Špína střídá špínu a vychytralí politici vládnou zblblému lidu. To prý hrozí Česku

Sociolog a ředitel agentury pro výzkum veřejného mínění STEM Hartl se domnívá, že současná situace, kdy v médiích figurují především domácí kauzy, navíc ještě mnohdy kauzy, které nás dobíhají z minulosti, kdy nevzniká nic nového a převratného, jenom to, o čem se tak trochu vědělo a mlčelo, je velmi neblahé.

„Je to za dvou důvodů. Jde o to, že naše politika je do značné míry vyprázdněná. Taková rétorika, že vláda představí zásadní reformy, které ukážou snahu učinit veřejnou správu a fungování státu efektivním, potlačit korupci, lépe využívat zdroje, myslet na dlouhodobé cíle, ať to jsou důchody nebo zdravotnictví či daňový systém, to všechno se těmi aférami dostalo do pozadí,“ upozorňuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Vláda nic nevysvětluje, hraje si na svém písečku

Není to prý tím, že by vláda před tím byla nějak zvlášť věcně zaměřená, ale Hartl se domnívá a výzkumy mu to potvrzují, že reformní konání vlády bylo zatíženo neochotou nebo neschopností věci náležitě, srozumitelně, trpělivě, dlouhodobě a systematicky vysvětlovat a hledat ta obtížně uchopitelná místa a snažit se je projasnit. „Mám pocit, že v tomhle ohledu vláda zklamala a nebylo o čem moc psát, protože iniciativa z vládních kruhů tady nebyla a samozřejmě psát o problémech eurozóny nebo naší veřejné sféry je žánr, který se do médií nedostává snadno, protože je velmi rozsáhlý,“ uvádí sociolog.

„Kdyby se o tom mělo podrobně psát, už se dostanete za takový ten klipový charakter, který média v současné době preferují. Ta pak jsou zahlcena těmi všemi aférami, činnost státních orgánů je nejasná a nesrozumitelná a vláda se spíše soustředí na ten svůj píseček a má za to, že veřejnosti do toho nic není,“ kritizuje Hartl vládu a chce tím dle svých slov říci, že naše politika je dlouhodobě věcně vyprázdněná, a když je možné situačně zahltit titulní stránky velkými titulky, které vlastně nepotřebují žádné velké studium, protože většina těch věcí je staronová, zachvátí to veřejný prostor velmi jednoduše.

Pak je tu podle něho druhý problém, že lidé jsou z těch důležitých věcí rozčarováni, nerozumí tomu, co se děje a cítí pocit ohrožení. „Nikdo jim ale není schopný ukázat cestu ven a ani problémy pojmenovat. Do toho pak přichází situace všech možných afér, což ten pocit marasmu a rozčarování z toho, jak to v naší zemi vypadá, jenom posiluje. Jde o takovou spirálu a vede to k tomu, že lidé si jen potvrzují zažité vnímání politiky. Tedy, že se v politice dějí nepěkné věci, čímž se celkově prohlubuje současná skepse,“ konstatoval Jan Hartl.

Politika? Svinstvo, svinstvo, svinstvo

Pokud by se prý vláda snažila, otřepala se a jakýmsi zázrakem se na reformy lépe soustředila, získala by věrohodnost v tom, že se skutečně zaměří na to podstatné a bude věci vysvětlovat krok za krokem. „Pak by už pro to ale nenalézala dostatečně úrodnou půdu, protože lidé si jenom zopakují to, co my ve výzkumech vidíme už od počátku devadesátých let, tedy že politika je svinstvo, byla svinstvo a zůstane svinstvo a že základním motivem pro vstup do politiky je osobní prospěch těch lidí, a že jediným důvodem pro ně je v politice setrvávat a o lidi tady vůbec nejde,“ viní vládu ze špatného přístupu ke svým občanů.

„Když budou mít ti lidé ‚dole‘ pocit, že ti ‚nahoře‘ kradou, tak se budou také snažit hledat boční cestičky a pravidla hry v téhle zemi se budou nadále rozostřovat. Naše reprezentace si musí uvědomit, že současný stav je opravdu vážný, a že stále ještě, ačkoli to tak nevypadá, stojíme na křižovatce, kde se pořád rozhoduje o tom, jaký bude naše společnost mít charakter. Je to více než dvacet let, ale v tom podstatném, jakou bude mít naše společnost tvář, ještě rozhodnuto není,“ je přesvědčen ředitel STEMu.

Ostatně koalice, a nejde jen o tu současnou, podle Hartla své kroky nejenže nevysvětluje, ale ani to nedokáže. „Dokonce jsem se u některých politiků dočetl takové bludy, že některá opatření třeba v sociální oblasti jsou natolik složitá, že je vlastně obyčejný živáček na ulici nemůže pochopit, protože to je prý záležitost odborníků. To není mýlka, ale dokonce škodlivý nesmysl, protože odborníci tady nemají co rozhodovat, to je záležitost politická a jako politická záležitost se to i lidem musí vysvětlit,“ vzkazuje představitelům naší země.

Lidé už ničemu nevěří, hrajeme si na schovávanou

„My starší, kteří jsme žili za komunismu, víme, že nelze lidi ve jménu jakýchsi objektivních zájmů činit šťastnými proti jejich vůli. To je schizofrenie jako za bolševika, že lidi nadávají, ale lid jásá. Takhle to nejde, musí se jednou pochopit, že i média jsou součástí politiky. Nejsou protihráčem, ani soupeřem, ale nezbytnou součástí politiky. Když nejdřív lidem vysvětlíte, že je potřeba udělat druhý povinný pilíř penzijní reformy a za krátko otočíte a sdělíte jim, že není potřeba druhý povinný pilíř, ale že vytvoříme dva třetí pilíře dobrovolné, ze kterých nemůžete vystoupit, tak to je něco strašného,“ nechápe sociolog.

Z takové situace pak podle něho pramení zoufalost a pesimistické naladění veřejnosti. „Jak tomu má člověk, který se v tom nevyzná, porozumět? Potom by si lidé museli říct, že politická moc souvisí s něčím, co oni nemohou pochopit. Ale jak tohle souvisí s demokratickým charakterem? Tady se velmi zlovolně ukazuje dědictví bolševismu, protože tu hru neumějí hrát ani elity nahoře, které mají pocit, že vládnou a naopak veřejnost dole je zdecimovaná desetiletími totalitních režimů a neví, že by mohla být aktivní a něco prosadit. Lidé nevěří, že něco zmůžou a hraje se tu taková hra na schovávanou,“ jmenuje problémy dnešní politiky.

Může takový stav ve společnosti vést k tomu, že se lidé budou při volbách rozhodovat spíš ve vleku nejrůznějších skandálů a svoji politickou orientaci upozadí? „Ano, to je takový vedlejší zprostředkovaný důsledek k těm hlavním, o kterých jsem mluvil, protože jak jsem říkal, politika je vyprázdněná a nemá věcný obsah, což je naše dlouholetá bolest,“ míní sociolog Hartl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Lidé nemají žádné informace, politici z toho těží

„Když sem v devadesátých letech přicházeli novináři z prestižních zahraničních médií, třeba Wall Street Journal, ptali se politiků, jaká hlavní témata budou hrát roli v nadcházejících volbách a jaké další konkrétní body těch témat se budou rozebírat. Když ale zjistili, že se žádné zásadní věci řešit nebudou, že jde jen o to, že politikům vyprší mandáty, tak si mysleli, že jsou ti lidé buď blbí, anebo nepochopili otázku,“ vzpomínal.

Problém je podle něho v tom, že u nás tohle klidně projde, jelikož absence idejí je tu zavedená a odborné věci jsou domněle určeny jen pro odborníky. „Jenže politici by to lidem vysvětlovat měli, třeba osvěta ve finančních otázkách je důležitá, to se ale neřeší, a když tomu vlastně lidé nerozumí a jsou pasivní, tak vlastně potom ani neobtěžují. To je pro politiky nejvýhodnější, protože nemají žádnou veřejnou kontrolu,“ vidí skutečné důvody v nevysvětlování vládních politik ředitel agentury STEM Jan Hartl.

„Tím zprostředkovaným efektem je, že když se podaří poslední zbytky racionální debaty o dlouhodobých, strategických cílech naší země rozčeřit, zůstane se jen u afér a ukazování na lumpy. Tím se zmobilizují emoce a politici nebudou muset nic složitě vysvětlovat a budou pouštět jednu emoci proti druhé. V konečném důsledku to ale může být zcela kontraproduktivní, protože pocit zmaru může dosáhnout takové míry, že lidé nepůjdou k volbám a podobně. Nebezpečím této situace je vzrůstající iracionalita či závislost na emotivních tricích v koncovkách kampaní,“ varoval Hartl s tím, že je to všechno prvek potencionální nestability a nevypočitatelnosti naší politické scény.

Prezidentská volba může být nadějí

Podle jeho slov se alespoň můžeme trochu konejšit nadcházejícími prezidentskými volbami, kde by lidé měli na kandidáty tlačit, aby se oprostili od té současné každodennosti, ve které se naše vláda pachtí a aby se snažili zamyslet nad tím, kam naše země kráčí, kráčet by měla a jak toho dosáhnout.

„Je možné, že v tom celkovém kontextu této malosti budou prezidentské volby jen nezábavné sportovní závody, kde ani není jasné, jaká kritéria se uplatňují a šance celou tu scénu prosvětlit přijde vniveč,“ dodal v analýze současné politické situace sociolog Jan Hartl pro server ParlamentníchListů.cz