Podle ekonomky Markéty Šichtařové krize není vhodnou dobou na škrty. „To vede jen k tomu, že se prohlubuje a trvá delší dobu. Ale není vhodná ani pro zvyšování výdajů, protože to přispěje jen k většímu zadlužení,“ dodává. Co by tedy měla dělat Nečasova vláda, když naše země zažívá nejdelší hospodářskou krizi od třicátých let minulého století? Snažila se šetřit, ale ekonomice to nijak nepomohlo, podle kritiků škrtů a úspor to mělo opačný efekt, ještě to krizi prohloubilo.
Deregulační balíček – špatně načasované opatření
Jak hodnotí ekonomka deregulační balíček, s kterým chce přijít vládní Občanská demokratická strana? Pomůže nakopnout stagnující českou ekonomiku? „Je to už padesátý šestý balíček v pořadí a pořád nemáme nic deregulovaného. Tak já nevím, co to je deregulace,“ kroutí nechápavě hlavou nad krokem ODS i jednotlivými opatřeními. Odpis investic během jednoho roku je podle Markéty Šichtařové přesně příklad „hr“ opatření, které spíš ekonomiku destabilizuje.
„Připadá mi to jako nesmysl, taková bouřka ve sklenici vody. Má navíc platit až od příštího roku, takže to padne přesně do období, kdy se ekonomika začne postupně zvedat, protože recese je teď a příští rok bude pravděpodobně po recesi. A v době, kdy už ekonomika samospádem poroste, tak ji začneme podporovat. To je přesně příklad toho, že vlastně krize zvětšujeme a hospodářské růsty vedeme do přehřátí,“ nazvala ekonomka deregulační balíček „naprosto špatně načasovaným opatřením“.
Psali jsme:
Začít šetřit se musí v době, kdy ekonomika začíná růst
Asi nejpragmatičtější přístup by letos byl zmrazit výdaje a příjmy na úroveň, na jaké byly v roce předchozím, a nepřiklánět se ani k nějakému výraznějšímu šetření, ani k enormnímu vydávání peněz do ekonomiky, radí ekonomka. A počkat si do okamžiku, kdy ekonomika poroste.
„A ve chvíli, kdy bude nad nulou, začít výrazně likvidovat náš veřejný dluh, začít šetřit a snažit se dostat finance do takového stavu, abychom – až přijde další krize – do ní nevstupovali s obrovským velkým dluhem, protože to je riskantní,“ vysvětluje, jaká by měla být strategie politiků. Doporučuje jim, aby drželi rozpočet v takové výši, jako byl v době, kdy jsme do krize vstupovali, a až skončí, začli šetřit, abychom likvidovali narůstající schodky státního rozpočtu, a tím pádem narůstající veřejný dluh.
Politici zvýrazňují hospodářské cykly
Jenže v posledních letech to vychází v Česku tak, že v době krize je u moci pravice, která se snaží co nejvíce spořit, aby nenarůstal už tak se rychle zvyšující veřejný dluh, a v době konjunktury nastoupí levice, která místo šetření a snižování veřejného dluhu začne všemi hrstmi rozhazovat. „To je samozřejmě problém, protože takové jednání zvýrazňuje hospodářský cyklus,“ potvrzuje špatný přístup pravice i levice Markéta Šichtařová.
Rozhazování v době konjunktury a šetření v době krize – to je podle ní přesně ten přístup, který hospodářské krize nevyhlazuje, ale ještě naopak zdůrazňuje. „Krize prohlubuje, expanze činí ještě expanzivnější, to znamená, že se ekonomika přehřeje, potom se rychle propadne do ještě větší recese. Bohužel to tak funguje už desetiletí, že hospodářský cyklus do značné míry souvisí s politickým cyklem. Že ve volbách vždycky vyhrává 'nesprávná' strana, protože po krizi mají lidi potřebu volit víc levicově, tím pádem - když krize končí, často se dostává k moci levice a začne zvýrazňovat růst ekonomiky. Pak si to lidé začnou uvědomovat, chytí se za nos, volí pravici, a ta vládne v době propadu. To je věc, která se asi nedá zásadně odstranit, to je takový souběh, který tu trvá desítky let,“ vysvětluje Šichtařová koloběh, který vede k ještě větším hospodářským problémům.
Politici nemají filozofii nebo ekonomice nerozumějí
Ale to samozřejmě není jen specialita České republiky. Ekonomka vidí hlavní problém v tom, že politici v Evropě mají v poslední době sklon prohlubovat krize a zdůrazňovat hospodářské růsty. „Je to proto, že na ekonomiku nemají vlastní názor, nejsou zaštítěni nějakou filozofií. Kdy jste naposledy potkala nějakého politika, který by byl schopný se podepsat pod nějakou větu: Já jsem monetarista, já jsem keynesiánec, nebo věřím teorii racionálních očekávání nebo něco takového? Většina politiků ani neví, co to je, natož aby se byla schopna s tím nějak indentifikovat,“ kritizuje ekonomickou nevzdělanost většiny evropských politiků.
A když nemají na ekonomiku vlastní názor, pak dělají hospodářskou politiku, ať už měnovou nebo rozpočtovou, stylem pokus omyl. „Prostě když předchozí opatření nefungovalo, tak to zkusíme přesně obráceně. To je ale to nejhorší možné, protože to do ekonomiky vnáší nestabilitu, neustále se střídají období šetření a období lití peněz, což ekonomiku poškozuje,“ upozornila Markéta Šichtařová. Když nemají politici žádnou filozofii, na které by stavěli, nebo dokonce ekonomice nerozumějí, jejich jediný postoj je: Zadejme si průzkum veřejného mínění a udělejme, co chce veřejnost slyšet. „Což je prostě špatně a vede to právě k tomu, že krize jsou tak hluboké a v době růstu se ekonomika tak přehřívá,“ konstatuje ekonomka.
Stabilita ekonomického prostředí vede dlouhodobě k nejlepším výsledkům
Můžeme se poučit v Evropě, nebo dělají ve všech vyspělých evropských zemích stejné chyby? Podle ekonomky můžeme srovnávat, pokud vyčleníme ty nejmenší ekonomiky typu Lichtenštejnsko, Lucembursko, protože to jsou ekonomiky spíš města než země.
„To je jako bychom porovnávali Prahu s nějakým venkovem, také Praha bude někde jinde. Když se ale podíváme na dlouhodobý růst velkých evropských ekonomik typu Itálie, Německo, Španělsko a Británie, tak zjistíme, že v současné době jsou Němci výš o dvacet procent proti roku 1999 a Italové jsou výš jen o pět procent. A úplně všem to natře Velká Británie, protože ta je výš o osmadvacet procent. Právě Velká Británie si z velkých zemí dlouhodobě připsala největší růst,“ konstatuje Markéta Šichtařová. O čem to svědčí?
„Británie je dlouhodobě konzervativní země, která sice také dělá spoustu chyb, zavedla například šrotovné apod., ale přece jen díky svému konzervatismu nelítá tak ode zdi ke zdi,“ vysvětluje ekonomka, že Velká Britpánie má relativně nejstabilnější hospodářskou politiku z velkých evropských zemí, což vede dlouhodobě k největšímu růstu. Čísla tak podle ní jednoznačně dokazují, že stabilita ekonomického prostředí vede k dlouhodobě nejvyššímu hrubému domácímu produktu na hlavu.
Levice si přivlastní zásluhy za hospodářský růst a uvede ekonomiku do další krize
Ideální situace by podle Markéty Šichtařové nastala, kdyby se strany pravice a levice v některých věcech týkajících se ekonomiky země shodly a našly nějaký střed. Ale to se bohužel s největší pravděpodobností nestane. Po příštích sněmovních volbách má v Česku největší naději na převzetí moci ve státě sociální demokracie. A slízne smetanu, protože se k moci dostane v době, kdy začne ekonomika samospádem růst. „Levice si přivlastní zásluhy za hospodářský růst a uvede zase ekonomiku do další krize,“ předpovídá ekonomka.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
