Kdo má pravdu ve sporu o ÚSTR?Anketa
Politický aktivista John Bok loni sice kandidoval do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), ovšem senátoři jej nezvolili. Přesto Bok podle svých slov o činnosti ústavu ví své. Zná, jak ústav v praxi funguje, neboť do jeho archívů chodí i on stále bádat.
To, co se ale nyní děje kolem něj, jej prý velmi vyvádí z míry. Bok to řekl ParlamentnímListům.cz krátce poté, co na protest proti odvolání šéfa ÚSTR Daniela Hermana rezignovalo několik členů vědecké rady ústavu a to včetně jejího předsedy Michaela Krause či kardinála Miloslava Vlka.
Hermana totiž ve středu odvolala hlavní rada ústavu s odůvodněním, že není spokojena s jeho prací. Herman, ale i ODS, odvolání pak označují za politicky účelový krok, hlavní rada je podle nich ovládána levicí. Odvolání interpretují jako výraz spolupráce ČSSD a KSČM. Sociální demokraté se pak proti tomu samozřejmě ohradili.
„Jak to sleduji, tak musím říci, že to je šílený, co se tam děje. Ten tlak na Ústav byl ale velký již od počátku, kdy mnoho lidí chtělo, aby vůbec nevznikl. Já jsem byl sice kritik bývalého ředitele Pavla Žáčka, pro některé jeho kroky, ale na druhou stranu i jeho - stejně tak jako nyní Daniela Hermana - musím hájit. Pan Žáček totiž má velký podíl na tom, že ten ústav vůbec vzniknout mohl,“ spustil k fungování ÚSTR John Bok.
Byli tam pronásledováni lidé, někteří bezdůvodně
Podle něj by rozhodně ústav neměl být používán k politickým akcentacím a pak už vůbec ne k pronásledování jedinců, jak se to prý také dělo.
„A to i kdyby v minulosti - před listopadem 89 - ze strachu, či zbabělosti nebo z různých osobních důvodů podepsali spolupráci. Proto je pro mne neakceptovatelné, aby vytáhli ´něco´ třeba na Kanyzu, tu na Neckáře, tu na Kunderu. To je jen hon na čarodějnice, ale pro studium a poznání naši minulosti je důležité něco jiného. Proto jsem se také zastal spisovatele Milana Kundery, nebo Josky Skalníka protože ty věci u nich vypadaly velmi tendečně,“ zdůraznil Bok.
„Víte, já jsem si nechal vypálit na cédečko spisový materiál na Skalníka a prostudoval jsem si jej. Zjistil jsem tak, že nikomu neublížil a na nikoho nic neprásknul,“ vytahnul pak ze šuplílku problémových akcí úřadu.
Byl přítelem Havla
Připomeňme, že někdejší šéf Ústavu Pavel Žáček v publikaci o vzniku Občanského fóra (OF) uvedl, že Joska Skalník (malíř a později i autor znaku České republiky) byl sice přítelem Václava Havla, ale na druhou stranu spolupracoval i s StB. Téměř v přímém přenosu tak mohla prý díky němu StB sledovat třeba vznik OF v Činoherním klubu.
„Místo, aby byli pronásledováni ti ´estébáci´, kteří Skalníka pronásledovali, tak byl ztrapněn veřejně on. No to se mi z toho chce blít,“ podotkl k tomu Bok.
Má ale prý pocit, že třeba taková Monika MacDonagh-Pajerová, která byla v poradním sboru Hermana, se chová lépe a hovoří o fungování ústavu lépe, nežli Petruška Šustrová. Právě k chování Šustrové má totiž velké výhrady.
„Přestože Petruška Šustrová byl disidentka, tak dnes se chová jako někdo, za koho se hluboce stydím. Prosazuje své osobní antagonismy a dělá ze sebe člověka, který prý ví, co je pravda. Ale říkat, že tam ten ústav nic nedělal, tak to není pravda ani náhodou. Jsou to kilometry materiálů, které ti kluci uložili na digitální stránky a teprve teď se budou moci zpracovávat do té podoby, aby byly přístupné veřejnosti. Ale napřed se to musí všechno zdigitalizovat. Ty věci se prostě musí propojit. Jsou tam totiž svazky osobní, pak svazky operativní, pak cílové a tyhle všechny věci spolu musí koordinovat,“ řekl dále Bok.
Zamlčuje svazek o žalobci Liškovi
Podle něj pak Šustrová zamlčuje ještě další věci. „Třeba to, že existují svazky na stávajícího krajského státního zástupce v Českých Budějovicích Barnabáše Lišku. Když si ale o ně požádáte, tak je tam blokace. On má svazek na vojenské třetí správě StB a nevíte, co tam v něm je....Jenže on logicky jako vojenský prokurátor přišel do styku s estébákáma, je však důležité vědět, jestli jako státní zástupce, nebo jako agent StB. To jsou ale všechno věci, které paní Petruška Šustrová nezveřejňuje, ale útočit, to jí jde,“ zmínil.
Podle Boka za dané situace a za finančních podmínek, které ústav měl k dispozici, se rozhodně nedá říci, že by špatně pracoval.
„To, že je jim vytýkáno, že vydali některé publikace a dokumenty společně s Akademií věd, nebo s jinými badatelskými institucemi, tak to je spíše dobře, než špatně. Kolaborace těchto ústavů je tady velmi důležitá. Navíc v ústavu dělali řadu přednášek a seminářů, spolupracovali s podobnou polskou, německou, slovenskou či maďarskou institucí, tak nevím, o čem to ta Šustrová stále mluví. Ona navíc k tomu získala i své spojence – kupříkladu mladého Michala Uhla, který je sice antropolog, ale má tu ´přednost´, že je synem Petra Uhla a Aničky Šabatové. Podle mne ovšem není vybaven tak, aby mohl být ve správní radě takové instituce. Aby byl někdo v takové radě, tak by o tom také musel mít nějaký přehled,“ postěžoval si Bok.
Byla novinářkou, nemá k tomu předpoklady
„Já bych si uměl představit jiné vedení rady ústavu, pan Herman pro mne nebyl sice nejvhodnější, ale na druhou stranu nebyl ani závadný, neboť instituce nyní funguje. Člověk si tam může jít bádat, jak je mu libo. Ani já jsem s tím neměl nikdy problém. Vždy, když jsem tam přišel a chtěl bádat, tak jsem mohl. Taková je pravda a každý novinář to může potvrdit! Takže paní Šustrová, která si nyní honí triko v České televizi i v Českém rozhlase a přitom byla sama kdysi ´jen´novinářka, by měla mlčet. Je to ona, kdo neměl nikdy tu funkci přijmout, neboť tomu ani nerozumí,“ dodal Bok s tím, že novou ředitelku ústavu Pavlu Foglovou sice nezná, ovšem míní, že by šéf takového ústavu neměl splňovat požadavky rady, ale měl by hlavně umět úřad vést.
Dodejme, že na brífinku k odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana dnes kromě samotného Hermana hovořila i výše jmenovaná Monika MacDonagh-Pajerová, což je členka Hermanova poradního kolegia. Ve svém emotivním vystoupení poukázala na konkrétní jména radních, kteří jsou prý spojeni s ČSSD. Jde o Lukáše Jelínka, Jana Bureše či Michala Uhla.
Pajerová: Vydírají, ironicky se posmívají, urážejí ředitele
„Vydírají, ironicky se posmívají, urážejí ředitele této instituce, a to už od ledna tohoto roku,“ stěžovala si Pajerová. A ukázala i na konkrétní sociální demokraty. „Lubomír Zaorálek mi už na podzim loňského roku řekl, že ÚSTR je špinavá, hnusná instituce, kterou je potřeba vymést. Jiří Dienstbier mi řekl, že ústav neměl nikdy vzniknout," vyjmenovávala kupříkladu.
Ústav pro studium totalitních režimů, který byl zřízen zákonem s cílem nestranného zkoumání doby nesvobody, má dvě rady: první sedmičlennou, která je nejvyšším orgánem ÚSTR a může například jmenovat a odvolávat ředitele, a také patnáctičlennou vědeckou radu.
ÚSTR vzbuzoval přitom kontroverze už před svým vznikem. Proti se vyslovovali zejména levicoví zákonodárci, kteří ústav označovali za zbytečnou instituci, umožňující politické ovlivňování výkladu dějin. Pravice naopak vznik ústavu dlouhodobě prosazovala. Během pěti let fungování stáli v jeho čele už čtyři ředitelé. Jak už jsme zmínili, Herman byl odvolán prý kvůli způsobu, jakým instituci řídil, a také údajně pro chaotickou digitalizaci dokumentů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
