Aféra Davida Ratha má podle komentáře Bohumila Pečinky v týdeníku Reflex dvě roviny. Kromě trestně právní, která je vytrvale v médiích propírána, i rovinu politickou. V ní se hraje o budoucnost české politiky. A podle Bohumila Pečinky by skandál kolem středočeského hejtmana mohl posloužit jako záminka k dosažení dlouho plánovaných záměrů.
Revolucionáři jsou v tomto případě především vlivné podnikatelské kruhy. „Velmi aktivní jsou v tomto směru někteří čeští miliardáři, pro něž jsou tradiční strany, obklopené zprostředkující strukturou různých lobbistů, něčím, co se jim plete pod nohama a komplikuje jejich byznys.“ Takoví lidé prý vytrvale podporují různá antipolitická hnutí, která buď přímo zakládají, nebo podporují.
Testem, zda se jim daří, prý bude účast hnutí Andreje Babiše ANO 2011 v podzimních senátních volbách a následně volba prezidenta, kde prý mají miliardáři několik želízek v ohni (Schwarzenberg, Švejnar). V případě úspěchu prý vznikne několik nových hnutí, navenek hovořících o očistě politiky, ovšem reálně se snažících ji přizpůsobit velkému byznysu.
„Tradiční, možná zčásti zkorumpované strany, mají alespoň nějakou vnitřní demokratickou strukturu a jsou více či méně schopné obrody. Na druhé straně se formují krátkodeché entity, které politiku víceméně předstírají a jde jim spíše o byznys,“ píše Pečinka.
Na zásadních změnách české politiky prý mají zájem i zahraniční skupiny. „Například pro Brusel je ČR už dlouho problémovým hráčem, jenž až příliš často říká svůj názor,“ myslí si. Ideálem je pro něj vznik nových českých stran, kopírujících evropské politické směry. Rovněž americkým a ruským kruhům, bojujícím v současnosti například o zakázku na dostavbu Temelína, se současné politické vody zdají jako příliš stojaté.
„Aféru Rath bychom v tomto smyslu mohli přirovnat k viru, který oslabil českou politiku, čehož se tito všichni snaží využít,“ obává se Pečínka. Trochu to prý připomíná situaci na konci roku 1997, kdy po pádu druhé Klausovy vlády také značně posílily antipolitické síly, usilující o změnu rozložení sil. Tehdy se proti tomu postavilo nečekané spojenectví Klause se Zemanem. Současné elity však podle něj nejsou podobného strategického myšlení schopny.
Prokurátoři útočí
Nelze přehlédnout ani zájmy policie a státního zastupitelství, které se dlouhodobě snaží získat větší rozhodovací pravomoci pro specializované vyšetřující orgány. Pečinka připomíná, že v devadesátých letech došlo k posílení soudů právě na úkor vyšetřovacích orgánů, které byly za socialismu mnohem silnější. Žalobci se s tím prý nikdy nesmířili a usilují o změnu. „Kauza Rath je vítaným způsobem, jak tyto zájmy srozumitelně zdůvodnit.“
Zástupcem tohoto proudu je prý například Igor Stříž, faktický šéf Nejvyššího státního zastupitelství, nebo žalobce Jaroslav Fenyk.
„Z Rathovy legendární sedmičky v krabici od vína se stává záminka, jek si říci o více moci ve státě,“ uzavírá komentátor Reflexu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
