Kdo má pravdu ve sporu o ÚSTR?Anketa
„Daniel Herman byl do Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) přijat jako neutrální člověk, jako manažer, a on to poslání splnil. O paní Foglové jsem v životě neslyšela, nevím, kdo to je a určitě pro současnou funkci nemá odborné předpoklady,“ sdělila jasně ParlamentnímListům.cz socioložka Jiřina Šiklová.
Apolitický Herman
„V Radě ÚSTR jsem nebyla a nikdy jsem se tam na ničem nepodílela. Vím, že Archiv bezpečnostních složek (ABS) je velice vstřícný ke každému a politicky nerozlišuje. Předá každému to, co chce. To vím bezpečně. ABS není těmi spory ovlivněn. Nicméně v samotné Radě ÚSTR byli zástupci různých politických stran, aby bylo zamezeno jejímu zneužití. Nicméně ti se na chodu ÚSTR nepodíleli. Daniel Herman je v podstatě apolitický člověk, který nebyl zapleten do nějakých vnitrostranických bojů. Když na ÚSTR nastoupil, tak tam vnesl určitý klid a kulturu neutrálního pracoviště, čehož si na něm vážím. Pokud je mu dnes vytýkáno, že byl příliš neutrální, tak to je divné. Není ani historik, ani politik, takže je logické, že jednal tak, jak byl schopen jednat,“ podotkla Šiklová.
Mrzí ji, že jeho odvolání bylo neadekvátní. „Tam musí jít o fakta. Třeba o to, že publikace jsou moc populárně napsané anebo, že nemají vědeckou hodnotu. To bych chápala. Nicméně to se musí ujasnit, jestli mají být populární anebo mít vědeckou hodnotu. To je věc koncepce, na tom se musí všichni dohodnout. Kdyby se zpracovávaly na opravdu vrcholné úrovni, jak by to dělala Akademie věd, tak je nikdo nebude číst. Určitá míra volnosti a popularizace je důležitá, aby se jí změnilo vědomí lidí. Vždyť jde o převýchovu uvažování,“ sdělila.
Psali jsme:
S Kunderou to byla hovadina
Ke zkreslování historie podle Šiklové ani nyní nedojde. „Takové věci jim každý dost podsouvá. Ale neočekávejme, že když někomu podáme ruku, že vám ji vykroutí a přehodí si vás přes záda. Je možné, že je v ÚSTR mnoho vydaných publikací, které nesplňují účel anebo, že byly vydány a přitom je nedělali zaměstnanci. To všechno bych brala, to vše je možné posoudit, ale dělat kolem toho takové politické manévry mi připadá přehnané,“ dodala.
Navíc se zamyslela nad hodnotou archivních materiálů v ABS. „Jde sice o kilometry složek, ale už tam materiály, které by byly tak ožehavé, podle mě nejsou. Vždyť od Sametové revoluce už je to skoro čtvrt století. Při dnešních možnostech bylo už vše podstatné řečeno. A to nepodstatné také. To, co použili proti Milanu Kunderovi, byla hovadina. Najít se tam dá pořád něco, ale kvality typu, že si někdo někam položil kufr. To už je ale fuk, v případě Kundery jsme se projevili jako blbci,“ vysvětlila Šiklová.
Na druhou stranu ale hodnotí dnešní humbuk kolem ÚSTR jako užitečný. „Jediná věc, k čemu je to dobré, je, že lidé doposud vůbec nevěděli, že tento institut existuje a co tam mohou najít. Nyní už asi vědí, že tam mohou najít zajímavé materiály, které potřebují. Buď proti sobě anebo proti jiným. Vše je otevřené,“ podotkla a zopakovala, že je nicméně škoda, jak se vše hloupě zpolitizovalo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
