Skutečnost, že hrozba majetkových nároků ze strany sudetských Němců se neobjeví mezi tématy volební kampaně do Poslanecké sněmovny, tajemníka prezidenta Ladislava Jakla nepřekvapuje.

"Politické špičky se často starají jen o tu agendu, která je nastolena v médiích. A do médií se tato agenda dostane tehdy, až se naskytne nějaký dramatický příběh. Jenže to už může být pozdě," varuje Jakl pro ParlamentníListy.cz.

Nepřehlédněte: TÉMA: Sudetští Němci a Benešovy dekrety
 

Strana svobodných občanů stejně jako KSČM nepředpokládají, že by na Benešovy dekrety během jejich volební kampaně přišla řeč, třeba v pohraničních regionech. Jedinou stranou, která nebezpečí ze strany vysídlených Němců považuje za akutní, je Suverenita - blok Jany Bobošíkové.

Související:

O nezájmu některých politiků Jakl spekulovat nebude

Jakl minulý podzim v médiích hájil právo prezidenta Klause nepodepsat smlouvu před tím, než ze strany Evropské unie budou České republice dány záruky, že na základě Listiny základních práv lisabonské smlouvy nebudou moci sudetští Němci u Evropského soudního dvora uplatňovat nároky na majetek vyvlastněný na základě Benešových dekretů.

V Českém rozhlase tehdy Jakl dokonce uvedl, že někteří čeští politici by nemuseli mít zájem vyjednání dané výjimky, která by případnému prolomení dekretů zabránit.

Ani tehdy, ani teď svá podezření prezidentův tajemník nekonkretizuje. "Nemám motivaci k podobným spekulacím. Ty zvládne určitě každý čtenář sám."

Podle tajemníka prezidenta republiky Ladislava Jakla je aktivita české diplomacie směrem k ratifikaci české výjimky z lisabonské smlouvy přiměřená. Nicméně i on se připojuje k názoru, že výjimka by měla být orgány EU potvrzena co nejdříve a nikoliv až při ratifikaci přístupové smlouvy s Chorvatskem.

Čtěte také:

Foto: Hans Štembera