Z tábora pro uprchlíky další ghetto? Severočeští politici se děsí

30.05.2012 13:37

REPORTÁŽ Z části bývalého uprchlického tábora Červený Újezd na Teplicku se sice stává specifický druh ubytovny, avšak v ghetto s nepřizpůsobivými lidmi by se proměnit nemělo. Po několika měsících obav okolních obcí to majitelka vyvrátila. Celý prostor však ještě nemá jasné využití, některé budovy a haly nabízí realitní kancelář k pronájmu.

Z tábora pro uprchlíky další ghetto? Severočeští politici se děsí
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Část bývalého uprchlického tábora Červený Újezd na Teplicku.

Pobytové středisko Červený Újezd u Mukova na Hrobčicku (okres Teplice v Ústeckém kraji) provozovala do roku 1996 Správa uprchlických zařízení. Opuštěnou azylovou rezervaci, kterou ministerstvo vnitra nabídlo jako zbytný majetek, letos koupila Lucie Zocherová. Dnes zde již vzniká domov se zvláštním režimem, který provozuje občanské sdružení Soltán dzr, o. s., s oficiálním sídlem v Chomutově. V prvním otevřeném domě již bydlí osmdesátka duševně nemocných lidí, kteří se o sebe nezvládnou sami postarat. Mezi klienty Soltánu patří muži a ženy se stařeckou demencí nebo Alzheimerovou chorobou a ostatními typy demencí, kdy je potřeba pravidelná kontrola a péče. „Jsou mezi nimi například i lidé s maniodepresivní psychózou nebo schizofrenií,“ dodala Lucie Zocherová. Jejich věk se pohybuje od 26 do osmdesáti let, výjimkou nejsou ani starší pacienti. Dostávají se sem z různých částí republiky, včetně Prahy.


V nejbližší době bude zprovozněn druhý dům s kapacitou 80 osob. „Již jej připravujeme, bude fungovat ve stylu pečovatelského domu. Pokud nám úřad zaregistruje sociální službu v červnu, mohl by být otevřen v červenci,“ uvedl pro ParlamentniListy.cz Karel Müller. Areál nemá režim jako vězení, posláním je prý naopak podpora nemocných, aby využívali místní instituce, žili zde běžným životem, včetně kultury. „Někteří klienti jsou družní a mluvní, ale nebojte se,“ komentuje Lucie Zocherová okounění a úsměvy kolemjdoucích mužů přátelskostí jejich povah, když ukazuje, které budovy již mají jasný účel.

Komunální politici jsou spokojeni

Zdá se, že starostům přilehlých obcí spadl kámen ze srdce. Jejich obyvatelé je v posledních měsících doslova atakovali dotazy, zda jim za humny nevznikne ubytovna pro nepřizpůsobivé, kterých už je v Ústeckém kraji požehnaně. „Vypadá to, že tomu tak nebude. Oddychli jsme si,“ uvedla starostka nedalekých Měrunic Jitka Nová. Podle starostky Hrobčic Jany Syslové by mohla majitelka uvažovat i o vybudování domova pro důchodce, protože ty jsou všude v regionu přeplněné.

Z diskuzí vyplynul i nápad zřízení psího útulku, který v okolí chybí. Majitelka Zocherová doplnila, že co se týče zvířat, budou se brzy v areálu volně pohybovat kozy. „Spousta klientů Soltánu je na zvířátka zvyklá. Měli je doma a teď se jim stýská,“ dodala.

Ohlídají se haly?

Řada nemovitostí, včetně skladovacích hal, je stále prázdná. Starosty zajímá, v  jakém rozsahu je hodlá majitelka nabízet k pronájmu. „Mohou být pronajaty například pro nějaké dílny. Navíc ve štábní budově jsou pěkné místnosti, kde je zájem vybudovat masáže, kosmetiku, což by vlastně byly fakultativní služby,“ sdělila Lucie Zocherová. Něco se již objevilo v nabídce realitní kanceláře. Otázkou tak zůstává, zda se v areálu s celkovou kapacitou více než 300 osob podaří průběžně kontrolovat, zda se zde nerozmáhají nezákonné činnosti a například neskladují nepovolené látky.
Realitní kanceláře naposledy nabízely například pronájem několika zdejších buněk za 32,5 tisíce korun několik buněk nebo za 12 tisíc korun měsíčně pro změnu nebytové prostory o velikosti 120m2 na sklad, výrobnu nebo truhlárnu.

Aktuálně se rýsuje otevření kantýny nejen pro obyvatele zdejšího domova a jeho zaměstnance, ale i pro rodiny z okolních vesnic.

Byli tu i sověti

Středisko Červený Újezd bylo původně majetkem Československé lidové armády a do poloviny roku 1990 ho rovněž využívala sovětská vojska. Po jejím odchodu přešel objekt do vlastnictví ministerstva vnitra - jako azylové zařízení začal sloužit v červnu 1991 a od roku 1996 byl provozován Správou uprchlických zařízení. Nejdříve jako přijímací i pobytové centrum, po zřízení přijímacího místa ve Vyšních Lhotách sloužilo jako pobytové středisko, přičemž v případě potřeby mohlo být prakticky okamžitě zprovozněna jeho přijímací část. Jedna ze zdejších ubytoven byla upravena tak, aby vyhovovala parametrům chráněného bydlení pro handicapované osoby, samotné ženy a matky s dětmi.

V tomto středisku byla pro volnočasové aktivity často využívaná mimo jiné například hudební dílna, kde klienti střediska nacvičovali veřejná koncertní vystoupení.

Takzvaný humanitární šatník zde provozovala Diecézní charita Teplice. V rámci své celorepublikové činnosti působila i zde Organizace pro pomoc uprchlíkům či Poradna pro uprchlíky, zaměstnanci Diakonie Most byli iniciátory zdejší výuky hry na hudební nástroje, Křesťanské sdružení Plzeň se zaměřovalo na péči o volný čas dětí předškolního věku. Organizačně patřilo místo pod Integrační azylové středisko v Ústí nad Labem-Předlicích a Integrační azylové středisko v Hošťce-Velešicích s byty sloužícími pro dočasné ubytování osob, kterým byl v České republice udělen azyl.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

14:01 Nad regály bez banánů Čechům došla slova. A peníze

Nejsou banány a jejich cena roste. V plzeňském supermarketu došla leckterým Čechům slova, případně v…