Liidovec si to vyřídil s Kalouskem a TOP 09. Řeč byla i o hazardu

Překvapilo ho i nedávné chování bývalého předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. „Slyšel jsem názor, že se definitivně zbláznil,“ konstatuje. Vysvětluje i důvody odchodu Miroslava Kalouska z KDU-ČSL. „Poslední kapkou bylo, když jako ministr financí i přes odpor vedení naší strany podepsal povolení sázkařským firmám k provozování sázení na internetu. A jsou indicie, že tyto firmy poté přispívaly na chod nově vzniklé TOP 09,“ sděluje.

Má současná vláda vaši důvěru?

Vláda má spíše moji nedůvěru. Vidím kolem ní spoustu skandálů, které se zametají pod koberec. Velice mě překvapil případ bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové. Hlavně přístupem Miroslava Kalouska, kterého chápu jako velkého pragmatika. Nečekal jsem, že bude tak ostře vystupovat proti vydání sněmovnou paní Parkanové, že proběhnou telefonáty policistům. Jeden kolega prohlásil, že Kalousek se definitivně zbláznil. Vláda by podle mě neměla být postavená na lidech, kteří opustí stranu, za kterou byli zvoleni, jak je to nyní. Narážím na stranu LIDEM Karoliny Peake.

Jaké další skandály se podle vás zametají pod koberec?

Zcela utichla kauza ProMoPro, jedna z prvních kauz Nečasovy vlády. Je to věc, která se neřeší, přitom jde o půl miliardy korun. Další je nepříjemnost s registrem vozidel. Firma, která to dělala dříve, tvrdí, že by ho uměla připravit za 6 milionů a ministerstvo financí si ho objedná za sedminásobek. Úplně nejzvláštnější je zakázka Ministerstva práce a sociálních věcí na nový systém vyplácení dávek. Původní firma by ji byla schopna udělat výrazně levněji, rozdíl se blíží až k miliardě. Na jedné straně vláda říká, že musíme šetřit a utahovat si opasky a zároveň vyhazuje zcela jednoznačně peníze z okna.

Více rozhovorů ZDE

Z vaší KDU-ČSL odešla značná část členů do TOP 09, včetně zmiňovaných Miroslava Kalouska a Vlasty Parkanové. Jak na Topku vlastně pohlížíte?

Vypadá to navenek, že od nás odešlo do TOP 09 hodně členů. Fakt ale je, že jich odešlo hodně viditelných. Celkem několik set včetně i mých kamarádů, které jsem znal z mladých křesťanských demokratů. Nemám s tím problém. Přestoupit do jiné politické strany se nedá hodnotit jako zrada či nevěra. Jako negativum ale vidím, jak se zachovali poslanci, kteří byli zvoleni za KDU-ČSL, a odešli z našeho klubu a založili klub TOP 09. To by se v politice stávat nemělo. Pokud člověk opustí svůj poslanecký klub, měl by podle mého názoru složit mandát.

Proč ale tolik lidovců odešlo do TOP 09?

Je potřeba řící, že Miroslav Kalousek je vysoce inteligentní a pro určitou skupinu lidí velice charismatickou osobou. Byla spousta indícií, že TOP 09 připravoval nejméně rok předtím, než vznikla. Na posledním sjezdu KDU-ČSL ve Vsetíně, kde byl zvolen Cyril Svoboda, je pravděpodobné, že ty rozhodující hlasy pro něj přišly z tábora Miroslava Kalouska. Cyril Svoboda byl chápán v rámci KDU-ČSL více levicově, vědělo se, že má blíž k sociální demokracii. Takže se proti němu mohla TOP 09 mnohem lépe vyhranit.

Proč vlastně podle vás začal Miroslav Kalousek přemýšlet o tom, že opustí lidovce a založí si novou stranu?

Zlom nastal v prosinci 2008, kdy nejvyšší orgán KDU-ČSL dal svým usnesením jasný podnět Miroslavu Kalouskovi, tehdejšímu ministru financí, aby nepodepisoval povolení sázkařským firmám k provozování sázení na internetu. A on ho za 14 dní podepsal. To byl poslední krok k rozkolu.

A proč tento krok ministr Kalousek učinil?

Od sázkařských firem byl nepochybně vyvinut velký tlak, jde o velký byznys. A podle některých indícií od těchto firem přes někoho přišly první příspěvky na fungování TOP 09.

Je program KDU-ČSL a TOP 09 podobný?

V některých věcech určitě ano. Ve sloganu pro volby v roce 2010 měla TOP 09 slovo Tradice. Já si pod ním představuji pojem konzervativní, což TOP 09 určitě není. Myslím, že tím některé lidi obelhala. Je to strana liberální, v některých postojích je samozřejmě pravicovější než my. Nejvíce mě uráželo v době vzniku TOP 09, když o nás Miroslav Kalousek tvrdil, že jsme socialisté, kteří chodí do kostela. Myslím si, že to tak není, jsme konzervativci s tradičními pravicovými hodnotami, ale zároveň cítíme zodpovědnost pomáhat lidem, kteří si sami pomoci nemohou. A to je sociální, nikoli socialistické.

Jak z tohoto pohledu hodnotíte reformy ministra práce a sociálních věcí Drábka?

Třeba reforma pěstounské péče je šitá horkou jehlou lidmi, kteří s tím nemají žádné zkušenosti. V Liberci nebyla za poslední rok žádná žádost České republiky o pěstounskou péči. Přitom je návrh, že za dva roky má fungovat jen pěstounská péče. Myslím, že by to mělo být mnohem důkladněji připraveno. Takto hrozí, se z toho stane jenom byznys a nebude to mít dobrý vliv na děti. Chápu snahu o regulaci využívání sociálních dávek. Ale nemyslím si, že je správné dát zakázku jedné bance, aby vytvořila tak zvané S karty. Jsou lidé, kteří dostávají příspěvek bezmocnosti. Touto kartou si můžete maximálně měsíčně vybrat 10 tisíc korun, za vyšší částku je poplatek. Ti lidé ve druhém až čtvrtém stupni berou vyšší částku, a tak dávají bance další peníze navíc. S karta je i problém pro imobilní lidi. Je to další komplikace, většinou jim doposud chodily peníze domů složenkou, teď se musí nechat dopravit na úřad, či někomu dát plnou moc.

Velmi diskutovaným tématem jsou církevní restituce. Co řeknete početným odpůrcům, kteří říkají, že přijdou náš stát na hodně peněz v době krize?

Velmi často se církevní restituce spojují pouze s katolickou církví, což není přesné. Je pravda, že dostane nejvíce, přes 90 procent. Ale části majetku se vzdala ve prospěch ostatních církví. Můj hlavní argument zní: Pokud se odškodnili ostatní, které komunistický režim okradl o majetky, má být postupováno všem stejně. A pokud prokazatelně komunistický režim okradl i církve a sebral jim majetek, tak má český stát povinost vrátit, co bylo ukradeno. Nikdo také nemluví o tom, že stát platí jednotlivým církvím příspěvek na duchovní. V rámci restitucí je připraven druhý krok – odpojení závislosti církví na státu. Během 25 let se budou příspěvky na platy duchovních postupně snižovat, až nepůjdou ze státu vůbec. Je spočítáno, že za 30 let v současném režimu by stát zaplatil na platech duchovních víc než zaplatí na restitucích. Církev dostane mnohé objekty, které nejsou v dobrém stavu. A starat se o ně bude finančně nákladné. Řada věřících si myslí, že církev na tom nebude lépe. Ale je podle mě je v pořádku, že církev bude mít zodpovědnost sama za sebe. Současný model, kdy církev dostává státní příspěvek na platy duchovních, není dobrý. I když plat duchovního je velmi nízký. Nastupují za minimální mzdu, průměrný plat duchovního v České republice je 12 tisíc hrubého měsíčně.

Čeká nás přímá volba prezidenta. Je mi jasné, že preferujete kandidátku KDU-ČSL Zuzanu Roithovou. Jak ale okomentujete dosluhujícího prezidenta Václava Klause?

Václav Klaus je bezesporu velkou osobností polistopadové politiky, ale zároveň to není můj prezident. Tím je Václav Havel. Měl jsem možnost se s ním setkat na trutnovském festivalu. Nebyl to člověk bez chyb, ale imponoval mi a věřil jsem mu. Václav Klaus byl v devadesátých letech předsedou vlády, tedy v době, kdy fungovala mnohem více ekonomika než zákony a on na tom má velký, ne-li největší podíl. V některých názorech má sice pravdu, ale většinou s ním nesouhlasím. A hlavně si myslím, že nemá právo moralizovat a kritizovat, právě kvůli tomu, jakým způsobem jako předseda vlády vedl České republiku v devadesátých letech. Na žebříčku demokratických prezidentů ho řadím na třetí až čtvrtou příčku spolu s prezidentem Benešem s tím, že ten to měl mnohem těžší.

Jako tak zvaný streetworker jste pracoval s lidmi ohroženými návykovými látkami. Starostové Šluknovského výběžku požadují zpřísnění trestů za drogy. Co si o tom myslíte?

Návrh starostů na přísnější postih uživatelů drog není krokem správným směrem. Tvrději se má postupovat proti těm, kteří drogy vyrábějí, ditribuují, převážejí přes hranice. To jsou lidé, kteří ve většině případů nejsou uživatelé drog, ale mají z nich obrovský zisk. Uživatele drog stále chápu jako nemocné lidi. Ano, mohou si za to sami. Ale stejně není tvrdě postupováno proti člověku, který se celý život přejídá, i když ví, že mu to škodí. A z našich daní se pak platí jeho léčba. Jeho chování sice většinou neobtěžuje okolí, ale on ví, že dělá něco špatně a nebojuje s tím. Přitom je tu spousta ordinací, která mu ochotně poradí. Já jsem svoji činnost viděl jako snahu ochránit většinovou společnost. Co je horšího, než když uživatelé drog vyhodí injekční stříkačku na ulici či do pískoviště. My jsme zabraňovali tomu, aby se tyto použité, často infikované injekční jehly povalovaly volně. Zároveň jsme ty lidi nabádali, aby se měli trochu rádi. Protože každý uživatel tvrdých drog postupně přestane mít rád své okolí i sám sebe a má rád jen tu drogu. Ten člověk musí chtít přestat sám, takže ho k tomu musíte motivovat.

Na závěr mám libereckou otázku, která ale místní velice zajímá. Máte jako náměstek na starosti příspěvkové organizace města – divadla, zoo, botanickou zahradu. Liberec je zatížen splátkami dvoumiliardového dluhu a peněz se mu nedostává. Jaká je budoucnost těchto institucí?

Uvědomuji si, že situace není příliš růžová. Snažím se přesvědčit kolegy, abychom v rámci rozpočtových opatření postupně ještě příspěvek města navýšili. Podařilo se nám to na posledním zastupitelstvu v případě Divadla F. X. Šaldy o pět milionů korun, chystáme se navýšit příspěvek i zoologické zahradě. Snažíme se i mimo rozpočet města od různých sponzorů získat další finance. Chtěl bych těmto organizacím dát určitou jistotu, proto s nimi připravujeme smlouvu na 4 roky, kde jim zastupitelstvo garantuje určitou částku. Divadlo F. X. Šaldy nemůže fungovat za méně než 68 milionů korun příspěvku od města, zoo potřebuje 23 milionů, 10 milionů Naivní a botanická. A to zde není žádný prostor na rozvoj, takže by potřebovaly ještě o něco více. Liberec je fenoménem v tom, že jako jediné stotisícové město – ve srovnání s Olomoucí, Hradcem Králové, Českými Budějovicemi – má třísouborové velké divadlo, kvalitní a prestižní loutkářské divadlo, nejstarší zoologickou i botanickou v České republice. To žádné jiné takto velké město nemá. V situaci, kdy je Liberec zatížen velkými splátkami, většinu výdajů má mandatorních – to znamená, že je dopředu jasné, kam půjdou – tak se nedostává mnoho volných prostředků. Přesto věřím tomu, že se prostředky na chod i rozvoj těchto institucí najdou.

Kamil Jan Svoboda
náměstek primátorky Liberce pro školství, kulturu a sociální oblast za uskupení Liberec občanům
člen KDU-ČSL od roku 1998
předseda okresního výboru KDU-ČSL
místopředseda krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji
člen celostátního výboru KDU-ČSL – což je širší vedení strany
od roku 2006 zastupitelem v Liberci a Vratislavicích
2007-2008 místostarosta Vratislavic nad Nisou – liberecké čtvrti, která má svoji autonomii
pracoval jako průvodce na zámcích ve Frýdlantě a Sychrově, instruktor sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých, vedoucí terénní služby pro lidi ohrožené drogou, koordinátor humanitární organizace Hand for Help
ženatý, dvě dcery