Nový papež, šestasedmdesátiletý muž pocházející z Latinské Ameriky, přijal před několika týdny po svém zvolení jako první z papežů jméno František. Oproti svým předchůdcům se však, jak se zdá, liší i některými dalšími činy či prohlášeními a názory. Vyslovuje se pro solidaritu s chudými a pro sociální spravedlnost, odmítl bydlet v přepychové arcibiskupské rezidenci a dal přednost jednoduchému, menšímu bytu na okraji Buenos Aires.
Za to si však nečekaně i z řad církve (napříkl. ruských pravoslavných) vysloužil kritiku. A to i přesto, že původní křesťané byli skutečně velmi skromní a také tak žili. V souvislosti s Velikonocemi, které jsou svátkem křesťanským, se tak nabízí otázka o tom, do jaké míry je správné vracet se ke kořenům a historii tohoto náboženství.
Psali jsme:
„Ta vyjádření nového papeže nastolují jeho styl. Jeho reakce mají zřejmě ale i za cíl probudit opět silnější zájem o víru. Hodně věřících totiž odpadá, katolické církvi vyčítají mnohdy i její majetky. I Latinská Amerika, odkud papež František pochází, se potýká s úbytkem katolíků. Neznamená to sice, že by se tam ve větší míře stávali lidé ateisty, nicméně podstatně větší vliv tam začínají mít spíše evangelíci,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz možné motivy jednání papeže politoložka Vladimíra Dvořáková.
Proč v Česku přibývá ateistů? O čem to svědčí?
Upozornila na to, že vzhledem k tomu, že církev není přímo oblastí její odbornosti, nebylo by vhodné nijak dál rozebírat to, jaký užitek může nový papež se svými názory a nastolenou skromností lidem přinést. Zda si slova Františka vezmou k srdci čeští církevní hodnostáři či politická reprezentace, by bylo tedy také pouze na úrovni spekulací.
„Myslím, že snad při velikonočním rozjímání by přece jen nad něčím naši politici mohli popřemýšlet. A to o tom, proč u nás i po roce 1989 přibývá lidí hlásících se k ateismu. Předpoklady totiž byly právě opačné, že věřících, kteří již nebudou pronásledováni, bude přibývat. Může to být signál toho, že lidé již propadají deziluzi, nedůvěře v cokoli?“ zakončila své vyjádření otázkou, kterou by si mohli politici během svátků položit, profesorka politologie na pražské VŠE.
Bojovnice proti restitucím od politiků nečeká, že by šli „do sebe“
Uvítala slova nového papeže o výzvě ke skromnosti ale například bojovnice proti církevním restitucím Lenka Procházková?
„Víte, já osobně Velikonoce považuji za velmi důležitý svátek, takže si je nemíním ničím kazit, chci odpočívat, abych opět nabrala sílu do dalšího boje proti tomu, co se v souvislosti se zákonem o vrácení majetku církvím u nás děje,“ uvedla nejprve pro ParlamentníListy.cz Procházková. Přiznala, že jako spisovatelka literatury, která pojednává o raných křesťanech, si v předvelikonočním čase užila dobrého pocitu mezi lidmi, kteří přišli na její autorské čtení, ale i ji podpořit v jejím úsilí. „Ano, cítila jsem se možná podobně, jako se cítili právě ti první křesťané, kteří nestavěli na majetku, ale zcela jiných hodnotách,“ podotkla Lenka Procházková.
- TÉMA: Miliardy pro církve
Prozradila, že českým politikům ani v souvislosti s Velikonocemi, ani jako reakci na to, co uvedl papež, vzkazovat vlastně nic nechce. „Nic od nich nečekám,“ vysvětlila.
Psali jsme:
Pokud by se však někdo domníval, že to znamená, že ve svém aktivním boji končí, musí být vyveden z omylu. „Připravujeme v této záležitosti text, který chceme novému papeži Františkovi poslat. Možná, že naše důvody protestů proti formě, v jaké bylo u nás schváleno vrácení majetku církvím, pochopí a nějak nám pomůže v tom, aby nedošlo k nenapravitelným škodám,“ uzavřela Procházková.
Skromnost a následování Františka z Assisi?
Nový papež od svého zvolení upoutal pozornost několikrát. Například, když ignoroval luxusní limuzínu, která na něj po zvolení papežem čekala. Svou skromnost František ukázal i poté, co si oblékl papežské roucho a odmítl připravený trůn. Gratulace přijímal přímo uprostřed davu kardinálů.
Už v době, kdy působil jako kardinál, žil v malém bytě, sám si vařil a jezdil veřejnou hromadnou dopravou. Říká, že uvnitř každého člověka, který podlehne sebestředné marnosti, je podle něj ukryta velká bída. Jako kardinál označil za duchovní nemoc církve, že je uzavřena sama do sebe. Řekl, že pokud by si měl vybrat mezi poraněnou církví, která se vydala na ulici, a nemocnou, odtažitou církví, rozhodně by si vybral tu první.
V sobotu 16. března 2013 na setkání s novináři papež František s poukazem na svatého Františka z Assisi řekl: „Přál bych si, aby i celá církev byla církví chudých, církví pro chudé. Nebuďte nikdy smutní, křesťan nemůže být smutný. Nenechte se nikdy ovládnout bezmocí. Naše radost není radostí z vlastnictví mnoha věcí, ale ze setkání s Ježíšem," zněla jeho slova vyřčená na tzv. Květnou neděli 2013 (24. března).
Potvrdil tak, že jméno si zvolil na počest Františka z Assisi, který se vzdal pozemských statků. Stane se vzorem ostatním duchovním či politikům?
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
