Chci poradit od myslitele. Je tady v této zemi, kde vládnou vlastizrádci, ještě něco k ukradení? Začněte konečně poprvé v životě myslet a jmenujte!

Jak se vám líbí poslední věta v novelizované (aktualizované) smlouvě o zastupování mezi autorem a OSA? Ta věta zní takto: "Podpisem této smlouvy bere autor na vědomí, že jediným, kdo je oprávněn udělovat souhlas s užitím jeho děl v rozsahu této smlouvy, je OSA a nikoli autor." Mně se nelíbí vůbec. Ale protože jsem se jako naivní mladíček OSA přihlásil hned po ukončení školy, už z toho není úniku. Smlouvu prý legitimním způsobem rozvázat nelze (tak mi to bylo řečeno právníky) a i kdyby, tak OSA údajně vybírá polatky i za provozování děl žijících autorů, kteří zastupováni nejsou a naopak poté tohoto autora honí, aby se přihlásil. Nebo když autor nějaké dílo neohlásí a někde se objeví, tak po tom také jdou. Mně nejde o zisk z tvorby - je to můj koníček a existenčně jsem závislý na něčem úplně jiném. Mně jde především o to, aby moje věci občas někde zazněly zcela bez ohledu na to, jestli mi za to někdo něco dá nebo ne. Píšu hlavně pro kostel a pro děti. A vždycky mě vytočí do běla, když se dovídám, že někde museli něco za moji práci při provedení zaplatit. Jakým právem? Takže to řeším jinak - píšu pod jiným jménem a ke svým výtvorům se jako bytost se jménem odlišným (občanským) vůbec nehlásím, protože na slávě mi vůbec nezáleží - chci, aby moje věci dělaly radost, nic víc. Ať si OSA zjišťuje, jak chce, kdo se pod tím jiným jménem skrývá, myslím, že nemají šanci to dohledat. Akorát vím, že až se to někde objeví, tak budou inkasovat za provedení díla "nezastupovaného" autora (je to něco jako poplatek z kopírky). Je to úžasná motivace k tvoření (nejlepší skladatel je mrtvý skladatel - pokud možno dostatečně dlouho, více než 70 let). Jestli má být "ochrana" internetu založena na těchto principech, tak nás všechny potěš...

Pan Tomský se nemusí bát zlodějů duševního vlastnictví. Kde nic není, nejde nic ukrást.