Komunisté jsou připraveni na převzetí moci, říká jejich šéf Filip

KSČM v poslední době rostou preference a Filipovi roste i popularita. Věří, že se může stát premiérem a KSČM vládnout?

Strana má dostatek odborníků. Je připravena na vládnutí

„Otázky co by kdyby je těžké komentovat. To je otázka důvěry, kterou získáme od občanů. Každopádně kromě stranických struktur a poslaneckého klubu funguje i stínová vláda KSČM a ta samozřejmě projednává postoj strany k předlohám vlády, tak i vlastní návrhy, které pak zpracuje poslanecký klub případně v legislativní činnosti. Ano. Stojím v čele stínové vlády KSČM. Jestli bych byl premiérem já, nebo někdo jiný, záleží na výsledcích sjezdu, zda straníci podpoří mé vize, a pak by záleželo na voličích. KSČM má dostatek odborníků, více než jiné politické strany, pro vykonávání exekutivních funkcí, takže jsme na to připraveni,“ říká předseda.

Podle posledních informací bude na post předsedy kandidovat ještě Stanislav Grospič. Filip se nechce negativně proti nikomu vymezovat. „Nebojuji proti svým spolustraníkům, ale předkládám svou pozitivní vizi,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Filip.

Progresivní zdanění a zakládání státních podniků

Jaký má KSČM recept na ekonomickou krizi? Je podle Filipa nutné znárodňovat? Nemohla by vláda KSČM odradit zahraniční investory?

„Zahraniční investory by vláda komunistické strany určitě neodradila. Kdybyste se podíval do zemí, kde jsou komunistické strany vedoucí politickou silou, nejde jen o Čínskou lidovou republiku a Vietnam, ale i o země srovnatelné s Českou republikou, tak od nich investoři neodcházejí. Pokud jde o ekonomický recept, tak by měla být daňová soustava spravedlivá. Měla by se zavést progresivní daň a zabránit plošnému zdražování. Je totiž nutné, aby zde byla koupěschopná poptávka občanů ČR. Česko je výrazně exportní ekonomikou. Je třeba hledat nová odbytiště a zde se nabízí země, které mají pozitivní hospodářský růst. Na podporu exportu musí být nasměrována i česká zahraniční politika,“ řekl ParlamentnímListům.cz Filip.

Podle něho znárodňování nepřichází v úvahu, ale státem vlastněné podniky mohou být státem zakládány a konkurovat soukromým. Podle něho je dobré je mít v některých strategických odvětvích.

„Otázka znárodnění není otázka dne, protože státní vlastnictví je si podle české ústavy rovno se soukromým. Než bych se namáhal a dělal zle, tak na základě rovnosti vlastnických forem bych třeba inicioval založení státem vlastněné banky. Ta by byla v konkurenčním souboji rovnoprávná s těmi privátními subjekty. Ukázalo by se, jestli by taková banka vůbec vybírala poplatky z poplatku a podobně. Jsem hluboce přesvědčen, že by bylo správnou cestou založit státní podniky i v jiných odvětvích. Některé strategické věci by si zasloužily, aby jejich zřizovatelem byl stát a stát si udržoval vliv na věci týkající se například komunikačních systémů, ať už jde o železnici, silnici či telekomunikace.

Krize neoliberalismu

Podle Filipa kapitalismus v nějaké formě přežije: „Celosvětová krize je spíše krizí neoliberalismu, protože ti, kteří nepřijali neoliberální model, jsou v rozvoji. Ať už jde o zmíněné státy se socialistickou orientací, či státy s udržitelným sociálním modelem, jako jsou severské státy Evropy, či rozvíjející se ekonomiky, jako je Turecko. Kapitalismus se nezhroutil ve všech formách, ale ten neoliberální model se skutečně zhroutil. Ten je v takové krizi, která neodvratně vede ke změně kvality. Ti, kteří to pochopili včas, budují jiné modely než jsou hloupá destruktivní opatření ve škrtech, protože prostřednictvím škrtů nic nevytvoříte. Když chcete něco vytvořit, musíte dát lidem práci. Pokud toho nejsou schopny privátní subjekty, které hlídají jenom svůj zisk, tak je nutné se pokusit, aby to udělali investoři, kteří mají větší sociální odpovědnost. To jsou subjekty veřejnoprávní: obce, kraje, nebo stát, či dokonce sdružení států.“

Jako příklad dává Ruskou federaci, kdy kombinací státních i soukromých prostředků byl vybudován Nordstream či Southstream, soustava plynovodů a ropovodů. Zajistily se zdroje ze zemí kaspické oblasti, jako jsou Kazachstán, Ázerbájdžán či Turkmenistán.

„My jsme udělali několik hrubých chyb. Například prodej našeho státního podniku Unipetrol polské státní společnosti. To nebyla privatizace. To byla blbost. Když už jsme měli mít nějakého strategického partnera, tak tam, kde jsou zdroje. Jestli ty zdroje budu hledat v Norsku, v Rusku, v kaspické oblasti, arabském světě či USA, to už je věcí úvahy. Ale udělat takovou pitomost, jako to prodat polskému státnímu podniku, tak to už opravdu hraničí s ekonomickou debilitou,“ říká pro ParlamentníListy.cz Filip.

Podle něho je nesmysl, že ministerstvo zahraničí na jedné straně zavírá ambasády ve státech, kam by mohli exportovat čeští vývozci, na druhé straně chce ale vyhodit do vzduchu 600 milionů korun za novou budovu velvyslanectví v USA.

„Jsem přesvědčen, že 600 milionů korun se dá utratit mnohem efektivněji. Spojené státy americké nebudou totiž nejsilnější ekonomikou světa. Již velmi brzy je předhoní Čína. V USA je nejen stagnace, ale nýbrž i krize. Prioritu bych viděl v těch zemí, které ekonomicky rostou,“ míní Filip.

NATO hájí cizí zájmy a agrese

KSČM podle vyjádření Filipa nadále podporuje vystoupení z NATO. Jako alternativu nevidí neutralitu, ale vznik evropských obranných struktur.

„Pořád říkáme, že Severoatlantický pakt je vojenským paktem minulosti z doby studené války. Navíc z obranného paktu se stal paktem agresivním, což dokazuje tím, že často nerespektuje mezinárodní právo, ať už šlo o agresi proti Jugoslávii, či Iráku. My se teď podílíme na agresích, které prospívají cizím zemím, ne zájmům České republiky. Jaké zakázky má Česká republika na Balkáně za to, že podpořila Kosovo? Jaké zakázky má v Afghánistánu a jaké v Iráku? Ekonomicky z toho totiž vytěžil úplně někdo jiný,“ míní Filip.

„Je možné hledat jiné alternativy. Třeba přestavbu OBSE, evropské obranné struktury. Ta evropská struktura by samozřejmě spolupracovala jak s USA a Kanadou, tak s Ruskou federací. My si nepřejeme nové bipolární rozdělení. My jsme zastánci multipolárního světa. Novým ekonomickým velmocím je potřeba přiznat politickou váhu a uspořádání Rady bezpečnosti OSN dle výsledků II. světové války je přežitkem,“ dodal Filip.

Program na sjezdu

Předseda KSČM Filip také prozradil, co se bude dít na sjezdu KSČM, který se bude konat 19. a 20. května v Liberci. Tentokrát se koná sjezd ve formátu, aby se ho mohlo účastnit velké množství členů strany. Koeficient delegátů je 1:150. Strana má podle Filipa 62 tisíc členů, bude více než 450 delegátů, včetně hostů bude účastníků sjezdu asi 600. Sjezd bude řešit jak personálie ve vedení strany, tak i rozhodnutí programová.

„Je ale jasné, že KSČM se neodchýlí od kladenského programu, tedy budování moderní komunistické strany, která má působit v 21. století. Pro to jsou tři základní dokumenty: jeden je čistě vnitrostranický, a to je úprava stanov. Ta bude projednána pravděpodobně před volbou obou hlavních funkcionářů. Potom přijdou dva základní programové dokumenty: dokument dlouhodobý, na kterém pracujeme již osm let, to je Socialismus v 21. století, na tom se podílejí všechny komunistické, dělnické a radikálně levicové strany ze světového komunistického hnutí. To je vize, jak budovat společnost, abychom se vyhnuli krizovým jevům. Pak máme krátkodobý dokument s názvem Hlavní úkoly KSČM mezi osmým a devátým sjezdem, sjezd děláme jednou za čtyři roky. Tento dokument prošel diskusí na krajských a okresních konferencích. 22. dubna bude poslední plénum Ústředního výboru před sjezdem a bude se zabývat tím dokumentem, který bude předložen sjezdu,“ popisuje Filip.

Tento dokument je zaměřen na nejbližší dobu, aby KSČM byla připravena na vyšší míru odpovědnosti ve společnosti. KSČM je tři a půl roku zastoupena ve vedení dvou krajů v republice. „Pokud bude vývoj takový, že KSČM získá větší důvěru, musíme se připravit i na to, že budeme ve vedení více krajů, což znamená nutnost programového i personálního vybavení. Je nutné, aby kandidáti, o kterých rozhodují krajské konference, byli odborně vybaveni na výkon funkcí. Další úkoly programu se týkají i parlamentní politiky,“ vysvětluje Filip.

S lidmi pro lidi

KSČM má heslo S lidmi pro lidi. Na úrovni okresních výborů existují právní či sociální poradny, které jsou k dispozici občanům. „Těch zájemců o radu či kvalifikovanou pomoc je opravdu velmi mnoho,“ říká Filip.

Podílí se ale strana nějak třeba na podpoře charity? „My nejsme charitativní organizace. My jsme politická strana, která má ve svém politickém programu solidaritu. To je trošku víc než charita. Snažíme se být solidární s těmi, co mají problémy, ale chceme pomáhat tím, že ukazujeme cestu, jak se z problematické situace dostat. Rozdat majetek strany by bylo sice hezké, možná by nás někdo pochválil, ale pak by ta stranická práce asi brzy zanikla. Tu také nelze dělat bez peněz,“ odpovídá na závěr pro ParlamentníListy.cz Filip.