„Už mne ten letitý boj dostrkat úředníky ministerstev k tomu, aby konečně něco udělali s příslušnou legislativou, zmáhá,“ přiznal v rozhovoru ParlamentníchListů.cz pronajímatel bytů Karel Polata, který byl hostem čtvrtečního debatního pořadu České televize Máte slovo.
Pořad měl v rámci tématu „Chybějící sociální bydlení“ upozornit na to, že lidé s nízkými příjmy často končí na ulici a uchylují se pak do ubytoven. A to jen kvůli špatně nastaveným zákonům. Je tady totiž špatná praxe pomoci od státu v rámci příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Doplatek na bydlení totiž dostávají jen ubytovny, nikoliv třeba pronajímatel bytů. Navíc na ubytovnách lidé leckdy nakonec platí mnohem vyšší nájemné, než v běžném bytě. A ministerstva? Ta – jak vysvětlil ParlamentnímListům.cz podnikatel Polata - spolu při řešení těchto potíží vůbec nespolupracují.
„Já bych skutečně rád pronajímal byty i sociálně potřebným, ovšem bez nějakého enormního rizika. V současnosti si ovšem každý svéprávný pronajímatel velmi dobře rozmyslí, jestli skutečně pronajme byt sociálně slabší rodině s dětmi. Hrozí tady totiž velké nebezpečí, že po dlouhou řadu měsíců – v případě, když ta rodina přestane platit nájem – všechno ponese na svých bedrech sám,“ vysvětlil Polata.
Podle něj se začnou dít nepochopitelné věci ve chvíli, když rodinu ze svého bytu nechá vystěhovat, neboť dluží třeba nájem za osm měsíců.
„Oni pak často odejdou na ubytovnu, jenže v tom případě jim stát – dokonce ten samý úřad - začne vyplácet tři a půl tisíce na hlavu jako doplatek na bydlení a to každému členu domácnosti. Příspěvek na bydlení, tedy na nájem, ale on dostat nemůže, neboť dluží. Jen připomínám, že příspěvek na bydlení nikdo nemůže dostat už od okamžiku, kdy dluží za jeden jediný nájem. Doplatek na bydlení je ale sociální dávka, která se poskytuje podle jiného zákona, než je příspěvek na bydlení. Navíc tuto dávku ve výši tři a půl tisíce korun na každého jednotlivce majitel ubytovny dostává automaticky bez toho, aby se s někým osm měsíců dohadoval,“ připomněl dále Polata.
Sešel se i s Nečasem a Škromachem
Tenhle rozpor v zákonech ho ale prý pěkně míchá. A to dokonce tak, že se v minulých letech sešel hned s dvěma ministry práce a sociálních věcí – Zdeňkem Škromachem (ČSSD) a Petrem Nečasem (ODS).
„Dokonce i Zdeněk Škromach mi řekl, že je vše v pořádku, že nemusím nic řešit. Když jsem pak v roce 2007 seděl v kanceláři s tehdejším ministrem Petrem Nečasem, byl tam i náměstek Ministerstva místního rozvoje Miroslav Kalous. Tedy ten, co byl se mnou ve čtvrtek v pořadu Máte slovo také jako jeden z diskutujících. Výsledkem toho setkání v roce 2007 bylo, že jsem dostal z ministerstva dopis, že je nutné, aby se celá věc řešila a to v rámci komise mezi ministerstvem sociálních věcí a ministerstvem pro místní rozvoj. Jenže ta komise se stejně nikdy nesešla. Čtyřikrát jsem to urgoval a pak jsem dostal dopis od obou ministerstev, že je vše v pořádku a nic se měnit nebude. Když tam ale v tom pořadu řekl včera najednou náměstek Kalous, že to do půl roku budou řešit, no tak tomu nevěřím ani na vteřinu!“ sdělil Polata své rozhořčení ze slov náměstka.
Prý je někdy přímo zděšený tím, jaký je přístup úředníků státních institucí zvláště k sociálně slabším rodinám s malými dětmi.
Pro ně je partnerem ubytovna
„Když ty rodiny odchází z bytů do ubytovny, pak ten stát vynakládá daleko větší prostředky majiteli ubytovny, než když by ty problémy řešil s námi jako pronajímateli. Ale tato věc, tento rozpor, nikoho nezajímá. Já jsem dokonce nabyl přesvědčení, či dojem, že pronajímatel bytu není pro stát žádným partnerem. Pro něj je partnerem ubytovna, které ale zcela bez problémů a dokonce i bez souhlasu klienta automaticky stát rovnou posílá dávky. Mne však hodně vadí, že ty příspěvky nemůže dostat někdo, kdo poskytuje klasický nájemní byt, ovšem může je dostat někdo, kdo poskytuje jen přístřeší, nebo ubytovnu,“ zopakoval pak pronajímatel bytů největší malér.
Přitom však zdůraznil, že jeho zájmem není rozhodně vyhazovat lidi, když dluží, z bytu.
„Je to sice právo pronajímatele, tedy po třech měsících dluhu dát výpověď, já se ale snažím všechny věci kolem bydlení řešit osobně a se všemi těmi nájemníky také mluvím osobně. Kupříkladu mám nyní ´na krku´ poloslepého dědečka, který už špatně chodí a chci všechno řešit rovnou s ním. Třeba mu ty dluhy nakonec odepíšu... Někdy to udělám i u rodiny s dětmi, neboť vím, jak by všichni skončili - rodina v exekuci a na sociální právní ochraně dětí jim nakonec řeknou, že budou jednat podle zákona o rodině a tak děti dají do ústavní péče,“ připomněl Polata úskalí české legislativy. K tomu zdůraznil, že jeden měsíc ústavní výchovy dokonce přijde stát až na 25 tisíc korun a to na jedno dítě.
Řeknou jen: my s tím nic neuděláme!
„Na jedné straně se šetří a na straně druhé se ty peníze vyhazují. To ale není řešení....mne pak nakonec zbývají v ruce jako majiteli ne ubytovny, ale řádného bytu pronajímaného podle občanského zákoníka, desetisícové nevymahatelné dluhy. Ti úředníci by přitom měli být rádi, když jim sdělím, že začíná být u někoho problém, tedy když někdo dluží prozatím jen málo, třeba jen za jeden, či dva měsíce. Jenže když to řeknu, tak pokaždé dostanu tu samou odpověď: My s tím nemůže nic dělat. Ani příspěvek jim nedáme. Začneme to řešit v okamžiku, až ta rodina bude na ulici,“ dodal pro ParlamentníListy.cz roztrpčeně Polata.
Co říká zákon?
Jaký je ale výpočet příspěvku na bydlení v roce 2013? Zákon říká, že „příspěvek na bydlení pomáhá s úhradou nákladů na bydlení rodinám i jednotlivcům s nižšími příjmy“. Poskytování příspěvku na bydlení se posuzuje pak podle výše příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.
Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a další náklady související s užíváním bytu (zejména energie, vodné a stočné, odpady, vytápění), u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v § 25 zákona o státní sociální podpoře. Pro zjištění nároku a výpočet výše příspěvku na bydlení se posuzují náklady na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Kdy doplatek na bydlení?
Osoby s nízkými příjmy mají možnost získat pomoc a to v podobě doplatku na bydlení. Podmínkou získání nároku na tuto dávku je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Na doplatek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu při užívání bytu, jehož příjem (či příjem společně posuzovaných osob) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí (či částka živobytí společně posuzovaných osob).
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Olga Böhmová
