Leccos nasvědčuje tomu, že naši společnost 21. století čekají velké změny. Globalizovaný svět propojený digitálními informačními technologiemi generuje nová témata, názory, konflikty. Jejich představiteli se v polední době stávají ať už neformální komunity jako třeba mezinárodní hnutí Anonymous, nebo formální komunity, jakou se stala Česká pirátská strana. Té šéfuje analytik a překladatel Ivan Bartoš.
„Není to anarchie,“ vyslovoval pak nejčastěji Bartoš tuto středu v pomyslém baru u Michala Prokopa. Zdatným sekundantem mu pak byl výtvarník a umělec Krištof Kintera. Ten patří mezi nejvýraznější výtvarné umělce současné doby. Zabývá se převážně konceptuálním uměním a jeho originální sochy a objekty se často hýbou, mluví, křičí, zpívají, nebo dokonce tlučou hlavou o zeď.
„Kvůli tomu, že ten chlapeček tluče silně o zeď, jsme museli sochu třikrát přesunout. Napřed ten hluk vadil lidem ve studovně městské knihovny, pak ajťákům. Tak jsme vytvořili umělou zeď a tlučení o zeď jsme stáhli na každou čtvrt hodinu,“ řekl Kintera ke svému poslednímu dílu, vystavenému v již zmíněné městské knihovně v Praze.
Revoluce pro mne není prim
„My máme mnohé věci společné, ale revoluci neděláme. U mne ta provokace není prim, to bych dělal větší skandály. Ale co je vlastně dnes provokativní?“ otázal se řečnicky o chvíli později Kintera. Reagoval tím na slova Bartoše, jenž jako správný pirát společnost rád provokuje.
„My jsme ale název piráti nevymysleli. Byli jsme tak označeni. Ae pak se to chytlo, neboť byli natočení Piráti z Karibiku a další filmy na toto téma. Stačí ale překonat společenská klišé, že pirát je něco špatného,“ vysvětlil pak Bartoš ke své domovské straně, která je prý těmi „starými strukturami“ brána jako něco špatného.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová