Nečasův muž Joch: Pánové z Holešovské výzvy, máte fašistické představy

Nahlédneme-li Holešovské výzvě více pod pokličku, můžeme se například dočíst, že po jejich „převzetí moci“ projdou všechny politické strany mimo jiné přísným morálně-etickým auditem, budou se konat referenda u všech zákonů, vyjma těch, jež se týkají bezpečnostních otázek, ministry budou prý vybírat profesní agentury za přítomnosti uznávaných osobností.

V parlamentu by také podle nich měli zasedat zástupci občanů, které budou vybírat voliči jednotlivě, nikoli z nabídky politických stran. Holešovská výzva navíc prý lidu vrátí všechno, co mu bylo ukradeno.

Redakce ParlamentníchListů.cz požádala o komentář a hodnocení těchto požadavků dva známé „pravičáky“, Michala Semína a Romana Jocha.

Referenda ke všemu? Pozor, žijeme v mediokracii

U plánu konat ke každému zákonu referendum je podle šéfa Akce D.O.S.T. Michala Semína třeba mít na zřeteli, že žijeme v mediokracii, což znamená, že problémy a otázky dnes prý nastolují média, nikoliv politici. „A budou to i média, která budou víceméně rozhodovat o tématech případných referend a jejich výsledcích,“ míní Semín.

„Ke každé činnosti by měl člověk být alespoň v určité míře způsobilý, což samozřejmě neznamená, že poslanci v zastupitelské demokracii jsou vždycky odborně způsobilí, ale pro politickou činnost se alespoň nějakým způsobem potřebují připravit,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz požadavek na konání referend ke všem zákonům.

Kdyby lidé měli rozhodovat o většině zákonů na základě referend, tak podle Semína běžným lidem chybí znalost materie, aby dokázali zodpovědně rozhodovat. A také v situaci, kdy by někdo chtěl přes veřejné mínění prohlasovat určitá témata, skrze média tím prý dokáže lidi dostat na svoji stranu. „Žijeme v době, kdy média v politice hrají rozhodující roli, kdy tu politiku nehlídají, ale řídí,“ doplňuje k tomu konzervativec.

Zmiňuje také, že v zastupitelském systému je nějaká možnost pro určité autonomní politické rozhodování na základě odborné způsobilosti. „V případě přímé demokracie to není téměř možné, pokud třeba ty otázky nejsou vymezeny tak, aby jim lidé mohli rozumět. Nicméně celý ten program Holešovské výzvy je plný požadavků, které si vzájemně odporují. Třeba požadavek, aby stát řídili odborníci, ale o zákonech budou hlasovat lidé, kteří tomu většinou nemusí rozumět,“ obává se možných následků.

Fotogalerie: - Holešovská výzva

Demonstrace Holešovské výzvy na Václavském náměstí

Chtějí-li naplnit své požadavky, ČR musí nejdříve vystoupit z EU

Zvláštní je prý také to, že na jedné straně je podle Holešovské výzvy každý člověk kompetentní rozhodovat o zákonech, ale stát mají řídit vybraní či zvolení nějací odborníci. „A ti odborníci budou dělat co? Bude to snad tak, že budou exekutivně provádět naplnění těch zákonů, které si odhlasuje lid prostřednictvím referenda? Vždyť je to absurdní,“ soudí šéf pravicového sdružení.

Podle něho je navíc zásadní otázkou také to, zda se předáci protivládní iniciativy zabývají problematikou Evropské unie. „Ty požadavky, které oni vznáší, by znamenaly mimo jiné vystoupit z EU, protože dnes na základě primárního práva unie se o naprosté většině zákonů nerozhoduje v národním parlamentu, ale v Bruselu na schůzkách Rady ministrů. Takže podle toho, co Holešovská výzva požaduje, jen ukazuje, že to jsou hochštapleři, kteří si to buď neuvědomují, nebo nemají odvahu to říci,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz Semín drsně jejich plány.

„Oni by si měli uvědomit politický kontext těch požadavků, které kladou. A když si to neuvědomují, tak jsou to, s prominutím, břídilové, kteří vůbec v politických a mocenských otázkách nemají páru, o co běží, a k těm svým cílům se nikdy nemohou dostat, protože požadavky, jak toho dosáhnout, jsou naprosto utopické,“ pokračuje v komentáři.

Všichni si samozřejmě, jak dále Semín uvádí, přejeme ušlechtilé politiky, ale přesto je to přání utopické, protože není jasné, podle jakých kritérií se k tomu dostat. „Navíc ve společnosti, která je eticky heterogenní, tedy že tu existují zcela protichůdné názory na to, co je dobré a zlé (což je jeden z krizových jevů liberální společnosti). Argument, že bude nějaký jednotný morální kodex, podle kterého se budou hodnotit, ale možná i politicky trestat či zvýhodňovat nějaké politické subjekty, tak tam není vůbec jasné, co se tím myslí,“ kroutí nevěřícně hlavou.

„Budou tu snad potom existovat jakési výbory veřejného blaha, kde bude vybrána skupina nějakých elitních osob s ušlechtilými názory a ti budou potom známkovat a rozhodovat o tom, kdo je pro politiku způsobilý?“ táže se konzervativec Semín. Faktem je, že Holešovská výzva sice uvedla spoustu svých představ budoucnosti, ale jen minimálně také říká, jak jich chtějí dosáhnout.

V programu jsou ale i další body, které si vzájemně odporují. „Třeba pokud chtějí, aby se o zákonech rozhodovalo v referendu, tak k čemu si ještě lámat hlavu s tím, jakým způsobem budeme volit do parlamentu? Protože, co by ten parlament dělal, když nebude mít zákonodárnou úlohu? Pokud má zákonodárný primát skutečně jen lid prostřednictvím referend, tak je parlament zbytečný,“ míní předseda hnutí D.O.S.T.

SLEDUJEME: Holešovská výzva

Otevírají tím cestu k diktatuře

„Další požadavek, aby ministry vybíraly nějaké profesní agentury za přítomnosti jakýchsi uznávaných osobností, no to není nic jiného než zase jen utopie. Jinak to nelze popsat. Je nutné si položit základní otázku – kdo určí tyto osobnosti? Kdo a podle jakých měřítek je najmenuje? Nebo že zajistí návrat rozkradeného majetku do rukou občanů, no tak to začnou ti etičtí komisaři prolézat podniky, firmy a domácnosti a se speciálním pověřením náčelníků Holešovské výzvy budou zabavovat majetek a někomu ho vracet? To je prostě jedna velká utopie,“ hodnotí souhrnně program protivládních aktivistů.

Naprostá většina jejich plánů podle Semína vytváří obrovský prostor pro diktaturu. „To není nic jiného než diktatura, ve chvíli, kdy se bude protlačovat nějaká skupina elitních lidí. Ta samozřejmě nebude dbát na žádné zřetele, na odkazy humanismu, natožpak určitých mravních ctností, křesťanských hodnot. Oni nastolí režim tvrdé ruky. A kdyby jenom to, zde ten problém ještě není. Ale režim, který by nakonec to, čím se Holešovská výzva chlubí, tedy vrátit moc lidem, jim ji ve skutečnosti odebere, učiní z lidí otroky. Je to návrh systému, který by v důsledku vedl k zotročení mas,“ obává se. Současnému vedení Holešovské výzvy navíc podle něho chybí intelektuální úroveň.

Poradce předsedy vlády pro lidská práva a ředitel Občanského institutu Roman Joch se v mnoha ohledech s Michalem Semínem shoduje. Například představa, že přímá demokracie je lepší, než nepřímá, je podle něho také naprosto naivní.

„Ve skutečnosti je to přesně obráceně. Nepřímá demokracie dlouhodobě vede k lepším rozhodnutím, a to ne proto, že by poslanci byli rozumnější než lid jako celek, oni jsou ve skutečnosti obrazem lidu jako celku, ale protože mají možnost diskuse, mají informovanější názory a mohou tedy přijímat kvalitnější rozhodnutí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Nečasův poradce.

Vzejde z toho demagog a bude zle

Podle něho referenda vedou k přímému opaku. „Kampaň před nimi není ani tak rozvážná a věcná, ale spíše emotivní a proto dlouhodobě nevede k tak dobrým výsledkům. Navíc je možno konstatovat, že v referendu nikdy neprojde něco, co je užitečné, leč nepopulární. Někdy je nutné činit i nepopulární rozhodnutí, protože jsou správná, jenže taková v referendu nemají šanci na úspěch. K tomu všemu představa, že si voliči studují jednotlivé předkládané zákony a promýšlejí to, je naprosto nereálná,“ směje se požadavkům výzvy.

„Celkově však jde o nástřel témat, která jsou velice nedomyšlená, anebo přímo škodlivá. Vzestup referend v dějinách vždycky vedl k vzestupu Cézarů, demagogů nebo vůdců lidu, kteří si nechali něco odsouhlasit, ale ne na základě věcnosti, ale jejich osobní popularity a charismatu,“ sděluje ParlamentímListům.cz Joch.

O myšlence, že by se do parlamentu neměly volit strany, ale jednotlivé osoby, lze dle jeho slov diskutovat. Česká ústava na to navíc pamatuje, protože v Poslanecké sněmovně sice hlasujeme pro strany, nic ale nebrání občanům ve volbách do Senátu, aby zvažovali kandidáty jako osoby a ne jako členy stran. Náš systém je proto podle Romana Jocha v tomto smyslu kompromisní.

Mají fašistické představy, naštěstí ale bez šance je prosadit

Většinu jejich návrhů však považuje za nedomyšlené, šité horkou jehlou, ale také přímo protiústavní. „Skutečnost, že by byly strany na základě porušení nějakého morálního kodexu rozpouštěny nebo odmítnuty jejich registrace, je samozřejmě útok na politické svobody, soutěže a práva občanů se sdružit. Celé to vykazuje snahy vytěsnit volnou politickou soutěž, je to představa jakéhosi stavovského uspořádání. Tohle známe z 20. a 30. let na příkladu italského nebo rakouského fašismu, který chtěl zrušit politické strany, ale zachovat parlamentarismus,“ srovnává šéf Občanského institutu.

„Pánové z Holešovské výzvy by se měli podívat pravdě do očí a tou pravdou je, že to, co obhajují, je návrat k fašistickému modelu stavovského státu. Pokud se Holešovská výzva nepromění ve stranu, což se podle mě nestane, tak nemá žádnou možnost nic ovlivnit. Může jenom kalit vodu. Jejich někdy zmiňované nápady na mimoústavní odstavení vlády od moci jsou samozřejmě velice neblahé. Tyto polofašizující nápady jsou nebezpečné, ale naštěstí v současném stavu české společnosti nemají příliš šanci se prosadit,“ uzavírá v hodnocení pro redakci ParlamentníchListů.cz Roman Joch.