Amnestie, Vesecká na scéně a rychlé propouštění... Koskuba má podezření

Podle senátora Jaroslava Kubery (ODS) byl poslední projev Václava Klause ve funkci hlavy státu standardní, poměrně pozitivní. „Hovořil vlastně o tom, co všichni důvěrně znají,“ shrnul stručně první téma Kubera.

Poslanec ČSSD Jiří Koskuba na to nejprve přiznal, že Novoroční projev prezidenta na něj působil poněkud rozpačitě. A tím rozhodně nekončil.

„S ohledem na jeho politický styl i nespornou sebestřednost jsem přece jenom očekával o něco více. Zvláště šlo-li o projev poslední. Uměl jsem ještě pochopit mimo jiné kritiku nedobré nálady a nesvornosti uvnitř společnosti. Trapnosti obrazu současné české politiky. Dokonce i kritiku nás opozice, která musí vskutku být daleko přesvědčivější a nabízet jasná srozumitelná, a tím široké veřejnosti pochopitelná řešení. Neboť jinak se současné nestabilní a nesourodé vlády ještě dlouho nezbavíme. A to bychom měli. Bohužel, souhlasím i s tím, že se ztratil respekt k poctivé práci, že došlo k degradaci chování, úcty a kulturnosti. Je však na místě se zeptat – kdo za to může? Možná i to, že nám vládli a vládnou lidé, kteří neumí nebo nechtějí rozlišit špinavé peníze od těch čistých. A díky právě těm špinavým dále obhajují svá vlivná postavení, s následnou povrchní okázalostí. Tím je pochopitelný i jejich pocit, že se vlastně máme až moc dobře. Oni jistě ano,“ připustil ve svém pravidelném komentáři pro ParlamentníListy.cz Koskuba.

Jak dodal, doufá však, alespoň jak ho upozornil jeden jeho kamarád, že v projevu zmíněnými snadnými vulgárními ataky dnešního elektronického věku prezident Václav Klaus neměl na mysli hlavně to neslavné inkriminované po internetu se šířící video s plnícím perem.

„Jistě, bylo trapné a styděl jsem se za ně i já. Jsem přece jenom také Čech! Přitom nelze panu prezidentovi upřít, že je skutečnou osobností české politiky. Sice rozporuplnou, ale jednou z mála. Nicméně poté, co jsem byl médii informován o skutečném rozsahu překvapivé prezidentské amnestie, jsem nakonec opravdu rád, že šlo o novoroční projev pana profesora Klause coby prezidenta skutečně poslední. Nechce se mi věřit, že jej někdo až tak obelhal, že byl náhle až tak nedůsledný. Zvláště uměl-li být tolik kritický ke svému předchůdci. A z mého pohledu právem. Dodnes nemohu totiž zapomenout, jak pan prezident Havel při své první nesmyslné amnestii mimo jiné propustil na svobodu pedofila, který pak jako sanitář „s čistým štítem“ právě v naší nemocnici zneužil a zavraždil malinké děcko. Omlouvám se, ale já dodnes neodpustil. Natož pak zoufalí pozůstalí. Prostě nepřijatelné daň. A to i za svobodu a demokracii,“ konstatoval ještě na toto téma poslanec Koskuba. Tím začal de facto zároveň i odpověď na nastolené téma číslo dvě.

SLEDUJEME téma: Amnestie

Vyhlášení amnestie - dobrý krok, či další krůček k naštvanosti společnosti?

Bylo vyhlášení rozsáhlé amnestie rozumných krokem a vstřícným gestem, či naopak budí právem kontroverzní nálady?

„Již jsme na to narazili. Amnestie je nejen nečekaná, ale svým rozsahem neuvážená a vskutku kontroverzní. Pochopitelně hned, oprávněně a bouřlivě protestovalo vedení mé opoziční ČSSD. Nikoliv jenom proto, že to má opozice v popisu práce. Nyní vás však asi zaskočím. Značné rozčarování velmi kulantně a perfektně vyjádřil i pan ministr Kalousek též již ve středu 2. ledna. To abych byl spravedlivý. Jeho slova bych dokonce podepsal. A to se opravdu, ale opravdu nestává často. Vláda o tom tedy zřejmě nevěděla. Pachateli jsou v tom případě toliko pan prezident a pan premiér. Když držitelé takto vysokých až nejvyšších možných ústavních funkcí něco podepisují, měli by rozhodně vědět, co. Omyl je tedy vyloučen. O co oběma pánům ve skutečnosti jde, to je otázka. Pochybuji, že jen o posílení voličské základny. Konkrétní ukázka boje proti korupci v jejich podivném podání? Přece jenom vrána k vráně sedá,“ reagoval nejprve sociálnědemokratický poslanec.

Doplnil zároveň, že jistě lze souhlasit s argumentem, že šetření zvláště těžkých korupčních kauz a podvodů trvá v ČR neúměrně dlouho.

„Položme si však otázku: je to náhoda, neschopnost nebo přímo účel? Ve znalostním kvízu bych bez uzardění volil odpověď C. Ani bych nemusel volat příteli na telefon. Když jde o ochranu oběti trestného činu, tak to justice nemaká zrovinka non stop. Jde-li o zájmy odsouzených, pak hravě nastoupí na mimořádné směny. Obdivuhodná obětavost. Asi by to mělo být naopak, ne? A to jsme se navíc dozvěděli o jisté nominaci. Nikoliv na Oskara, ale jisté dámy na funkci zástupce ombudsmana. Komentář si raději nedovolím. Ještě se něco neuváženě plácne o mafii a hned stojíte před „nezávislým spravedlivým“ soudem. Je mi líto, rozsah a konkrétní dopad amnestie je přímo výsměchem slušným poctivým lidem. Morálce. Je potřebné to otevřeně říci. Ostatně což nás sám pan končící prezident ve svém projevu nevyzval, abychom pravdivě pojmenovávali povrchnost a líbivá gesta? A nebáli se tak vystavit i následné vulgární kritice? Očividně oba pod amnestií podepsání pánové něčemu podlehli, někomu naletěli či spíše posloužili. Rozhodně ztratili soudnost,“ pokračoval Koskuba.

Přiznal pak, že jen pevně doufá, že neuvolňují místa ve věznicích hlavně pro nepohodlné členy opozice. „Pravda, ne každý z nás je svatoušek a někteří lumpíci dokonce ještě na svobodě zůstali. Hlavně pak ti, co někam přeběhli. Nicméně 7,5 tisíce míst je snad až moc. Zvláště když na ty mnohé vlastní „koaliční“ průšviháře – a to je ještě velmi jemné označení - se naprosto zapomíná. Dokonce už i v médiích,“ rýpl si poslanec ve svém komentáři.

„Panu prezidentovi často nerozumím. Přesto mne tento jeho až poťouchlý krok velmi zklamal. Co je moc, to je příliš. To pan premiér mne zase nepřekvapil. Než státník je prostě jenom úředník. Nadřízenému podepíše, co je mu předloženo. Jde přeci o kariéru, ne? Navíc má, chudák velkej, hlavu plnou obav, co mu jistá poněkud již hysterická paní Karolína zase vyvede. Kdy a jak otočí, co kde vypustí z úst. Jako kdyby nevěděl, či alespoň neslyšel nebo nečetl, že s vypočítavou a hlavně na osobním prospěchu bazírující vypočítavou luxusní milenkou „velkých mužů“ bývají větší potíže, než s těmi prostějšími. Ale vskutku zamilovanými a svého amanta obdivujícími. Škoda však, že svou úřednickou pedantnost neuplatňuje vždy. Již více než před rokem jsem jej mimo jiné interpeloval ve zdánlivé maličkosti. Zda by již vládou neměla být učiněna přítrž například bezuzdnému výkupu kovů. Pocházejícímu většinou z trestné činnosti. Maličkosti pochopitelně jenom pro toho, komu opakovaně okapy, kabely, víka kanálů či koleje neukradli. Interpelaci i odpověď pana premiéra si můžete přečíst na mém webu. Bohužel, „skutek utek“,“ posteskl si Koskuba.

A dodal, že místo toho tedy máme v Česku amnestii. Stačí se však juknout přes řeku Moravu na Slovensko. „A je hned vidět, že když dva dělají totéž, není to totéž. Pan prezident i pan premiér mi tak někoho připomínají…Pat a Mat jsou bezpochyby roztomilé figurky. A asi taky soudné… Nedělají totiž vrcholnou politiku,“ zakončuje jistým podobenstvím svůj komentář uplynulých dnů pro ParlamentníListy.cz Koskuba.

Kubera: Máte stejný počet vězňů i soudců jako stomilionové Japonsko

Senátorovi Kuberovi nejvíce vadí to, že se opět po vyhlášení amnestie vyrojila celá plejáda dohadů, polopravd – a to i přesto, že nikdo nezná obsah těch spisů, kterých se amnestie jakkoli bude dotýkat.

„Všichni jsou chytří, kloužou jen po povrchu, včetně médií. To je problém – nikdo se nedokáže zamyslet nad tím, že ta věc by měla mít i jiný úhel pohledu, že je velmi tenká ta hranice mezi tím, kdy jsme obětí trestného činu nebo pachatelem. Co když někdo bude dvacet let týrat vaši dceru a ona pak jednou v zoufalství toho tyrana bodne nožem – a to se stát může. Také by byli ti rodiče tak radikální, jako jsou teď najednou všichni? Nebo vezměte si, jedete autem, sledujete přechod a o pár metrů dál, mimo přechod vám do silnice vlezou večer ženy v černých bundách – pokud je včas uvidíte, vaše štěstí, ale co když ne? Najednou je z vás pachatel…“ popsal druhou stránku celého problému, který aktuálně hýbe Českem Jaroslav Kubera.

Přiznal, že jemu osobně nejvíce vadí to, jak i někteří dlouholetí, zkušení politici, pod tlakem veřejného mínění, rychle ve svých názorech takzvaně „otočili“. „Jsou jak korouhvičky, přitom když někomu ta amnestie tak vadí, proč neusilují o to, aby amnestie prostě nebyly u nás možné – to je přece taky cesta?“ upozornil dál ve svém pravidelném komentáři pro ParlamentníListy.cz Kubera.

A na závěr přidal jeden velmi zajímavý fakt. „Myslím, že bychom se všichni měli spíše vážně zamyslet nad tím, jak je možné, že ve stomilionovém Japonsku mají stejný počet vězňů jako je u nás (s 10 miliony obyvatel, pozn. red.) a také stejný počet soudců. To nasvědčuje, že je zřejmě něco špatně, tam je třeba, dle mého, pátrat..“ uzavřel senátor druhé téma.