Cyril Svoboda je velkým zastáncem církevních restitucí a jak pro server Česká pozice připomněl, některé z restitučních zákonů psal i on. "Byl jsem u zrodu restitucí. Byl jsem u tří restitučních zákonů, dva z nich jsem vlastnoručně napsal," řekl s tím, že si ale nemyslí, že nynější podoba zákona parlamentem projde.
„Možná se mýlím – a budu moc rád, když se budu mýlit –, ale on s tím, že restituce projdou, možná nikdo nepočítá. Stačí si jen pečlivě přečíst, jak kdo ve sněmovně hlasoval. Koalice dá dohromady 93 hlasů. To by musela opravdu spoléhat na mohutnou podporu lidí typu Pavla Béma a některých dalších, že v září, těsně před volbami do Senátu a zastupitelstev krajů, restituce podpoří,“ uvedl.
Prý podezřívá sociální demokracii, že to hraje ještě jinak. "Že by možná i chtěla, aby restituce prošly. Protože pak oblepí Českou republiku, můj odhad, billboardy: My to vrátíme zpátky,“ řekl dále k proceduře schvalování.
On sám osobně si myslí, že odpor k restitucím panuje v České republice napříč politickým spektrem. A dokonce prý kdyby se hlasovalo jen mezi katolíky, tak si vůbec není jistý, zda pro ně všichni zvednou ruku.
Sociální demokracie může shodit náhradovou část
„Dovedu si představit, že vyjde naturální restituce, ale sociální demokracie po příštích volbách shodí tu náhradovou část. Zákon má dvě části, tu restituční, to znamená: vydává se. A potom ta druhá, kde se stát zavazuje vyplatit ve lhůtě třiceti let jednotlivé sumy,“ řekl dále a v této souvislosti připomněl, že věřit na přísliby třiceti let je podle něj velmi troufalé.
„Na to je jediné řešení, to, které navrhoval Jan Švejnar: chce-li mít katolická církev a ostatní církve jistotu, měly by tento nárok prodat evropské nebo světové instituci. Protože kdyby se nárok řekněme 59 miliard prodal Mezinárodnímu měnovému fondu, tak ten už si to mezinárodními arbitrážemi z českého státu vytluče. Církev ne. Ještě nás čeká velký zápas,“ zmínil.
Měla být podepsána dohoda o zápůjčce
Prý ale vůbec nerozumí tomu, co se děje na Ministerstvu kultury. Zástupce ministerstva totiž podle jeho soudu měl dávno sedět s konkrétním zástupcem církve a podepsat s ním třeba dohodu o zápůjčce uměleckých děl a to proto, aby se obě strany v budoucnu třeba nepřetahovaly o konkrétní obrazy.
„Jistá míra regulace vlastnictví – teď mluvíme o obrazech, knihách, movitém majetku, mobiliářích, dále kalichy, roucha a já nevím, co všechno by tím předmětem bylo – existuje. To všechno nepochybně má patřit církvi, pokud to bylo její, ale už teď by se mělo jednat o tom, co uděláme, aby nedošlo k poškození a podobně… Kdyby se to myslelo opravdu vážně, tak by přece už paní ministryně kultury musela sedět s katolickou církví a říkat, pojďte udělat dohodu o trvalé zápůjčce. Udělejte nám přehled toho, co skutečně budete chtít fyzicky vydat,“ pronesl pak v této souvislosti.
Podle něj je to ale spíše problém vlády než církve. „Vláda by měla začít jednat. Církev může říct: Dobře, restituovali jsme obraz, židle, skleničky, vydej sem. Protože je vlastník. A pak už bude jednat z pozice vlastníka. Kdežto zájmem státu je domluvit se předem. Položil bych paní ministryni otázku: Jestliže restituční zákon předkládáte, děláte všechno proto, aby byl schválen, aby byl realizován, kde je návrh vaší dohody? To může svědčit buď o nepřipravenosti státu, nebo o tom, že si je ten stát hodně jistý, že z toho nakonec nic nebude.“
Daňová úleva je benevolence státu
Svoboda ale zdůraznil, že i když se dá předpokládat, že církev se bude o majetek starat, nezašantročí ho a ani nepřeprodá, rozhodně neměla být v zákoně daňová úleva pro případ, že se rozhodnou řády nebo dieceze nabytý majetek prodat. A to proto, aby se nemohlo stát, že třetina majetku se pak dostane do rukou "divných firem", které mají "divnou pověst".
„Konstrukce byla taková, že se neplatila daň, pokud byl majetek převeden po určité době. Aby se nedal prodat ze spekulativních důvodů. Ta úleva je benevolence státu,“ připomněl k tomu s tím, že když je někdo katolík, ještě to neznamená, že je to poctivý člověk.
V rozhovoru také zdůraznil fakt, že Česká republika nemá s Vatikánem ještě podepsanou vatikánskou smlouvu. Pokud by ale tomu tak bylo, tak by vatikánská smlouva měla přednost před zákonem, není-li ústavním.
Podle vatikánské smlouvy by to "muselo být"
„Vatikánská smlouva nebyla ratifikována, protože by církvím vznikla jakási vyšší míra jistoty garantovaná aktem, který má vyšší právní sílu než zákon… Ta smlouva dává církvím jistotu… Ale pak je tam článek, který říká, že se obě strany zavazují dokončit vzájemné majetkové narovnání. Což by vedlo k tomu, že by to muselo být,“ dodal.
Nakonec zdůraznil, že co se týče církevních restitucí, tak ministerstvo kultury má na svých webových stránkách podle něj srozumitelnou informaci, jak to s vlastnictvím církevního majetku je.
„Samozřejmě, když to bude číst pan Dolejš z KSČM, tak je to zbytečné, protože je proti a vždycky bude říkat, že restituce je dar. Pro tyhle lidi to smysl nemá. Pro ty, kdo se chtějí něco dozvědět, tam ta informace je. V tomhle ohledu se ministerstvo kultury chová velmi zodpovědně a dobře,“ uzavřel.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
