„Interpretace pravomocí a dezinpretace ústavy podle toho, jak se to komu hodí, je hrozně nebezpečné pro jakýkoli systém, protože každý systém má mít jasná pravidla,“ řekla politoložka. Proto ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause považuje za prospěšnou.
Ani hlava státu nestojí nad ústavou a zákony
Profesorka Dvořáková je přesvědčena, že ani nejvyšší ústavní činitel se nemůže chovat jako monarcha, který stojí nad ústavou a zákony. „Jsme v situaci, kdy se hlava státu pohybuje na hraně, nebo dokonce překračuje hranu ústavy,“ upozornila na další kontroverzní kroky Václava Klause, které senátoři neuvedli mezi pět nejvážnějších v ústavní žalobě proti prezidentovi. Připomněla třeba situaci po volbách v roce 2006, kdy prezident téměř sedm měsíců nejmenoval premiéra, nebo když na návrh premiéra Petra Nečase odmítl odvolat ministra školství Josefa Dobeše.
„Podle textu ústavy není jasné, za jak dlouho může prezident jmenovat premiéra, jednou to nechal téměř sedm měsíců, podruhé ho jmenoval do čtrnácti dnů,“ řekla ParlamentnímListům.cz. „Prezident, který nenese odpovědnost za vládnutí, se nemůže chovat jako absolutní monarcha. Kdo nenese odpovědnost, nemůže rozhodovat“
Psali jsme:
Senát jinou možnost neměl
Profesorka Dvořáková připouští, že konstrukce činu velezrady, z níž je Václav Klaus obviněn Senátem, je mnohem složitější, proto pravděpodobnost, že Ústavní soud potvrdí, že se Václav Klaus velezrady dopustil, je podle ní „hodně malá“. Vysvětluje, že Senát nemá jinou možnost, jak reagovat, pokud se domnívá, že se hlava státu dopouští porušování ústavy a zákonů.
Ale upozorňuje, že na pěti podnětech, které senátoři uvádějí jako důvody žaloby, například že Václav Klaus nepodepsal mezinárodní smlouvy, nejmenoval soudce a ani svůj krok nezdůvodnil, i když mu to nařídil soud, jsou minimálně porušením prezidentského slibu, v němž hlava státu při inauguraci slibuje, že bude zachovávat ústavu a zákony a úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu. „Bylo by dobře, kdyby se Ústavní soud k takovému jednání vyjádřil. Za dvacet let už se nahromadilo tolik kroků prezidentů, a to za Václava Havla, ale mnohem více v období Václava Klause,“ objasňuje politoložka, proč považuje podání žaloby za prospěšné.
Psali jsme:
Nikdo nemůže tvrdit, že žaloba má za cíl změnu mocenských poměrů
Fakt, že žaloba byla podána až nyní, těsně před ukončením prezidentského mandátu, je podle Vladimíry Dvořákové dobře, protože nikdo nemůže tvrdit, že má za cíl změnu mocenských poměrů. „Naopak, hlavním důvodem je vyjasnit, co hlava státu může a nemůže. A to je důležité i pro budoucnost,“ uvedla. Proto se nediví, že žalobu kritizuje i nově zvolený prezident Miloš Zeman.
„Nelíbí se mu, pokud Ústavní soud vymezí prezidentské pravomoci, protože to bude omezovat i jeho prostor,“ soudí politoložka. Ale zdůraznila, že by bylo potřebné, kdyby Ústavní soud udělal komentář k jednotlivým bodům, které senátoři žalují, a řekl, co ústava prezidentovi umožňuje. „To by učinilo v některých otázkách českou politiku předvídatelnější,“ míní. I když ani ústavní soudci nemají „patent na rozum“, ale když vydají stanovisko, je závazné pro všechny.
Kritici nepřicházejí s argumenty
Argumenty kritiků žaloby na Václava Klause označuje Dvořáková za zavádějící. „Je zajímavé, že lidé, kteří vystupují na podporu Klause, nikdy neuvádějí argumenty, proč může takové věci dělat, ale útočí slovy, že se někdo chce zviditelnit, nebo že někdo chce Václava Klause očernit, pošpinit, nebo že senátoři dělají ostudu v zahraničí. Jako kdyby k té ostudě v zahraničí nepřispěl Václav Klaus sám. Nejen amnestií, ale i způsobem svého chování,“ namítá politoložka.
Žalobu Senátu označil sám Václav Klaus za politický souboj skupiny senátorů s ním. Má podle něj i souvislost s volebním sjezdem ČSSD, který se uskuteční v půlce března. Politoložka ovšem odmítá, že za žalobou stály politické zájmy senátorů, protože mezi zákonodárci, kteří se pod návrh žaloby podepsali, jsou i nezávislí senátoři - ekonom Libor Michálek, lékařka Alena Dernerová nebo bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Základní principy spravedlnosti je nutné hájit
Podle politoložky není dostatečně zdůrazněno, že novoroční vyhlášení amnestie bylo posledním hřebíčkem do rakve. „Přispělo k obrovskému naštvání lidí. Nejde jen o to, kdo a jak byl propuštěn, nebo o to, že se zhoršuje postavení obětí trestných činů, protože budou mít menší šanci dostat zpátky své majetky. Ale pro mnoho lidí je klíčová otázka spravedlnosti. Klausovi se podařilo vytvořit pocit, že elementární principy spravedlnosti tady neexistují,“ připomněla profesorka Dvořáková obrovskou vlnu emocí, která se zvedla ve veřejnosti po vyhlášení amnestie, když se začalo ukazovat, jakých závažných hospodářských kauz se dotkne.
Musíme si prý uvědomit, že apel na senátory z občanských sdružení, od osobností i z veřejnosti byl obrovský. „Byla tu velká mobilizace lidí, aktivně podepisovali petice, vyzývali senátory, aby nějak reagovali. Takže senátoři nehráli nějaké mocenské hry mimo realitu společnosti, jak je někteří politici obviňují, ale jejich kroky velmi výrazně odpovídaly mentalitě ve společnosti,“ zdůraznila politoložka. Senátoři vyslali poselství, a to je podle ní klíčové, že „základní principy spravedlnosti v této zemi je nutné hájit“.
Psali jsme:
Amnestie zůstane spjata se jménem Václava Klause
I když podle profesorky byla amnestie pro veřejnost klíčovým důvodem k nespokojenosti s prezidentem Václavem Klausem, i další body, uvedené v žalobě, jsou podle ní velmi závažné. „Amnestii dávám za vinu i premiérovi a vládě, která měla zasáhnout, bez podpisu premiéra by nemohla být vyhlášena, nese za ni tedy odpovědnost. Ale pro většinu občanů zůstane spjata se jménem Václava Klause, protože ji vymyslel a vyhlásil,“ konstatuje. Byla podle ní chyba, že amnestie šla i mimo legislativní odbor Pražského hradu, protože prezidentský úřad je instituce, která je součástí státní správy a musí postupovat standardně, jak je běžné u úřadů státní správy.
Klausův návrat do politiky neočekává
Bude ústavní žaloba na Václava Klause znamenat konec jeho politické kariéry, nebo naopak můžeme očekávat jeho zmrtvýchvstání, jak se to stalo po tzv. Sarajevském atentátu? Sám Václav Klaus včera v rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že pokud budou jeho političtí odpůrci v boji proti němu pokračovat, donutí ho, aby je v politickém boji porazil. Ale Vladimíra Dvořáková si myslí, že žaloba spíš ukončí konec jeho politické kariéry, ať už dopadne u Ústavního soudu jakkoli. „Václav Klaus je silný politik, ale roli tu hraje i určitý věk. Pokud se bude česká politická scéna vyvíjet pokud možno normálně, tak bych Klausův návrat do politiky neočekávala,“ potvrdila politoložka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
