Naplní přímá volba prezidenta očekávání občanů, nebo přinese další zklamání a deziluzi? Na tuto otázku se tento týden v jedné z olomouckých kaváren snažil nalézt odpověď politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého. Podle něj fakt, že budeme moci volit hlavu státu přímo, může přinést řadu nepříjemností.
Přímá volba může posílit prezidentovy ambice
„Pouštíme se do nejistoty. Podstupujeme rizika, která bychom jako stát podstupovat nemuseli, protože je nemáme zapotřebí. Přímá volba může posílit prezidentovy ambice ještě aktivněji zasahovat do politiky a změnit rozložení sil uvnitř exekutivy. Silný mandát od obyvatel, který získá prezident díky přímé volbě, je totiž něco nesrovnatelného s přímou legitimitou odvozenou od třeba velmi křehké většiny v Poslanecké sněmovně, kterou má vláda a premiér,“ sdělil několika desítkám přítomných studentů Lebeda.
Psali jsme:
Prezident by tak podle něj mohl například začít pravidelně navštěvovat jednání vlády a mohl by se začít chovat tak, že vládu začne v podstatě úkolovat. „Může dojít také k situaci, kdy vzejde prezident ze stejné strany jako premiér a pak bude rozhodující, kdo z nich je větší autorita, ten pak bude dominovat exekutivě. Pokud se vám to zdá absurdní, stačí se podívat do Francie,“ doplnil docent a vedoucí katedry politologie olomoucké univerzity s tím, že poté už není daleko k tomu, aby prezident řekl premiérovi, že dělá svoji práci špatně a měl by tedy odejít. „A premiér to udělá, protože jeho prezident je zároveň jeho stranický kolega, který má větší autoritu a strana se postaví za prezidenta,“ vysvětlil Lebeda.
- TÉMA: Přímá volba prezidenta
Více konfliktů mezi politiky
Další riziko podle Lebedy spočívá v potenciálním zvýšení politických konfliktů mezi ústavně-politickými institucemi. „Kompetenční střety mezi vládou a prezidentem už si občas zažíváme i dnes, zejména v oblasti zahraniční politiky, vztahu k EU, kdy vláda má jinou zahraniční politiku, než kterou pak realizuje prezident. Nedokážeme hovořit navenek jednotným hlasem. Naštěstí si na to už naši partneři v zahraničí zvykli, ale není to dobrá vizitka. Pokud bychom takovéto střety měli i v jiných oblastech, tak už to začíná být velmi vážný problém,“obává se politolog.
Ideální je konstituční monarcha
Na přednášce se hovořilo ale také o přínosech přímé volby. Ty však odborník vnímá jako sporné. „Za přínos zastánci považují odstranění problematicky probíhající a někdy nedůstojné nepřímé volby parlamentem, jaké jsme byli svědkem v roce 2008. Ale tuto nedůstojnou volbu by šlo odstranit i jednoduchými zásahy do jednacího řádu sněmovny, v němž by bylo jasně dáno, zda se má volit prezident tajně nebo veřejně,“ argumentoval Lebeda.
Psali jsme:
Řada zastánců také například tvrdí, že se přímou volbou posílí prezident jako integrující prvek politického systému, namítl jeden z posluchačů. „Já si to nemyslím. Když se podíváte na hlavy států napříč Evropou, tak zjistíte, že čím více politická ta hlava státu je, tím méně integrující dokáže být. Navíc přímo volená hlava státu bude muset projít volebním soubojem, bude muset voličům něco slíbit, bude se nějak profilovat a v této chvíli se stává politikem a začíná společnost rozdělovat, protože část společnosti volí jiné kandidáty. Ideální hlavou státu, která tmelí společnost, je konstituční monarcha, protože ten je přijatelný pro větší podíl společnosti než prezident volený přímo nebo nepřímo. Přímou volbou ztrácíme hlavu státu, která je přijatelná pro široké spektrum lidí, právě proto, že ji nevolí,“ oponoval odborník na volby a volební systémy.
Následně Lebeda oponoval také tvrzení kolegy Jiřího Peheho o tom, že přímo volený prezident bude protiváhou vlivu politických stran. „Kde zastánci tohoto názoru vůbec berou jistotu, že prezident bude v dlouhodobé perspektivě nestranický, nadstranický nebo nezávislý na politických stranách? V Evropě naprosto převažují prezidenti, kteří vzešli z politických stran. Je to logické, protože strany produkují politiky a ti se ucházejí o tento úřad. Třeba se ale pletu a Česko bude nějakým zvláštním ostrůvkem uvnitř Evropy a vytvoří si tradici jinou,“ připouští Lebeda.
Problémem jsou slabé vlády
Poté se téma diskuse stočilo směrem k otázce funkčnosti parlamentního režimu u nás. „Je u nás dysfunkční parlamentní režim? Ne. U nás jsou dysfunkční parlamentní vlády, a to by se mělo řešit," řekl politolog. Na dotaz jedné ze studentek, jak řešit problém slabých vlád, Lebeda odpověděl: „Na to jsou recepty. Jeden z nich je změna volebního systému. To znamená zavést takový systém, který umožní vládám sestavovat pohodlnější většiny. Já osobně bych preferoval takový volební systém, který by u nás vyprodukoval parlament složený z menšího počtu stran, kde by v podstatě vznikaly vlády v podobě dvoučlenných koalic po vzoru Spolkové republiky Německo," uvedl.
Populismus a hospodářská krize = přímá volba
Na závěr přednášky byla řeč o tom, proč právě nyní byla zavedena přímá volba prezidenta. „Dneska máme silnou ekonomickou krizi a politickým stranám chybí pozitivní bod. To možná mohl být ten drobný kamínek na vahách, který přispěl k tomu, že strany potřebovaly alespoň nějaké plus získat. A když nemohou voličům dát větší ekonomický růst a zaměstnanost, tak jim aspoň dají to, co v tuhletu chvíli reálně mohou udělat, protože nic z toho ostatního udělat nemohou,“ uvedl politolog s tím, že na hodnocení toho, jak se u nás přímá volba ujala, si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. „Možná za dvanáct let můžeme začít dělat závěry, zda se přímá volba u nás ujala s těmi riziky, o kterých jsem hovořil, anebo jsem jen zbytečně strašil a nakonec je to podobně bezproblémové jako v sousedním Rakousku,“ uzavřel.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
