Co byste, pokud se stanete hejtmankou Olomouckého kraje, změnila jako první a proč?
Každý člověk, který nastoupí do nějaké funkce, se musí nejdříve blíže seznámit se stavem úřadu. Dále je pro mě důležité, že bych přišla na kraj jako nový člověk a jako taková bych chtěla, aby byl úřad transparentnější, otevřenější, aby s lidmi aktivně komunikoval a nezatěžoval je zbytečnými byrokratickými mechanismy. Mrzí mne, že lidé, což také souvisí s jejich účastí v krajských volbách, se pořád ještě nevnímají jako součást nějakého vyššího celku, to znamená kraje. Takže toto vnímání a pocit sounáležitosti bych chtěla určitě změnit. Krajské úřady také za dvanáct let od svého vzniku trošičku zkostnatěly a nový přístup nebude rovněž od věci.
Jak chcete na svou stranu získat voliče s ohledem na aktuálně nízké preference občanských demokratů?
Obecně si myslím, že politici musejí být více důvěryhodní, a to nejenom v politické rovině, ale hlavně v občanské. Domnívám se, že přicházím z reálného světa s nějakými výsledky, které mám za sebou, takže jsem přesvědčena, že tuto důvěryhodnost mohu nabídnout. Dalším zádrhelem ve vnímání politiky je nedostatečné vysvětlování reforem, které jsou pro mě zásadní. Jsem komunikativní člověk, který se baví s lidmi o různých aktivitách, a proto bych i úspory chtěla lidem vysvětlovat jako důležitá opatření.
Jaké výhody vidíte v tom usilovat o post hlavy kraje jako žena? Není to handicap?
Nerada vyděluji, jestli je někdo muž, nebo žena. Hlavní je, jaký je to člověk. Za handicap však svoji „ženskost“ určitě nepovažuji. Pokud mám mluvit za sebe, a to je taky věc té důvěryhodnosti, mám za sebou srozumitelný životní příběh. Nejsem zatížená jakýmikoliv skandály a jako žena můžu současnou politiku oživit. Mužské prostředí je totiž většinou vnímané jako bojovnější, a výhodou ženy je, že dokáže více naslouchat a být trpělivější. Co by ji však mělo spojovat i s tím mužským světem, je úsilí dojít k cíli, který si vytkne.
Nemáte zkušenosti z vyšších pater politiky. Není to nevýhoda pro případnou práci hejtmanky?
Nejsem sice kariérní, ostřílený politik, což ale opět vnímám jako výhodu, protože nejsem zatížena žádnými stereotypy ani skandály. Spíš bych si položila otázku, co předurčuje člověka býti politikem a jaká by měla být kritéria, která by měl politik naplňovat. Měla by to být slušnost, zodpovědnost, odvedená práce, která je za člověkem vidět, a samozřejmě také manažerské schopnosti, které jsem ve svých dosavadních aktivitách prokázala.
Kde jsou podle vás kořeny současného stavu české společnosti?
Všechny dnešní občanské protesty vyplývají z nespokojenosti lidí se současnou politickou scénou. Souvisí to se dvěma věcmi. Za prvé jde o vnímání politiků, například kauza Davida Ratha ukazuje, že někteří lidé jsou hodně nedůvěryhodní. Tou druhou oblastí je ekonomická situace, která sice souvisí s celosvětovou hospodářskou krizí, když se však podíváte do statistik, tak zjistíte, že velké zadlužování začalo za působení sociálního demokrata Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí, přestože tehdy naše ekonomika rostla. A abychom neskončili jako v Řecku, musíme dělat nepopulární kroky, které možná dnes lidem připadají tvrdé, ale v budoucích letech je určitě ocení. Za svoji stranu jsem ráda, že nesklouzáváme na vlnu populismu, a ačkoliv to někteří lidé nevnímají pozitivně, tak věřím, že se současná vládní opatření v České republice v budoucnu pozitivně projeví.
Neměla by se spíš hledat inspirace ve státech, kde to funguje, namísto toho už tak trochu ohraného strašení Řeckem?
Jestli máme hledat inspiraci v jiných evropských státech, tak určitě v pobaltských republikách, například Lotyšsku, kde se s reformami poprali velmi dobře. Lidé tam škrty akceptovali a k utahování opasků přistupují pozitivně. Ačkoliv byli skoro na úrovni Řecka, tak se z toho díky tomuto přístupu dostali.
Zpátky k Davidu Rathovi. Jak vnímáte celou jeho kauzu?
Kauza Davida Ratha je vrcholem pokrytectví a arogance. Když si vzpomenu na jeho billboard, kde stálo, že nebude zametat korupci pod koberec a nebude kázat vodu a pít víno, tak to na mě působí jako nabubřelost sebestředného člověka. Když mám kauzu soudit z hlediska krajských voleb, tak jí vnímám jako důsledek oranžového vládnutí v regionech. Každý člověk, který jde do politiky a zastupuje občany ve veřejných záležitostech, by do toho měl jít se zodpovědností, na což se však hodně zapomíná, čehož je tato kauza důkazem. Pokud něco takového, jako nyní kauza Davida Ratha, vyplave na povrch, nechť tito lidé odejdou a orgány činné v trestním řízení konají.
Psali jsme:
Jak se stavíte k Petru Nečasovi jako k předsedovi ODS a premiérovi?
Petra Nečase jsem měla možnost poznat osobně a vnímám jej jako naprostý protipól k Davidu Rathovi. Petr Nečas je slušný, pracovitý člověk a týmový, komunikativní hráč. Vážím si jej za to, že v této těžké době dělá nepopulární opatření pro dobro České republiky v budoucnu, a nesklouzává k populismu, nicnedělání a planým řečem.
Co soudíte o případu Romana Smetany? Je to vandal, nebo oběť? A jak se díváte na jeho podporu ze strany veřejnosti?
Každý člověk má nějaký hodnotový žebříček, a pro mě jako členku ODS je jedním ze zásadních principů ochrana soukromého vlastnictví. Formy protestů můžou být různé a každý z nás si může zvolit, jaký chce. Případ pana Smetany však posuzuji tak, že byl poškozen soukromý majetek a pan Smetana si měl uvědomit následky, které z toho mohou vyplynout. Co se týče soudu, soud rozhodl. Mediální obraz pana Smetany jako oběti je však zveličený a já jeho počínání za hrdinský čin nepovažuji.
Jedná se ještě pořád o soukromý majetek v případě, že jsou předvolební kampaně financovány z kapes daňových poplatníků?
To bychom našli asi spoustu příkladů, ale to odvádí problém na jinou cestu. Pak bychom mohli říci, že když někdo postříká radnici, která je také financovaná z veřejných zdrojů, tak je to v pořádku? Pro mě je to pořád ochrana soukromého vlastnictví. Ale je to jeho forma protestu, on si ji zvolil a musel vědět, co to přinese.
Kdo by měl příštím prezidentem a proč?
Jelikož jsem členkou ODS, tak podporuji oba dva naše kandidáty, Evžena Tošenovského a Přemysla Sobotku. Pro mě je však spíše důležité, jakí by měl mít budoucí prezident vlastnosti. Měl by být osobností a autoritou, měl by to být čestný a slušný člověk, který hájí zájmy České republiky a který je konzistentní v názorech. Všechno toto u obou pánů vnímám. Jako pozitivní hodnotím i to, že u nás probíhají ojedinělé primárky, kdy si mohou sami členové ODS zvolit svého kandidáta. Pokud se proto prezidentem stane kterýkoliv z nich, budu velmi ráda.
Psali jsme:
Mnoho lidí Ivana Langera příliš nemá v oblibě. Svědčí o tom i jeho vykroužkování v posledních parlamentních volbách. Jak jej hodnotíte vy coby jeho bývalá asistentka?
Pracovala jsem v jeho poslanecké kanceláři a musím říci, že jsme byli jednou z nejaktivnějších poslaneckých kanceláří v regionu, což souvisí i s pracovitostí Ivana Langera. K této práci jsem dostala z novinářského prostředí, kde jsem se také zabývala problémy lidí, pak jsem šla do informačního střediska a práci v poslanecké kanceláři jsem tehdy brala jako zajímavou výzvu a možnost dále pomáhat lidem. Poslanecká kancelář pro mě nebyla vůbec o politice, brala jsem jí spíše jako ombudsmanskou práci, kdy jsem diskutovala se zástupci veřejné správy, samosprávy i občany. Za ta léta, co jsem v kanceláři byla, se na nás obrátilo skoro osm tisíc lidí. Co se týče Ivana Langera, z pracovního hlediska ho vždycky budu vnímat jako člověka, který, i když byl v celostátní politice, tak nikdy nezapomněl na svůj region a udělal tu spoustu dobrých a užitečných věcí. Jeho mediální obraz však toto všechno eliminoval, přesto doufám, že jeho práci, která není tak vidět, lidé jednou ocení. S Peterem Sellersem mohu říct, že jsem byla u toho a vím, co dobrého pro region Ivan Langer udělal.
Můžete připomenout něco konkrétního z jeho činnosti?
Z hlediska regionu bych zmínila Nadaci bezpečná Olomouc, Ivan Langer pomáhal sehnat finanční prostředky na obnovu řady škol a sportovních zařízení a udělal spoustu dobrého i jako celostátní politik, ať už se jedná o CzechPoint, zavedení Schenghenu nebo zrušení víz do USA, o čemž se však dnes už bohužel nemluví. Celkově byl Ivan Langer velmi vstřícný v přístupu k občanům.
Vaše strana se v poslední době potýká s různými korupčními aférami. Vzpomeňme třeba kauza Pavla Drobila, IZIP, Opencard nebo Promopro…
Pokud jsou pochybnosti a podezření, nechť konají orgány činné v trestním řízení bez ohledu na to, z jaké strany ten který politik je. Například, co se týče kauzy Promopro, tak byla řádně prošetřena a pan ministr Vondra byl zbaven všech obvinění, která se na jeho hlavu snesla. Nálepka korupčníka mu však bohužel zůstala.
| Markéta Záleská (* 1966) absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština- francouzština. Vedla studentskou kavárnu, poté odešla do mediální sféry. Následně založila v Olomouci informační středisko, pracovala v poslanecké kanceláři Ivana Langera nebo jako průvodkyně. Učila také na soukromé škole jazyky. V současnosti je ředitelkou Muzea Olomoucké pevnosti a zakladatelkou farmářských trhů v Olomouci, s manželem překládá knihy a filmy pro dabing. |
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
