Proti podpisu smluv s církvemi protestovala ve čtvrtek a také v pátek ráno ČSSD. Veřejně vyzvala premiéra, aby s podpisy posečkal minimálně do doby, než rozhodne Ústavní soud o stížnostech tří politických stran. K Ústavnímu soudu navíc sociální demokraté poslali žádost o předběžné opatření, které by podpisy případně zakázalo.
„Já bych na místě premiéra, pokud byl termín podpisu smluv s církvemi až do září, počkal na rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl nyní i nastupující prezident Miloš Zeman.
Problém je však v tom, že soudci Ústavního soudu se dnes nesejdou, a to hlavně kvůli tomu, že podnět od ČSSD dostali na poslední chvíli - elektronicky ve čtvrtek večer, písemně pak dnes ráno. Svolání pléna ÚS je prý naplánováno až na úterý dopoledne, kdy bude přítomno deset soudců, nestane-li se něco mimořádného.
„Návrh na předběžné opatření byl dodatečně zařazen na jednání pléna," uvedl ale dnes generální sekretář ÚS Tomáš Langášek. I on ale již dal pro média prohlášení, že by bylo od vlády korektní a zodpovědné, kdyby s podpisem smluv s církvemi nespěchala a počkala skutečně až na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o návrzích na zrušení zákona o církevních restitucích, jak také nyní žádala ČSSD.
Na druhou stranu Langášek podotkl, že nic nebránilo navrhovatelům učinit návrh na předběžné opatření již v návrhu na zahájení řízení, případně dříve než ve čtvrtek. Plénum by podle něj totiž ani dnes - v případě mimořádné schůze - nebylo usnášeníschopné. Soudců totiž musí být alespoň deset z 15. Jenže douhodobě soudu chybí tři členové, další dva mají dovolenou, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský měl na dnešek naplánovaný zdravotní zákrok.
Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je začala vpoledne podepisovat s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na římskokatolickou církev. K podpisu se jako jediná ze 17 církví, jichž se vypořádání týká, zatím nepřipojí Bratrská jednota baptistů.
Ústavní soud nyní kromě žádosti ČSSD na předběžné opatření eviduje tři návrhy opozičních zákonodárců na zrušení celého zákona o církevních restitucích. Stížnost podali sociální demokraté, Věci veřejné s podporou skupiny senátorů a a také komunisté.
Ráno jednalo grémium ČSSD
Politické grémium ČSSD se dnes ráno podle informací stranického předsedy Bohuslava Sobotky usneslo na tom, že veřejně vyzve vládu Petra Nečase, aby odložila podpis smluv s církvemi po dobu, než Ústavní soud posoudí příslušný zákon na základě ústavních stížností.
„Nevidíme důvod, aby vláda takovým způsobem spěchala. Účelem vlády je zřejmě vyvinout tlak na Ústavní soud,“ poznamenal Sobotka na dnešním dopoledním brífinku.
„Nehrozí tady žádné nebezpečí, nehrozí tady žádné prodlení ze strany státu,“ zdůraznil přitom s tím, že stát má na podpisy smluv čas do konce září. „Vláda má čas, má možnost podepsat smlouvy až do 30. září 2013. Proto by dnes kabinet rozhodně neměl smlouvy podepisovat. Vláda by měla vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl také Sobotka.
Pokud by soud předběžným opatřením nezakázal podpis smluv, měl by podle ČSSD zakázat alespoň jejich plnění, a to až do rozhodnutí o návrzích opozice na zrušení církevních restitucí.
„V případě, že by se Ústavnímu soudu nepodařilo dnes rozhodnout, žádáme, aby nařídil neplnění těchto smluv. To je také jedna z formulací, kterou jsme u Ústavního soudu v žádosti podali,“ dodal k tomu místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Psali jsme:
autor: olb
