Spáchal prezident Václav Klaus velezradu?Anketa
Už v pondělí dopoledne by senátoři měli na mimořádné schůzi projednat obžalobu prezidenta republiky Václava Klause z velezrady. Senátní organizační výbor ve středu zákonodárcům doporučil, aby žalobu na prezidenta Václava Klause k Ústavnímu soudu (ÚS) schválili.
Připomeňme, že návrh žaloby podepsalo 28 senátorů, jak ParlamentníListy.cz informovaly jako první, a týká se nejenom amnestie. Senátoři prezidentovi vytýkají například i to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny, nebo připomínají jeho údajné otálení s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě. Mezi hlavní propagátory ústavní žaloby na Klause je pak senátor Jiří Dienstbier (ČSSD).
Sám prezident Václav Klaus ale řekl, že odmítá toto své obvinění, a to v celém rozsahu. Podle něj je to jen politická hra.
„Já myslím, že jsou to politické hrátky, které s podstatou problému nebo ústavního systému opravdu nemají nic společného,“ řekl v minulých dnech Klaus.
„Chtěl bych, aby si mne lidé lépe pamatovali než skupina 28 senátorů, kteří dnes hrají takové ošklivé politické hrátky. Pevně věřím, až dnešní vlna zloby z některých úst skončí, tak se vše vrátí do normálu. Pevně věřím, že moje prezidentování bude uznáno,“ uvedl navíc Klaus v sobotním rozhovoru pro deník Právo.
Jako zcela nesmyslné hodnotí dva právní experti fakt, že chtějí senátoři hnát prezidenta Václava Klause před Ústavní soud, a to dokonce kvůli velezradě. Právníci míní, že jde o protiprávní postup.
Na místě by byla změna Ústavy
„Právní postup je změna ústavy,“ poznamenal v této souvislosti třeba někdejší kandidát na ústavního soudce Zdeněk Koudelka. Podle něj je vše spíše politický boj.
„Já proto nemůžu vyloučit, že tady se bojuje i o Miloše Zemana a nikoliv jenom o Václava Klause. Neboť pokud někdo chce oslabit roli prezidenta republiky, tak oslabuje roli i těm budoucím prezidentům,“ řekl Koudelka ParlamentnímListům.cz.
„Říci, že jde o nešťastný akt těch 28 senátorů, tak to je ještě velmi slabé slovo. Já to vnímám tak, že chce-li někdo odebrat prezidentu republiky pravomoci, tak musí pro to získat podporu Parlamentu a přijmout pro to ústavní zákon. To je pak ona legitimní cesta, jak oslabit, a případně dokonce zrušit, úřad prezidenta. Obcházet to ale tímto institutem, tedy žalobou pro velezradu, tak to vnímám jako protiprávní postup. Právní postup je změna ústavy,“ vysvětlil dále.
Podle něj zákon velezradu pojmenovává následovně: Jde tady buď o jednání proti územní celistvosti státu, jeho svrchovanosti a proti demokratickému řádu. „Jenže všechny ty argumenty, které jsem slyšel pro podporu ústavní žaloby - uváděly se tam totiž konkrétní příklady - tak ani jeden z nich jako důvod velezrady nevidím,“ konstatoval Koudelka.
Suchánek: Testovat si rozsah pravomocí u ÚS je nesmysl
Názor právního experta Radovana Suchánka z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK je pak velmi podobný. Podle Suchánka je totiž smyslem řízení o velezradě pohnat prezidenta republiky k odpovědnosti za ústavní delikt, který má ale konkrétně definovanou ústavní podstatu.
"Velezrady se může dopustit jen prezident republiky, a to pouze naplněním této skutkové podstaty. Testovat rozsah pravomocí prezidenta republiky ale prostřednictvím řízení o velezradě, to je troufalost nebo zneužívání tohoto ústavního institutu, který nemá ve spořádaném demokratickém státě co dělat,“ zdůraznil Suchánek pro ParlamentníListy.cz.
Senátor Jiří Dienstbier totiž podání žaloby zdůvodňuje následovně: „Nejde nám ani o to, jestli Ústavní soud udělí Václavu Klausovi nějaký trest, jde nám o to, aby autoritativně vyložil konkrétní situace a řekl, kde jsou meze pravomoci prezidenta, a aby bylo do budoucna jasno, co ústavní instituce mohou, a předešlo se ústavnímu sporu.“
Podle Suchánka je to však nesmysl. „Buďto ti navrhovatelé jsou přesvědčeni o tom, že prezident naplnil skutkovou podstatu velezrady, a pak oprávněně podávají ten návrh, ale pokud o tom plně přesvědčeni nejsou, tak nemají co testovat Ústavní soud, aby jim něco vykládal, kde jsou hranice pravomocí prezidenta,“ zavrtěl hlavou právník.
To, co Klausovi senátoři vyčítají, jsou dle jeho mínění jasné případy, kde se ale již teorie dávno vyjádřila k tomu, kde hranice pravomocí prezidenta jsou.
„Vyslovila se k tomu i soudní judikatura. Takže ještě testovat a potvrzovat si určité výklady ústavy, tak to je nepatřičné,“ dodal právní expert se zdůrazněním, že 8. března nabude účinnosti nový ústavní zákon v souvislosti s přímou volbu prezidenta, kde kromě velezrady je již vymezená zodpovědnost hlavy státu za jiná hrubá porušení ústavy, či jiné součásti ústavního pořádku.
Gerloch: Žaloba asi neuspěje
Podle odborníka na ústavní právo - děkana právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha ale žaloba u Ústavního soudu pravděpodobně neuspěje. Jeden z důvodů je procesní.
„Teprve od 8. března letošního roku bude možné stíhat prezidenta republiky, kterému už vypršel mandát. Tudíž se podle mě nevztahuje na současného prezidenta,“ řekl Gerloch a připomněl, že zákon vyžaduje nejen tvrzení, ale i důkazy.
„Je třeba dokázat úmysl a že skutečně došlo k porušení demokratického řádu a to není úplně jednoduché,“ doplnil.
Politolg soudí, že žaloba může poškodit renomé státu
Politolog Rudolf Kučera pak, kromě odsudku skupinky senátorů v minulých dnech, ParlamentnímListům.cz vysvětlil i jiné důvody, proč by neměl ÚS žalobu na Klause přijmout. Tento akt totiž, podle něj, může poškodit renomé České republiky.
„Je nepochybné, že by to poškodilo náš stát navenek. Vždyť tady prezident měl dost významné postavení uvnitř České republiky. Nezapomeňme, že co se týče preferencí obyvatel, vždy na tom žebříčku byl poměrně vysoko. Najednou je ale na něj podána žaloba, a to už samo o sobě je dostatečný trest pro Klause samotného,“ uvedl ve výtkách proti 28 senátorům Kučera.
V této souvislosti připomněl, že ve Spojených státech sice existuje procedura impeachmentu, ale v Evropě žaloba pro velezradu je něco naprosto výjimečného.
„Musíme si ale uvědomit, že ne všechny body žaloby se týkají přímo jen Klause - je tam i spoluodpovědnost premiéra, který amnestii podepsal, aniž to oznámil ve vládě. Takže mnoho lidí to podle mne nevnímá jen tak, že to je jen a pouze Klausův problém, ale že to je mnohem širší problém,“ dodal.
Že skupinka senátorů jen chce po Ústavním soudu, aby vytýčil nějaké mantinely pro budoucí prezidenty, o tom je pak přesvědčen politolog Lukáš Jelínek.
„To znamená, že se chce, aby se Ústavní soud dopustil nějakých interpretací prezidentských pravomocí, které nebude moci příští prezident už překročit. To je, podlé mého soudu, hlavní motiv iniciátorů žaloby. Možná je chyba, že to nedokázali svým kolegům, kteří se naopak staví proti tomu, dostatečně vysvětlit,“ uvedl Jelínek pro ParlamentníListy.cz.
Oni si to moc nevyříkali...
Že do toho ze strany některých zákonodárců vstupují osobní sympatie vůči Václavu Klausovi, je podle něj dáno jistou „nevydiskutovaností“ onoho nápadu senátorů.
Poškození v rámci zahraničně – politického hlediska ale on tady kupodivu nevidí.
„Jméno Česka je již poškozeno tím, jak sám Klaus v zahraničí působil. Ale já si nemyslím, že by měl Ústavní soud tendenci říct – tady je Václav Klaus vinen, a proto je trestán. Nejpravděpodobnější výsledek asi bude ten, že Klaus potrestán nebude, ale že Ústavní soud jen řekne: tady v těchto konkrétních bodech překročil své pravomoci, byť to není až takové překročení na to, aby byl potrestán."
V takovém případě by pak, podle něj, došlo k určité interpretaci prezidentských pravomocí. "Tedy, že by bylo jasně řečeno, co prezident musí a co nesmí, a když by další prezident chtěl opakovat stejné prohřešky jako právě Václav Klaus, tak že by měl vážný problém,“ podotkl Jelínek k tomu. Ta interpretace by pak, podle něj, měla trvat až do chvíle, než zákonodárci sami zpřesní Ústavu.
Politolog Jan Kubáček pak pro ParlamentníListy.cz zmínil, že bude jen dobře, když se z verdiktu Ústavního soudu dozvíme, co vlastně prezident může v systému udělování milostí a amnestií a jaká je tady jeho odpovědnost, a i mimochodem jaká je odpovědnost vlády, či ministerského předsedy.
„U premiéra je totiž odpovědnost mnohem širší, neboť je trestatelná, narozdíl od prezidenta republiky, který je tady chráněn ústavní nedotknutelností,“ poznamenal k tomu Kubáček.
Kubáček: Ono nás to neohrozí
Problém je ale podle něj zásadní, týká se celé společnosti a je i řešitelný v rámci standardního ústavního systému. „Já to chápu jen jako jednu z možností, kterou senátoři využili a mne samotného v tomto bude zajímat argumentace Ústavního soudu a zejména, co si z ní odnese Petr Nečas jako premiér,“ dodal v této věci politolog s tím, že ale v každém případě by rozhodnutí o vině bylo zátěží pro další politické ambice Václava Klause.
Ani Kubáček si ale nemyslí, že by žaloba pro velezradu nějak navenek mohla ohrozit Českou republiku, či její reputaci.
„Nemyslím si, že by využití ústavní stížnosti mělo být symbolem něčeho negativního. Naopak. Veřejnost, a to i ta zahraniční, bude celkem tento krok chápat. Spíš by vyvolávalo otazníky to, že se touto cestou nešlo a že se k tomu nenechal vyjádřit a konat Ústavní soud,“ uzavřel Kubáček.
Velezrada je specifický zločin, který může spáchat jen prezident
Připomeňme, že Ústava ČR definuje velezradu jako jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.
Podle Ústavy ČR ale není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej tak zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud.
Psali jsme:
Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. V takovém případě mu ani nenáleží nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce.
Podle zákona o Ústavním soudu (ÚS) je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před ÚS stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo pokud mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich ale musí být advokátem.
Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.
Vždy to byly jen úvahy
O možnosti žalovat prezidenta Václava Klause pro velezradu se v uplynulých letech už několikrát hovořilo, vždy ale zůstalo jen u úvah. Například v roce 2009, kdy Klaus odkládal podepsání lisabonské smlouvy o fungování EU, mluvil o porušování české Ústavy a prezidentského slibu tehdejší místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který zmínil i možnost obžalovat hlavu státu z velezrady.
Už na jaře 2004 o stejné žalobě uvažoval i tehdejší lidovecký senátor Zdeněk Bárta, který prezidenta vinil z toho, že pomalým výběrem kandidátů na ústavní soudce blokoval činnost této instituce.
Dodejme, že velezradě, za kterou může být stíhán pouze prezident republiky, je názvem podobný trestný čin vlastizrady. Toho se podle trestního zákoníku dopustí občan ČR, který se ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem dopustí trestného činu rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru nebo sabotáže. Za trestný čin vlastizrady může být pachateli uložen trest odnětí svobody na 15 až 20 let, případně i výjimečný trest. Soud navíc může uložit i trest propadnutí majetku.
Kalousek: Je to gigantická pitomost
Co ale řekli o možné velezradě Klause politici? Třeba hlavy státu se již v tomto zastal jeho nástupce ve funkci Miloš Zeman, který termín velezrada označil za velmi nadnesený. Současně uvítal, že se k žalobě na Klause nepřidala část senátorů ČSSD.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který není zrovna fandou Klause, řekl, že to je vše pitomost.
„Já to pokládám za gigantickou pitomost, která nemůže mít jiný výsledek než poškození jména České republiky v zahraničí a snížení její vážnosti...Osmadvacet exhibicionistů je ochotno poškodit mezinárodní obraz své vlasti pro pět minut vlastní slávy. Je mi z toho smutno. Těch dvacet osm exhibicionistů si nevidí na špičku nosu," reagoval Kalousek na akci senátorů již ve středu.
V podobném duchu pak ve středu reagoval i senátor ODS Tomáš Jirsa.
„Kdyby se tak stalo v rovníkové Africe, ale obžaluje-li horní komora Parlamentu členské země Evropské unie svého prezidenta z velezrady, je to zpráva na titulní strany celosvětových médií. A až po několika měsících Ústavní soud žalobě nevyhoví a pouze "stanoví meze budoucím prezidentům", to se zcela jistě již ve světových médiích neobjeví. Ruku na srdce, není snaha o celosvětovou mediální dehonestaci Václava Klause hlavním motivem celé žaloby z velezrady?“ řekl Jirsa ParlamentnímListům.cz.
Bublan je pro, ale premiér silně proti
Naopak senátor zvolený za ČSSD František Bublan je jedním z těch, kteří návrh podepsali. Bublan zdůraznil, že nejde jen o amnestii. Jednání Václava Klause podle něj dlouhodobě poškozuje naší republiku a naší politickou kulturu.
„My vycházíme z toho, že se Václav Klaus dopustil jednání, které směřuje proti demokratickému řádu naší republiky. Nesouhlas s mezinárodní smlouvou o paktu stability, pozdní ratifikace dodatkového protokolu k evropské sociální chartě. Choval se trochu jako monarcha a nerespektoval rozhodnutí parlamentu nebo nejvyššího správního soudu,“ uvedl Bublan.
Návrh senátorů naopak ostře kritizoval i premiér a předseda ODS Petr Nečas. Řekl, že v politice ještě nezažil takovou lidskou a politickou ubohost a za senátory se prý stydí.
„Já jsem v politice více než dvacet let a za tu dobu si nevzpomínám, že bych se potkal s tak nízkou politickou a lidskou ubohostí, jako je krok těchto 28 senátorů. Stydím se za ně. Hanba jim,“ uzavřel Nečas.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
