Během šedesáti osmi let od konce světové války prošel vztah naší země k Rusku, respektive Sovětskému svazu, několika peripetiemi. Počínaje vděkem za osvobození, přes čtyřicet let maximální závislosti, až po období po roce 1989, kdy jsme si tuto velmoc drželi takříkajíc od těla a orientovali se především na Západ. Začínají se ale ozývat hlasy, že bychom měli s Ruskem navázat mnohem těsnější spolupráci, že by to české ekonomice bylo jen ku prospěchu.
„Jedna věc je hledat ekonomické možnosti, tedy čistě komerční pohled, druhá pak, zda by šlo o součást nějaké geopolitické změny. Mám pocit, že teď ta debata v České republice spíš patří do té druhé kategorie. Někteří lidé říkají, že by Česká republika měla být víc navázaná na Rusko kvůli tomu, že nás Evropská unie zklamala, že má ekonomické problémy a že naše budoucnost by byla lepší ve spojení s Ruskem. Ale s tím bych polemizoval,“ říká pro ParlamentníListy.cz americký novinář Erik Best, který vystudoval v USA politologii a ruštinu, ale od roku 1991 žije v Česku.
Idealizovat si Rusko a nevidět jeho problémy je velká chyba
„Nemám nic proti tomu hledat komerční příležitosti, ale myslím si, že my si Rusko trošku idealizujeme a zároveň démonizujeme Evropskou unii. To druhé je možná spravedlivé, ale idealizovat si Rusko je základní chyba, protože má obrovské problémy, ještě větší než jsou ty v Evropské unii,“ považuje Erik Best ve vztahu k Rusku za dobrý nápad jen hledání ekonomických a komerčních příležitosti.
Psali jsme:
Po roce 1989 hrály v našem vztahu k Rusku dlouhá léta velkou roli ideologické předpojatosti, které vůči němu měl první český prezident Václav Havel a na jehož názory navazuje ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který šéfuje české diplomacii od ledna 2007 s roční přestávkou po dobu fungování úřednické vlády Jana Fischera.
Schwarzenberg přehání vztah k Rusku opačným směrem než Klaus
„Schwarzenberg to samozřejmě přehání, podobně jako to Klaus přeháněl ve prospěch Ruska, tak Havel se Schwarzenbergem to přehánějí nebo přeháněli v opačném směru. Nový prezident Miloš Zeman chce, aby Západ si myslel, že je proevropský, ale řekl bych, že je spíš pokračovatelem Klause. Myslím si, že dává politikům ze Západu nějaké drobky, aby si mysleli, že je proevropštější než Klaus, ale moc velký rozdíl ve vztahu Klause a Zemana k Rusku nevidím,“ přiznává americký novinář.
Ing. Miloš Zeman
„Myslím si, že bychom měli být rozumní vůči všem a brát u každého i to negativum. A v Rusku zvlášť teď, když je tamní elita pod takovým tlakem, a když ty masy, ti normální občané, už chápou, že se něco děje, že přece není normální, když je bohatství shromažďováno v tak málo rukou. Tak já se obávám, že to znamená, že se v Rusku něco stane,“ uvádí vystudovaný politolog Erik Best.
S břidlicovou revolucí se změní energetická situace
A hned dodává, že už ani komerční vztahy nejsou zrovna moc slavné. „Když se podíváte na EGAP (specializovaná státní úvěrová pojišťovna) nebo na Českou exportní banku a vidíte tam ty obrovské ztráty, tak to jsou převážně obchody v Rusku. Takže kde je ten ekonomický zázrak, na který máme cílit?“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Erik Best, že ani ekonomická spolupráce s Ruskem nemusí nutně znamenat jen přínos.
Za nejdůležitější momenty ve vztahu Česka a Ruska v nejbližších letech považuje jednoznačně energetickou politiku. „Ale tady bude třeba vzít v úvahu břidlicovou revoluci, což je jednak pozitivní pro Českou republiku a RWE i další obchodníky, ale zároveň to také znamená, že se změní energetická situace, a Česká republika se bude muset rozhodnout, jak postupovat dál,“ připomíná americký novinář břidlicový plyn jako současné velké téma nejen pro plynárenství, ale i pro celosvětovou energetiku, díky němuž se podstatně rozšíří dodávky zdrojů energie ve světě.
Dostavba Temelína možná nebude potřeba, Rusové však tvrdí opak
S tím souvisí i otázka dostavby Temelína, ať už s pomocí Ruska, nebo bez něj. „Rusko má velký zájem, ekonomicky to možná není tak podstatné, ale geopoliticky ano. Když cítí, že je tu příležitost zaujmout silnější pozici, tak je to pro Rusko důležitý projekt, ze stejného důvodu je to důležitý projekt pro Američany, stejně tak to bylo důležité pro Francouze, než byli z tendru vyřazeni.Teď ale stojí před českou stranou velká otázka. Jestli má postavit elektrárnu, kterou asi nebude potřebovat, anebo počkat několik let, a pak se uvidí, co s energetikou bude,“ podotýká Erik Best.
Pokud se rozhodne dostavět Temelín teď, bude to podle amerického novináře hlavně na základě argumentů, které používají Rusové. „Ti říkají, že Temelín je důležitý pro český průmysl. Samozřejmě to teď říká i Svaz průmyslu a obchodu, ale Rusové byli ti, kdo začali používat tyto argumenty jako první a mají je velice dobře promyšlené. Pokud bude Temelín dostavěn podle původního plánu a nebude odložen, tak to asi bude kvůli tomu, jak začali Rusové spojovat verbálně ruský a český průmysl,“ míní Erik Best.
Jsme blízko a občanský výbuch v Rusku by dopadl i na nás
V závěru se znovu vrací k tomu, před čím bychom se měli mít u Ruska na pozoru. „Ten problém existuje už dlouho. Tamní elita nechápe, jak ničí tu zemi, že shromažďování bohatství takovým způsobem nemůže skončit dobře. A bude to mít i vliv na nás, protože jsme blízko, protože tolik Rusů chce emigrovat odtamtud, a kvůli tomu, že také exportují bohatství a lidi,“ varuje novinář.
Sám by prý byl jeden z prvních, který by propagoval větší spolupráci s Ruskem, protože by to bylo logické i pozitivní, ale děsí se tamních problémů. „Ta politická a obchodní elita není ochotna – mimochodem podobně jako tady, jen možná v menší míře – akceptovat, že takhle ta situace nemůže pokračovat. Proto tam dojde k nějakému občanskému výbuchu nebo něčemu podobnému. Kvůli tomu, že úzká skupina nashromáždila příliš mnoho majetku, jsou čím dál větší problémy, zvlášť když ceny energií klesají,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
