Podle veškerých informací ale není pravděpodobné, že by soud do dnešního poledne stihnul o žádosti sociálních demokratů rozhodnout. Nejbližší zasedání pléna je totiž až v úterý, teoreticky by se ale soudci mohli sejít na mimořádné schůzi.
„Politické grémium ČSSD vyzvalo vládu Petra Nečase, aby odložila podpis smluv s církvemi po dobu, než Ústavní soud posoudí příslušný zákon na základě ústavních stížností. Nevidíme důvod, aby vláda takovým způsobem spěchala. Účelem vlády je zřejmě vyvinout tlak na Ústavní soud,“ poznamenal Bohuslav Sobotka na dnešním brífinku.
„Nehrozí tady žádné nebezpečí, nehrozí tady žádné prodlení ze strany státu,“ zdůraznil přitom stranický předseda. Stát má totiž na podpisy smluv čas do konce září.
„Vláda má čas, má možnost podepsat smlouvy až do 30. září 2013. Proto by dnes kabinet rozhodně neměl smlouvy podepisovat. Vláda by měla vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl také Sobotka.
ČSSD argumentuje tím, že po uzavření smluv by soudní kontrola zákona o církevních restitucích byla už jen formálním aktem. O přezkoumání normy přitom požádali Ústavní soud jak sociální demokraté, tak Věci veřejné a komunisté.
„Postup vlády je v této věci velmi nekorektní, požádali jsme tak soud o přednostní vyřízení naší ústavní stížnosti,“ připomněl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Pokud by soud předběžným opatřením nezakázal podpis smluv, měl by podle ČSSD zakázat alespoň jejich plnění, a to až do rozhodnutí o návrzích opozice na zrušení církevních restitucí.
„V případě, že by se Ústavnímu soudu nepodařilo dnes rozhodnout, žádáme, aby nařídil neplnění těchto smluv. To je také jedna z formulací, kterou jsme u Ústavního soudu v žádosti podali,“ vysvětlil Zaorálek.
Také připomněl fakt, proč Ústavní soud může část zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi zrušit. Je to prý proto, že není zcela zaručena stabilita vlády. „Stabilita vlády není stoprocentní,“ podotkl.
Zaporálek i Sobotka také zopakovali, že podpisem smluv by se podle ČSSD fakticky naplnil zákon o církevních restitucích a jeho soudní přezkum by částečně ztratil smysl. "Aktivismus vlády spočívající v ignorování zahájených řízení u Ústavního soudu a její aktuálně uskutečňovaná opatření mají znaky svévole a narušují dělbu moci," stojí pak v návrhu ČSSD na předběžné opatření.
Smlouvy mají podepsány se 16 církvemi
Premiér Petr Nečas se právě dnes v poledne sejde s představiteli 16 církví a náboženských společností a chce s nimi podepsat smlouvy o finančním vyrovnání. Na jejich základě ČR v následujících třech desetiletích církvím zaplatí desítky miliard korun, a naopak postupně sníží a nakonec zcela přestane vyplácet pravidelné roční příspěvky na činnost.
Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Ke společnému podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.
Návrh od ČSSD mají všichni soudci
ČTK připomněla, že o návrhu na předběžné opatření musí jednat plénum Ústavního soudu, které svolává a jeho agendu určuje předseda Pavel Rychetský.
"Toho jsem o návrhu ihned informoval, plénum je svoláno (zatím) na úterý, návrh bude na jednání zařazen," řekl pro ČTK generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Návrh od ČSSD už ve čtvrtek večer dostali k dispozici elektronickou poštou podle něj také všichni soudci. „Každý se s ním může ihned seznámit, případně iniciovat u předsedy mimořádné svolání pléna a zařazení na program," doplnil Langášek.
Podle zákona může Ústavní soud předběžným opatřením přikázat orgánu veřejné moci, aby nepokračoval v určitém zásahu, pokud hrozí vážná škoda, újma, násilný zásah, případně pokud je ohrožen jiný závažný veřejný zájem. O předběžném opatření může soud rozhodnout v neveřejném jednání, v naléhavých případech si nemusí vyžádat ani vyjádření ostatních účastníků řízení. Opatření pozbude platnosti v okamžiku vyhlášení finálního nálezu Ústavního soudu v dané kauze - v tomto případě by to bylo rozhodnutí o návrhu na zrušení církevních restitucí.
Smlouvy se týkají jen peněz
Dnes podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na římskokatolickou církev. K podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
