Až skončí příspěvek na bydlení, děti rozdám příbuzným, říká samoživitelka

„Žiju v nepříznivé životní situaci - v manželství mi šlo o život, a tak jsem zůstala sama se třemi dětmi. Nepatřím k nepřizpůsobivým občanům, pracuji na zkrácený úvazek, nekouřím, nepiju, z dětí mám radost. Jen díky příspěvku na bydlení se mohu v klidu, beze strachu a existenčních obav, skromně starat o děti. Máme totiž přidělený městský byt 2+1. Odejmutím sociálního příplatku - tedy určeného na potřeby související s výdaji pro děti, nám však z již tak napjatého rodinného rozpočtu bylo ukrojeno hodně. Co mě ale děsí ještě víc, je to, pokud nám skončí podle současného platného zákona po sedmi letech příspěvek na bydlení, rozdám zřejmě děti příbuzným a vyhledám vhodný most,“ napsala do redakce ParlamentníchListů.cz žena z Královéhradeckého kraje, která si přála však zůstat v anonymitě.

Další autentické příběhy na serveru ParlamentníListy.cz čtěte ZDE

„Je mrzuté, že máme takovéto zákony, určitě nejsem jediná samoživitelka, které připravili naši zákonodárci bezesné noci. Pokud tedy může náš případ posloužit dobré věci, k tomu, aby se politici zamysleli nad tím, co způsobují, budu jen ráda. Bohužel i média tomuto problému leckdy "nasadí korunu" - například když na konci reportáže o příspěvku na bydlení zazní věta: „A ten pobírají nepřizpůsobiví občané“,“ pokračuje ve svém svěřování se s nepříjemným životním údělem matka z malého, prý zhruba dvoutisícového města. Dodává pak, že ví, že sedm let je dlouhá doba, a může se ledacos změnit. „Zákony i naše situace, ale je naprosto nepřijatelné, jak vůbec může tato vyhlídka nad matkami s dětmi viset,“ komentuje dále nově zavedenou praxi matka samoživitelka.

Pro upřesnění pak pro ParlamentníListy.cz rozebrala detailněji situaci, v které se nachází. Nájem v jejich bytě činí prý něco kolem 4 500 korun, 3000 korun platí zálohy za elektřinu, osm set na plyn. Náklady jen na základní bydlení tedy činí měsíčně cca 8 500 korun. Díky nízkému příjmu má povolenou výjimku na to, že nemusí platit koncesionářský poplatek za rozhlas ani televizi.

Dvě děti na základce, jedno v učebním oboru

Paní, která má tedy v péči tři děti, z nichž nejstarší dívka je na střední škole v učebním oboru a dvě mladší chodí do základní školy, pracuje na částečný úvazek. Tím si vydělá prý něco mezi osmi a devíti tisíci korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že jde však prý o jistý druh sezónní práce, kombinuje to s evidencí na Úřadu práce a podporou. Od otce dětí dostává měsíčně přes pět tisíc korun alimenty, od obce a státu pobírá zmiňovaný příspěvek na bydlení, plus nějaké blíže nespecifikované dávky.

„Nekouřím, nepiju, ale nedokážu si představit, že by mé děti nechodily na kroužky nebo jsme si nemohli chodit pravidelně zaplavat. To jsou ale pálky! A když nám to nyní stát odepře, nechápu to,“ postěžovala si dále matka z Královéhradeckého kraje ParlamentnímListům.cz. Jak dodala, o nástupu do práce na plný pracovní úvazek v tuto chvíli neuvažuje, poněvadž by musela do práce dojíždět asi 14 kilometrů denně a vracela by se domů až kolem sedmnácté hodiny odpoledne. To považuje za nepřípustné, protože dvě děti přicházejí ze školy kolem druhé až třetí hodiny odpoledne a byly by tudíž doma samotné bez dozoru do jejího příchodu.

Povinnost starat se však není jen na státu, ale i na občanovi

V rámci objektivity je však zde právě na tomto místě nutné konstatovat, že to, co ona paní pokládá za povinnost státu či obce, je v první řadě povinností její. A také to, že i řada matek, které pracují na plný úvazek a mnohdy ještě na různých dalších brigádách či podúvazcích, na takový standard, kdy by si mohly dovolit platit dětem kroužky a chodit s nimi třeba pravidelně plavat, nedosáhnou. Byť je to samozřejmě v zájmu dobré výchovy dítěte. A nemluvě o tom, že mnoho matek samoživitelek na příspěvky na bydlení nedosáhne třeba jen proto, že žijou v podnájmech – kde jsou však mnohdy ceny nájmů daleko vyšší…

„U té paní, o které se v tuto chvíli bavíme, a to zdůrazňuji pouze hypoteticky, protože její konkrétní situaci neznám, je však zarážejících hned několik faktorů, které ovšem nejsou ve společnosti ojedinělé. To, že se někdo dostane do tíživé situace, se může skutečně stát každému a od toho je stát se svojí sociální sítí, aby pomohl v té největší krizi – tak to ve vyspělých zemích chodí. Je však na bedrech každého takového člověka, pokud mu v tom nebrání jasné okolnosti či třeba zdravotní stav, aby udělal sám maximum proto, aby se z tíživé situace dostal vlastními silami. Paní, která se obává toho, co bude za sedm let, kdy už nebude dostávat dávky od státu, by se měla zamyslet spíše nad tím, co je třeba udělat proto, aby na nich nemusela být závislá. Určitě se nabízí nejjednodušší řešení – najít si práci na plný pracovní úvazek, či zkombinovat dva částečné úvazky. I v případě, že se odvolává na nutnost věnovat se péči o děti, během sedmi let se ten požadavek na péči o děti, které v té době budou již zřejmě adolescenty či dospělé, přece výrazně změní. V úvahu přichází pak i zapojení otce a požádání soudu o rozhodnutí navýšení alimentů na děti, jejichž potřeby budou vyžadovat větší náklady. V neposlední řadě pak ještě existuje varianta toho, že bude tato paní hledat jiný typ bydlení, na který finančně dosáhne i vlastními silami,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz vedoucí referentka odboru í sociálně právní ochrany dětí z jedné pražské městské části. Kvůli tomu, že případ komentovala bez znalosti detailů, přála si zůstat v anonymitě.

Žadatelů o příspěvky na bydlení každoročné přibývá, jde o miliardy

Na místě je třeba připomenout, že od letošního roku je tedy opravdu v tomto směru novinkou, že bude příspěvek na bydlení vyplácen pouze na omezenou dobu – a to maximálně sedm let.

„Je to dostatečně dlouhý časový úsek, aby si každý nájemník mohl svoji situaci vyřešit a v případě, že bude vědět, že na úhradu bydlení mít nebude ani v příštích letech, aby mohl najít adekvátní jiné bydlení," řekla ParlamentnímListům.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Jediná kategorie, u které se tento příspěvek bude vyplácel doživotně, budou senioři.

Při pohledu na portál ministerstva se o příspěvku na bydlení píše následující definice: Je to dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Počty vyplácených příspěvků na bydlení pozvolna rok od roku narůstají. Podle předpokladů ministerstva práce a sociálních věcí porostou s velkou pravděpodobností i v nejbližších letech. Zatímco v roce 2000 bylo vyplaceno na této sociální dávce celkem 2 miliardy 518 milionů korun, v roce 2010 to byly již 3 miliardy 521 milionů.

"Vloni pak jen za první pololetí tohoto roku bylo už vyplaceno na příspěvcích na bydlení 2,2 miliardy korun," informovala ParlamentníListy.cz mluvčí MPSV.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.