V tomto případě nejde totiž o osvobození pachatelů malých krádeží nebo neúmyslných dopravních nehod, ale o podvodníky, korupčníky a defraudanty, kteří vyváznou bez trestu. Často díky tomu, že obstrukcemi úspěšně protahovali vyšetřování i soudní jednání případů.
Advokát: Souhlasím, že podezřelý unikne trestu, když jeho případ nebyl za léta uzavřen
Co zastavení trestního stíhání podle advokáta a vysokoškolského pedagoga Jaroslava Kuby znamená? „Podezřelý, kterému hrozí trest odnětí svobody až 10 let, a jehož případ nebyly orgány činné v trestním řízení schopny po více než osmi letech vyřešit, neřku-li jej pravomocně odsoudit, tak unikne odsouzení a trestu. S takovýmto konstatováním lze souhlasit,“ říká právník.
Za amnestii je odpovědná vláda
Průtahy podle advokáta Jaroslava Kuby mohou totiž mít příčinu nejen v obstrukcích. „Mohou je způsobit i například návrhy na provedení důkazů, kterým orgány činné v trestním řízení odmítají vyhovět. A tak obhájcům nezbývá, než je uplatňovat i mimořádnými opravnými prostředky, což je často spojeno s plynutím času, než odvolací instance uzná pochybení učiněné na nižším stupni. Jako obhájce jsem se nejednou dočkal zproštění klienta až po provedení odmítaných návrhů, které již od počátku nasvědčovaly, že se nemohl inkriminovaného skutku dopustit,“ vysvětlil Jaroslav Kuba.
A současně upozornil, že prezident postupoval podle článku 63 Ústavy. „Jeho rozhodnutí vyžaduje k nabytí platnosti spolupodpis premiéra, a tudíž za toto rozhodnutí odpovídá vláda,“ dodal právník.
Každý případ, který se táhne, by se měl posuzovat zvlášť
Advokát Milan Hulík upozornil, že i Ústavní soud se zabýval případy, kdy soudní řízení trvala nepřiměřeně dlouho. Ústavní soud v minulosti odkázal na princip proporcionality v souvislosti s právem na spravedlivý proces a vyřízení trestní věci v přijatelné lhůtě. Podle citovaného rozhodnutí Ústavního soudu České republiky, „jde-li o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, je zřejmé, že zároveň je třeba zkoumat, zda zásah do osobní svobody stěžovatele obecně ústavním pořádkem předvídaný, je v souvislosti s délkou řízení ještě proporcionálním zásahem, či nikoliv. V souvislosti s touto věcí je třeba zkoumat, faktory, které jsou významné pro posouzení délky řízení, a faktory důležité pro posouzení účelu trestu, tak jak je vymezuje trestní zákon“.
Doba mezi trestným jednáním a uložením trestu nemá být neúměrně dlouhá
Podle nálezu Ústavního soudu je nepochybné, že s prodlužující se délkou řízení se vytrácí základní vztah mezi trestným činem a ukládaným trestem. Doba mezi trestným jednáním stěžovatele a vynesením konečného rozhodnutí má bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétního trestu dosaženo. Se zvětšujícím se časovým odstupem od spáchání trestných činů se podle Ústavního soudu oslabuje jak prvek individuální, tak i generální prevence.
„To tím spíše za situace, kdy v trestním řízení bylo osvědčeno, že posuzované jednání stěžovatele je v jeho životě jistým excesem, který se vymyká jinak bezúhonnému způsobu života, který vedl před a zejména po spáchání trestné činnosti. Rovněž způsobilost trestu výchovně působit na společnost je po tak dlouhé době velmi snížena. Tím spíše tam, kde společnost v mezidobí prošla hlubokými změnami v průběhu transformace hospodářské, sociální i právní a byla v mezidobí konfrontována s mnohem složitějšími a nebezpečnějšími formami hospodářské kriminality,“ konstatoval Ústavní soud.
Proč se má amnestie týkat vlajkové lodi korupce – Berkova případu?
Mezi závažné formy hospodářské kriminality patří nepochybně podvod, korupce a zpronevěra, tedy trestné činy, jejichž stíhání má být podle amnestie prezidenta Václava Klause zastaveno, pokud se trestí stíhání táhne přes osm let. Pravděpodobně bude zastaven případ kladenských hutí Poldi, v níž figuruje bývalý výkonný ředitel hutí Marko Stehlík, nebo kauza manažerů zkrachovalé Union banky a řada dalších závažných případů.
„Proč by se však amnestie měla týkat soudce Berky, což je vlajková loď korupce, podnikatelů Pitra, Chvalovského nebo manažerů H-systému?,“ diví se advokát Hulík, člen výboru iniciativy Veřejnost proti korupci.
Od prezidenta je to rána pod pás orgánům činným v trestním řízení
Krok prezidenta je podle odborníků o to podivnější, že přístup orgánů činných v trestním řízení, kteří byli v citlivých kauzách tunelářů a korupčníků pod velkým politickým tlakem, se v poslední době začal postupně měnit. Kromě nových případů korupce – třeba exhejtmana Středočeského kraje a poslance Davida Ratha – se začali vyšetřovatelé a státní zástupci zabývat i starými případy, jako byla Mostecká uhelná nebo podvody Františka Chvalovského.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
