane se z nich nejmocnější hráč a nejmocnější zaměstnavatel na českém trhu. Budou se řídit podle pravidel antimonopolního úřadu, že za každý dobrý skutek budou platit pokutu, protože tomu se říká dumping. A tím skončili své poslání,“ dodal Klausův poradce.
Psali jsme:
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek ale s Paynem nesouhlasí a restituce církevního majetku hájí. „Otázka návratu církevního majetku není otázka náboženská, světonázorová, není to ani otázka politická, je to otázka právní. Otázka práva. Je to otázka, zda jsme právním státem. Jestliže Ústavní soud řekl, že církvím majetek patří, je jasné, že jim majetek buď má být vrácen, nebo finančně kompenzován. Co bylo ukradeno, má být navráceno. Můžeme se pak bavit, jaké má být vyrovnání, to je politická otázka. Zda to má být finanční či částečně finančně a v naturáliích, nikoli zda se majetek vrátit má, či ne,“ argumentoval ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz Bělobrádek.
Dohoda s církvemi
Církevní restituce mohou být nyní ohroženy kvůli potenciálnímu pádu vlády. Na druhou stranu se objevily první signály, že ČSSD by byla ochotna vydat nemovitý majetek bez finanční kompenzace.
Vládní vyjednávači, mezi nimiž byli i zástupci Věcí veřejných, se minulý rok se zástupci církví dohodli, že částka, kterou stát vyplatí, bude 59 miliard korun, avšak zahrnuta bude i inflace. Podle dohody mají církve a náboženské společnosti dostat zpět 56 procent majetku, který jim vyvlastnil komunistický režim. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení financování církví státem.
Přechodné období ukončení financování církví ze státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let. Nyní stát církvím platí 1,445 miliardy korun. Dohoda počítá s tím, že po odsouhlasení restitucí bude stát první tři roky na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou. Od čtvrtého roku se pak částka každoročně sníží o pět procent. Předpokládá se, že stát přestane církvím dotace na platy vyplácet v roce 2030.
{relatedarticles title="Psali jsme:" articles=&
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
