Mají se u nás podnikatelé dobře, či nikoliv? Podle toho, co prezident Václav Klaus sdělil v rozhovoru pro Týden, se jistého bodu příznivého podnikatelského prostředí dosáhlo jen v 90. letech.
„Od té doby pozoruji spíše zhoršování. Nemyslím si však, že je to výlučně vinou české vlády, nýbrž spíše vinou valícího se nepřetržitého proudu direktiv od Evropské unie, která nás posouvají od smysluplného podnikatelského prostředí úplně jinam,“ zmínil k této věci Klaus s tím, že negativem je také řada nařízení, či bující byrokracie.
„Do jisté míry se tak děje na základě zelené ideologie a do jisté míry pořád ještě na základě ideologie socialistické. To jsou dva hlavní proudy myšlenek, které k nám z Evropy jdou,“ poznamenal. Problémem je podle něj také třeba program REACH a plán výstavby domů s nulovou spotřebou energie na straně druhé.
Bankovní unie? To je úplný nesmysl
Klaus se také zaměřil v rozhovoru na tzv. bankovní unii. Ta je podle něj úplný nesmysl.
„Bankovní unie je nesmyslným pojmem, který kdosi razí, aniž přesně ví, co všechno může znamenat,“ podotkl. Myslí si ale, že EU „poběží“ v takové podobě, v jaké je dnes, ještě několik let. „To je pouze přání, či sen všech těch falešných radikálů, když si myslí, že už zítra vypadne Řecko, pozítří Itálie, popozítří Španělsko. Takhle svět neběží,“ zdůraznil.
Podle něj ale viníky tohoto stavu jsou především politici, tedy nikoliv ti jednotliví euroúředníci, kteří se často chovají velmi racionálně. „Všichni evropští politici čas od času radostně odjíždějí na zasedání Evropské rady, protože když vypadnou ze své Prahy, Varšavy, Říma, Madridu, jsou najednou osvobozeni od tlaku voličů. S méně starostmi pak sedí v uzavřeném kruhu, v němž mezi sebou rozhodují. A poté se jen neradi vracejí do těch svých měst, neboť tam se pod jistou demokratickou kontrolu zase dostávají.“
"Rupne" to v EU zítra? Prý ne!
„Za socialismu, v 70. A 80. letech si také spousta lidí myslela, že to rupne už zítra. Na to jsem mával rukou, protože jsem věděl, že to pravda není,“ poznamenal dále Klaus na evropskou notu.
Je však prý přesvědčen o tom, že krize v EU ještě nedosáhla svého dna. "A nedosáhla ani takové hloubky, aby donutila spousty lidí změnit své názory. V případě komunismu také trvalo dlouho, než většinově převládl názor, že takhle to prostě dál nejde,“ uzavřel k této věci Klaus.
My zadlužení nesnižujeme, my ho nadále zvyšujeme
Další část rozhovoru se nesla v tónině zvyšování zadlužení Česka. Kabinet Petra Nečase jde v této věci spíše cestou zvyšování daní, jenže Klaus je toho názoru, že je třeba ozdravovat i jiným způsobem.
„Vláda daně zvyšuje, což je naprosto evidentní. Netroufá si zastavit nepřetržitý nárůst výdajů státního rozpočtu. To je podle mého názoru velká chyba. Touto cestou se určitě jít nemá,“ zdůraznil tady prezident.
Mandatorní výdaje posunují rozpočet do neúnosné situace
Již dlouhodobě ale tvrdí, že vláda by se měla zaměřit na snižování mandatorních výdajů nikoliv jen na omezování těch takzvaných ostatních výdajů. „Mandatorní výdaje pochopitelně v našem rozpočtu dominují. Posunují státní rozpočet do dlouhodobě neúnosné situace,“ poznamenal dále v této souvislosti pro Týden Klaus s tím, že heslo některých ekonomických teoretiků je : „proškrtat se k prosperitě“. To je ale podle něj zcela nesmyslné tvrzení.
„Nikdo neříká, že škrtáním vytvoříme prosperitu. My pouze říkáme, že není možné pokračovat s dalším navyšováním dluhů a že tedy jsou škrty nezbytnou věcí, kterou nelze nedělat,“ poznamenal na druhou stranu Klaus. Úlohou vlády ovšem podle něj je, aby udržovala elementární sociální kohezi. Proto nelze zemi rozbourat nesmyslnými škrty.
Na druhou stranu Klaus varuje, neboť dnes jsme již překročili hranici čtyřiceti procent státního dluhu vůči HDP. „Uvědomme si, že pokud dnes máme deficity kolem tří čtyř procent, znamená to, že je-li letos dluh 41 procent, napřesrok bude 45 procent, pak 49 a následně 53 procent. To je nikdy nekončící spirála, která může mít jedině zhoubné důsledky. My zadlužení nesnižujeme, my ho nadále zvyšujeme,“ varoval dále v rozhovoru.
„Výdaje na placení dluhů v takových zemích jako je Německo, dosahují každoročně tři procenta HDP. V horších zemích typů Itálie jsou to čtyři procenta a v zemích typu Řecka sedm procent. Porovnáme-li to s tím, že jsme na armádu slíbili 2,1 procenta, tak si každý musí uvědomit, jak neúnosná jsou čísla týkající se splácení státních dluhů. Kdybychom mohli dát každý rok jedno, dvě, tři procenta HDP na věci, které nezbytně potřebujeme, místo abychom s nimi spláceli dluh, to by přece bylo pro naši zemi bezvadné. Není tedy jiné cesty než dluh zastavit,“ uzavřel k tomu prezident.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
